Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 69 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Synchronní stroje všech druhů velikostí (alternátory, turboalternátory hydro- alternátory, synchronní motory, alternátory pro dieselová soustrojí, vysokofrek­ venční alternátory aj. Asynchronní motory nejmenších největší výkony, pro pohon různých pracovních strojů, válcoven apod.). ETD její laboratoř získávala dobře připravené české elektrotechnické odbor­ níky. regulací rychlosti kompenzací účiníku, s přepínáním počtu pólů atd. Stejnosměrné stroje (dynama, budiče, motory, konvertory, elektrodynamické brz­ dy pro zkušebny apod. Skupina Spojených strojíren zabývala projekty elektrických zařízení pro do­ dávky celků. 3. 2. Donát stal čle­ nem správní rady Škodovky. Roku 1927 ETD fúzovala Donátova elektrotechnická firma. 4. stala začátku roku 1922.).pracovníku Elektrotechnického oddělení červenci 1921 vznikla oddělená skupina čele inženýrem Václavem Hykešem. Vý­ robní program ETD před německou okupací byl zaměřen kompletaci výroby strojírenských závodů Škodovky elektrotechnickým vybavením zařízením pro energetiku, dopravu, doly, hutě válcovny, obráběcí stroje, kompresorovny, cuk­ rovary, lihovary, pivovary cementárny. Během několika let ETD vyráběla nelicenční, vlastní elektrotechnické zboží (v této souvislosti došlo konkurenční boj mezi českým kapitálem Živnobanky a francouzským Schneider Creusot, Cie),21 malé střední asynchronní motory, lurboaltemátory, alternátory, transformátory, konvertory, trakční motory přístroje k nim rozvaděče.). Po­ stupně byly dobudovány čtyři trakty pro výrobu konstrukci ETD. Hykešově skupině připojili elektrotechnici Spojených strojíren. po fúzi Škodovky Spojených strojíren, čímž byl dán předpoklad pro vznik Akcio­ vé společnosti, dříve Škodovy závody Plzni Praze, základem Elektrotechnic­ ké továrny Plzni-Doudlevcích, jež náležela plzeňskému závodu akciové společ­ nosti.22 přicházeli vyškoleni buď vlastní Akciové společnosti nebo firem AEG z Berlína Vídně, Siemens-Schuckert-Werke Berlína Vídně, Brown-Bove- ri Badenu Vídně Schneider Creusot, Cie, Les Měvres Champagne- -sur-Seine. Pracovat zde mělo asi 450 zaměstnanců20 včetně pracovníků konstrukční kanceláře. Tak byla programově připravena budoucí výro­ ba ETD, jež měla dosáhnout roční produkce 800 elektrických strojů. letech 1922-23 vznikly kanceláře zkušebny ETD její laboratoř (výpočtová konstruk­ ční). bez­ problémovému rozjezdu výroby ETD byla továrně dána dispozici budova nově postavené strojírny Doudlevcích počítalo dostavbou dalších prostor. Těsně před světovou válkou měla ETD 000 pra­ covníků, čehož 250 tvořili techničtí, administrativní výzkumní zaměstnanci. Komutátorové motory střídavé, regulační, typu Schrage jiné pro pohon textil­ ních, papírenských, tkalcovských, kotelních jiných strojů. hlavnímu výrobnímu programu23 tak patřily: 1. Úspěšně vyráběla elektrotechnická výzbroj pro cukrovary, pivovary, cementárny další provozy, především zahraniční objednávky. 68 . také zahájila licenční jednání firmou Schneider Creusot, Cie, pro výrobu elektrických strojů točivých transformátorů, později zaštítěné Akciovou společností, dříve Škodovy závody