Jeho podnikavý duch
stál roce 1919 též zrodu Pražské továrny káble Hostivaři, společnost ru
čením omezeným, kterou nechal vybavit nejmodernějšími stroji níž pracovalo
na 300 zaměstnaců, Pražské elcktroizolační továrny Hloubětíně 150 pracov
níky. Company East Piusburghu," kterou získal již roku 1922, napojení na
uvedenou americkou firmu využíval ČKD.době mezi dvěma světovými válkami neměl výjimkou Škodových závodů
v Československu podstatě vážného konkurenta stal druhým největším stro
jírenským závodem republice osvědčenou značkou ČKD. Kromě toho
Emil Kolben působil správních radách jiných továren, zabýval přípravou od
borné technické literatury, doma zahraničí stále publikoval nejen časopisecké člán
ky elektrotechnického, ale hospodářského, dokonce filozofického zaměření zají
mal pražskou dopravu, níž chtěl prosadit trolejbusy elektromobily. roku
1930 byl čestným členem Elektrotechnického svazu československého, kde za
býval tvorbou elektrotechnických norem předpisů13 pro Československou republiku.
Elektrotechnika tvořila jeden výrobních programů tohoto gigantu. akciové
společnosti stoupala výroba lokomotiv automobilů. Škodovka byla světové válce tíživé hospodářské situaci, kte
rou hodlala řešil rozsáhlým úvěrem Živnobanka, jež měla čele syndikátu bank
vést odkoupení akcií barona Škody. Pre-
issův návrh byl koncern ČKD valnou hromadou akcionářů dne října 1940
přejmenován kvůli židovskému Kolbenovu původu Českomoravské strojírny, ak
ciová společnost (Bóhmische-Mahrische Maschinenfabriken, G.
Škodovy závody svými pobočkami, strojírnami Plzni, Hradci Králové
a Prazc-Smíchovč, měly být létě 1919 převedeny pod sféru vlivu české kapitá
lové skupiny. Emil Kolben nevyhověl roce
1939 rasistickým předpisům nacistických okupantů neárijském původu. Dne
22. Obě továrny12 Kolben spravoval spolu svým synem zetěm.
Kolbenova činnost ČKD nebyla jeho jedinou aktivitou. Osmdesátiletý
Kolben byl června 1943 trasportem14 číslo 155 deportován Prahy Tere
zína, kde již července zemřel. Naopak rozhodla, nutné nabídnout francouzskému
kapitálu účast Československých podnicích, tak zainteresovat Francii jako tvůr
ce versailleského systému osudech Československa.
Zakončení Kolbenova života však bylo tragické. Tento podnik odkoupil 000 akcií barona Ško
dy, tak majoritní balík akcií dostala rukou francouzská kapitálová skupina. obecních volbách létě
1919 však vládě Rašín již nezasedí sociálnědemokratická Tusarova vláda
k transakci nedala souhlas. Škodovka lak dostala prostřednictvím svého hlavního akcio
náře Schneider Creusot, Cie, sféry vlivu finanční skupiny L’Union Européenne
66
. Zís
kala rozhodující vliv správní radě kontrolu generálního ředitelství, které bylo
přeneseno Prahy. výrobě silnoproudých
strojů zařízení využíval Kolben licenci americké firmy Westinghouse Electric
and Mfg. března 1939 musel složit svou rezignaci všech funkcí ČKD rukou Jaro
slava Preisse, který přišel roce 1920 správní rady EAS jako zástupce Živno-
banky jenž vykonával dlouhou dobu funkci předsedy správní rady ČKD.). Návrh výkonného výboru Živnobanky pod
poroval ministr financí Alois Rašín Kramářova vláda.
O Škodovku projevil zájem francouzský zbrojní koncem Schneider Creusot, Cie,
který podnikal elektrotechnice
