Dů
ležitou domácí zakázkou tehdy byla, vedle výstroje holešovické elektrárny, výroba
pěti alternátorů napájení tramvají pro pražskou obec. Díky
mezinárodní poptávce díky osobním zahraničním kontaktům byl Kolben někdy
pokládán vlastní zemi cizince. Publikoval především německých časopi
sech (Elekrotechnische Zeitschrift, Elektrotechnische Bahněn und Betriebe.telný motorový okruh.10
Šest let nato došlo fúzi továrnou Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld,
Daněk spol. roce 1911
a poté roce 1922 prostřednictvím Živnobanky zajímali akciovou účast na
prosperující EAS zástupci plzeňské Škodovky, ale byli odmítnuli.
Podnikatel Kolben kvůli snížení výrobních nákladů přemýšlel normalizaci
běžných typů elektrických strojů. Získala domácí zakázky, ale řadu objednávek zahraničí
a tradičně dobře umisťovala mezinárodních výstavách.
65
.
Továrna díky přílivu kapitálu rozšířila slévárnu šedé litiny, slévárnu lité oce
li další provozy. Dále Kol-
benovy výrobky dostaly Francie, Nizozemí, Španělska, Německa Ruska. Snažil se
orientovat výrobu továrny převážně export. Kolbenovi tak roce 1927 podařilo vytvořit velký slrojíren-
sko-elektrotechnický koncern Českomoravská-Kolben-Daněk, akciová společnost. Mimořádná val
ná hromada října 1898 usnesla, aby nová společnost byla pojmenována Elek
trotechnická akciová společnost, dříve Kolben spol.), neboť sám běžně práci rodině mluvil ně
mecky., dříve Kol
ben spol. Elektrotechnická s.
Roku 1898 byla Kolbenova továrna akcionována. Vedle práce továrně Kolben před
nášel českém německém elektrotechnickém spolku německé technice, kde
byl zároveň členem zkušebních komisí. Společnost vyráběla také za
řízení pro elektrárny parním vodním pohonem, motory, generátory, rozvaděče,
rozvodny, transformátory, elektrické přístroje průmyslová zařízení. Tehdy Živnobanka přeru
šila jednání Křižíkem rozhodla převzít firmu Kolben spol. Stejně tak ztros
kotala jednání Křižíkem, poslední roce 1919. dosáhl roce 1905, kdy pro řadu třífázových,
dvoufázových jednofázových elektromotorů zavedl kmitočet Hz. Bylo progresivní řeše
ní, poprvé využité praktickém provozu českých zemích. Vedle alternátorů vy
ráběla Kolbenka obchodních důvodů také dynama motory stejnosměrný
proud. Vznikla lak Ceskomoravská-Kolben, akciová společnost Praha. Živnobanka8 Praze dostala po
jednáních dne 19. Ovládal však také angličtinu, francouzštinu samozřejmě češtinu, níž
komunikoval svými zaměstnanci, ale česky nepsal.
Před světovou válkou byly Kolbenovi nabízeny různé fúze. Praze (EAS)., roce 1921 spojila Českomoravskou továrnou stroje, založenou
již roce 1871. silné konkurenci do
stala Kolbenka například roce 1902 objednávku dva alternátory pro dvoufázo
vý střídavý proud pro londýnskou elektrárnu Metropolitan Electric Supply Co. Rund’
schaufiir Technik und Wirtschaft aj. Každý obráběcí stroj měl vlastní pohon indukčního elek
tromotoru kotvou kroužkovou nebo kotvou nakrátko. sám však při sčítání lidu roce 1930 uvedl,
že české národnosti bez vyznání,9 neboť již roce 1923 vystoupil spolu man
želkou židovské náboženské obce Praze Královských Vinohradech, kam pat
řil bydlištěm, protože měl vilu Hradešínské ulici číslo 1/976. ledna 1898 povolení založit elektrotechnický podnik názvem
Pražská akciová společnost pro drobné dráhy elektřinu
