Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 77 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
30. Strašnická to­ várna byla znárodněna 22. Obchodními transakcemi pře­ šla společnost roku 1933 firmu Radiotechna, která posléze vlivem přísunu ně­ meckého kapitálu byla transformována firmu Telefunken, Praha. vyhoření smíchovské provozovny několika dalších stěho­ vání nevyhovujících prostor pro výrobu zejména manuálních telefonních ústředen typu účastnických přístrojů zakoupili Knotkové větší parcelu podni­ katelů Harlase Brázdy Strašnicích, kde roce 1931 dokončili stavbu vlastní moderní továrny.jež zastupovala Československu firmu Telefunken. prosince 1945 vstoupila nově utvářejícího ná­ rodního podniku TESLA. 76 . Microphona úspěchu telefonními ústřednami, polními účastnickými tele­ fony, bleskojistkami, palubními přístroji, zaměřovači, zesilovači, přepojovači, sig­ nalizačními systémy letištními vysílači vyráběla první české rozhlasové přijíma­ če názvy „Kongres“, „Klasik“, „Melodie“ „Rytmus“. Knotkové začínali malé dílně Jirečkově ulici Letné. letech telekomunikačním oboru pouze pražská firma Microphona tisku běžně označovaná jako Mikrofo- na).18 období světové války Microphony vstoupila kapitálovou spoluúčastí německá firma Lorenc z Berlína. odchodu Sedmidubského roce 1920 převzal celý podnik Knotek, který tiché společníky přijal svého bratra Anto­ nína Frenzela. Ani Brandt, ani Berliner nemě­ li zájem vstoupit kapitálově Microphony, patrně proto, nebyla akciovou společností. Měli však dobré kon­ takty ministerstvo národní obrany, získali několik větších zakázek jejich firma se mohla rozrůst. Pracovali podle licence Brandta pobočkové ústředny, která se však nehodila pro větší celky veřejné ústředny. Roku 1930 získali novou li­ cenci vídeňského Berlineru systém zmenšeným Strowgerovým voličem za­ koupili této firmy vybavení své nové továrny. Bez zahraniční kapitálové účasti zůstala 20. Později byla firma zastupována jen bratry Knotkovými, nichž starší Ludvík měl strojnické mladší Antonín ekonomické vzdělání. roce 1927 přestěhovali pronajaté tiskárny Melantrichu na Smíchov, kde začali vyrábět podle patentu svého konstruktéra Václava Vinšálka au­ tomatické telefonní ústředny tzv. době Pražského povstání května 1945 vysílače, umístěného na zahradě Microphony, ozvalo volání pomoc občanů hlavního města.17 Firma vznikla původně roce 1919 jako veřejná obchodní společnost Jero­ nýma Sedmidubského Ludvíka Knotka. šedcsálkového systému, které pak vyráběly ví­ ce než dvacet let