Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 76 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Firma poté spo­ lupracovala především státními dráhami, pro něž dodávala selektorová zařízení, lonizátory, ionizátory, reflektory typu Bosch ukazatele směru. vařičů, akumulačních ohřívačů vody, ventilátorů, neonů a reklam, praček, elektrického nářadí značky Protos, žehliček apod. Společnost tak získala monopol přenosová telekomunikační zařízení, který české podniky nemohly ovlivnit. Mohly však pokusit konkurovat, což vedle Telegrafie sna­ žily především firmy Prchalové Microphona bratří Knotků. Druhou firmou stal Siemens-Technic- ký průmysl Praze (Havlíčkovo náměstí 15, Praha-Nové Město),12 montážní, od­ bytový projekční závod pro výrobu elektrotechnických, především silnoproudých zařízení pro elektrárny, hutě, doly elektrické dráhy pro ostatní průmysl, dále pro výrobu vysavačů, leštičů., továrnu elektrické stroje v Bratislavě,13 která roku 1924 převzala továrnu Doczekala Mohelnici, čímž vznikl rozsáhlý elektrotechnický podnik, pracující podle říšskoněmecké licence Sicmcns-Schuckert (původní Schuckertova firma roku 1873 splynula roku 1903 se Siemensem). Košice) založila další podniky jako Siemens, s. Siemens Mohelnice vyráběl elektromotory, elektroinstalační materiál a později točivé stroje. Díky dalším dohodám vstoupil Ericsson lednu 1929 firmy bratranců Prchalových kapitálovou účastí., telefonní rozvaděče, krabicové bleskojistky pojistko­ vé pásy vzor Siemens Hekaphon britské licenci Broadcast Corporation Lon­ don dokonce radiopřijímače radiosoučástky. vyráběla telefony, telegra­ fy, telefonní přístroje B. Název firmy byl roce 1934 upraven na Prchal, Ericsson spol. Mohelnická továrna byla roce 1939 začleněna koncer­ nu Siemens-Schuckert-Werke G.15 Řídili řemeslnou výrobu propojovacích kolíků svírek a náhradních dílů pro stávající telefonní zařízení pro československou poštu. roce 1936 získala společnost zakázky telefonní pří­ stroje včetně navijáků přípojných tyčí československé armády. Elektrotechnický podnik Tyršově ulici Kolíně založili dne května 1919 bra­ tranci Prchalové. Kvůli konkurenčnímu prostředí firmy Siemens Halske Standard Electric, mající Československu svá zastoupení, dohodly rozdělení obchodu CSR za­ ložily Společnost dálkových kabelů,14 níž mohly přistoupit jen české kabelovny, nikoliv však společnosti slaboproudou elektrotechnickou výrobou. ro­ ce 1920 změnili název firmy Prchalové, elektromechanický závod, dva roky později postavili pro svůj závod novou továrnu.ske. Bedřich Křeši společníci (patřil nim univerzitní profesor August Žáček),16 75 . Pro Ideál Rádio Modrý Bod dodávala všechny mechanické součástky pro Microphonu Praha, Te- lefunken Přelouč Telegrafii Pardubice vyráběla kondenzátory. Jeho akciový kapitál držel berlínský podnik podílely v Praze Moravská banka Agrární banka. Jedním menších podniků slaboproudou výrobou byla Komanditní společnost Ing. Firma Siemens Halske měla Československu technické kanceláře řadě měst (Brno, Karlovy Vary, Liberec, Moravská Ostrava, Teplice-Šenov, Bratislava. roce 1946 byla začleněna nově vzniklého národního podniku TESLA. Bratranci Prchalové získali další licence, roce 1929 švédské firmy Ericsson automatické telefonní ústředny pro veřejnou soukromou potřebu zabezpečovací zařízení pro želez­ nici, zejména selektorové přístroje hradlová automatická zařízení