Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 76 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
, telefonní rozvaděče, krabicové bleskojistky pojistko­ vé pásy vzor Siemens Hekaphon britské licenci Broadcast Corporation Lon­ don dokonce radiopřijímače radiosoučástky.15 Řídili řemeslnou výrobu propojovacích kolíků svírek a náhradních dílů pro stávající telefonní zařízení pro československou poštu., továrnu elektrické stroje v Bratislavě,13 která roku 1924 převzala továrnu Doczekala Mohelnici, čímž vznikl rozsáhlý elektrotechnický podnik, pracující podle říšskoněmecké licence Sicmcns-Schuckert (původní Schuckertova firma roku 1873 splynula roku 1903 se Siemensem).ske. Společnost tak získala monopol přenosová telekomunikační zařízení, který české podniky nemohly ovlivnit. Mohly však pokusit konkurovat, což vedle Telegrafie sna­ žily především firmy Prchalové Microphona bratří Knotků. Bratranci Prchalové získali další licence, roce 1929 švédské firmy Ericsson automatické telefonní ústředny pro veřejnou soukromou potřebu zabezpečovací zařízení pro želez­ nici, zejména selektorové přístroje hradlová automatická zařízení. Firma poté spo­ lupracovala především státními dráhami, pro něž dodávala selektorová zařízení, lonizátory, ionizátory, reflektory typu Bosch ukazatele směru. Košice) založila další podniky jako Siemens, s. Jedním menších podniků slaboproudou výrobou byla Komanditní společnost Ing. Název firmy byl roce 1934 upraven na Prchal, Ericsson spol. roce 1946 byla začleněna nově vzniklého národního podniku TESLA. Díky dalším dohodám vstoupil Ericsson lednu 1929 firmy bratranců Prchalových kapitálovou účastí. Druhou firmou stal Siemens-Technic- ký průmysl Praze (Havlíčkovo náměstí 15, Praha-Nové Město),12 montážní, od­ bytový projekční závod pro výrobu elektrotechnických, především silnoproudých zařízení pro elektrárny, hutě, doly elektrické dráhy pro ostatní průmysl, dále pro výrobu vysavačů, leštičů. Elektrotechnický podnik Tyršově ulici Kolíně založili dne května 1919 bra­ tranci Prchalové. roce 1936 získala společnost zakázky telefonní pří­ stroje včetně navijáků přípojných tyčí československé armády. ro­ ce 1920 změnili název firmy Prchalové, elektromechanický závod, dva roky později postavili pro svůj závod novou továrnu. Kvůli konkurenčnímu prostředí firmy Siemens Halske Standard Electric, mající Československu svá zastoupení, dohodly rozdělení obchodu CSR za­ ložily Společnost dálkových kabelů,14 níž mohly přistoupit jen české kabelovny, nikoliv však společnosti slaboproudou elektrotechnickou výrobou. Bedřich Křeši společníci (patřil nim univerzitní profesor August Žáček),16 75 . Mohelnická továrna byla roce 1939 začleněna koncer­ nu Siemens-Schuckert-Werke G. Pro Ideál Rádio Modrý Bod dodávala všechny mechanické součástky pro Microphonu Praha, Te- lefunken Přelouč Telegrafii Pardubice vyráběla kondenzátory. vyráběla telefony, telegra­ fy, telefonní přístroje B. Siemens Mohelnice vyráběl elektromotory, elektroinstalační materiál a později točivé stroje. Firma Siemens Halske měla Československu technické kanceláře řadě měst (Brno, Karlovy Vary, Liberec, Moravská Ostrava, Teplice-Šenov, Bratislava. Jeho akciový kapitál držel berlínský podnik podílely v Praze Moravská banka Agrární banka. vařičů, akumulačních ohřívačů vody, ventilátorů, neonů a reklam, praček, elektrického nářadí značky Protos, žehliček apod