65
.
Podnikatel Kolben kvůli snížení výrobních nákladů přemýšlel normalizaci
běžných typů elektrických strojů. Stejně tak ztros
kotala jednání Křižíkem, poslední roce 1919. sám však při sčítání lidu roce 1930 uvedl,
že české národnosti bez vyznání,9 neboť již roce 1923 vystoupil spolu man
želkou židovské náboženské obce Praze Královských Vinohradech, kam pat
řil bydlištěm, protože měl vilu Hradešínské ulici číslo 1/976. Praze (EAS).telný motorový okruh. ledna 1898 povolení založit elektrotechnický podnik názvem
Pražská akciová společnost pro drobné dráhy elektřinu. Tehdy Živnobanka přeru
šila jednání Křižíkem rozhodla převzít firmu Kolben spol. Každý obráběcí stroj měl vlastní pohon indukčního elek
tromotoru kotvou kroužkovou nebo kotvou nakrátko. Publikoval především německých časopi
sech (Elekrotechnische Zeitschrift, Elektrotechnische Bahněn und Betriebe.
Roku 1898 byla Kolbenova továrna akcionována. Kolbenovi tak roce 1927 podařilo vytvořit velký slrojíren-
sko-elektrotechnický koncern Českomoravská-Kolben-Daněk, akciová společnost. Rund’
schaufiir Technik und Wirtschaft aj., dříve Kol
ben spol.
Továrna díky přílivu kapitálu rozšířila slévárnu šedé litiny, slévárnu lité oce
li další provozy. Společnost vyráběla také za
řízení pro elektrárny parním vodním pohonem, motory, generátory, rozvaděče,
rozvodny, transformátory, elektrické přístroje průmyslová zařízení.10
Šest let nato došlo fúzi továrnou Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld,
Daněk spol. Vznikla lak Ceskomoravská-Kolben, akciová společnost Praha. Ovládal však také angličtinu, francouzštinu samozřejmě češtinu, níž
komunikoval svými zaměstnanci, ale česky nepsal. Bylo progresivní řeše
ní, poprvé využité praktickém provozu českých zemích. Vedle práce továrně Kolben před
nášel českém německém elektrotechnickém spolku německé technice, kde
byl zároveň členem zkušebních komisí., roce 1921 spojila Českomoravskou továrnou stroje, založenou
již roce 1871. Díky
mezinárodní poptávce díky osobním zahraničním kontaktům byl Kolben někdy
pokládán vlastní zemi cizince. Vedle alternátorů vy
ráběla Kolbenka obchodních důvodů také dynama motory stejnosměrný
proud. Dále Kol-
benovy výrobky dostaly Francie, Nizozemí, Španělska, Německa Ruska. dosáhl roce 1905, kdy pro řadu třífázových,
dvoufázových jednofázových elektromotorů zavedl kmitočet Hz. Dů
ležitou domácí zakázkou tehdy byla, vedle výstroje holešovické elektrárny, výroba
pěti alternátorů napájení tramvají pro pražskou obec. Elektrotechnická s. Snažil se
orientovat výrobu továrny převážně export. Mimořádná val
ná hromada října 1898 usnesla, aby nová společnost byla pojmenována Elek
trotechnická akciová společnost, dříve Kolben spol. Získala domácí zakázky, ale řadu objednávek zahraničí
a tradičně dobře umisťovala mezinárodních výstavách.), neboť sám běžně práci rodině mluvil ně
mecky. silné konkurenci do
stala Kolbenka například roce 1902 objednávku dva alternátory pro dvoufázo
vý střídavý proud pro londýnskou elektrárnu Metropolitan Electric Supply Co. Živnobanka8 Praze dostala po
jednáních dne 19.
Před světovou válkou byly Kolbenovi nabízeny různé fúze. roce 1911
a poté roce 1922 prostřednictvím Živnobanky zajímali akciovou účast na
prosperující EAS zástupci plzeňské Škodovky, ale byli odmítnuli
