Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 66 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podnikatel Kolben kvůli snížení výrobních nákladů přemýšlel normalizaci běžných typů elektrických strojů. Živnobanka8 Praze dostala po jednáních dne 19. Vedle alternátorů vy­ ráběla Kolbenka obchodních důvodů také dynama motory stejnosměrný proud. Získala domácí zakázky, ale řadu objednávek zahraničí a tradičně dobře umisťovala mezinárodních výstavách. Vedle práce továrně Kolben před­ nášel českém německém elektrotechnickém spolku německé technice, kde byl zároveň členem zkušebních komisí. Společnost vyráběla také za­ řízení pro elektrárny parním vodním pohonem, motory, generátory, rozvaděče, rozvodny, transformátory, elektrické přístroje průmyslová zařízení. Publikoval především německých časopi­ sech (Elekrotechnische Zeitschrift, Elektrotechnische Bahněn und Betriebe., roce 1921 spojila Českomoravskou továrnou stroje, založenou již roce 1871. roce 1911 a poté roce 1922 prostřednictvím Živnobanky zajímali akciovou účast na prosperující EAS zástupci plzeňské Škodovky, ale byli odmítnuli. Praze (EAS). Roku 1898 byla Kolbenova továrna akcionována. Elektrotechnická s. Snažil se orientovat výrobu továrny převážně export. Vznikla lak Ceskomoravská-Kolben, akciová společnost Praha. Každý obráběcí stroj měl vlastní pohon indukčního elek­ tromotoru kotvou kroužkovou nebo kotvou nakrátko. ledna 1898 povolení založit elektrotechnický podnik názvem Pražská akciová společnost pro drobné dráhy elektřinu. Kolbenovi tak roce 1927 podařilo vytvořit velký slrojíren- sko-elektrotechnický koncern Českomoravská-Kolben-Daněk, akciová společnost. Rund’ schaufiir Technik und Wirtschaft aj. dosáhl roce 1905, kdy pro řadu třífázových, dvoufázových jednofázových elektromotorů zavedl kmitočet Hz.telný motorový okruh. Továrna díky přílivu kapitálu rozšířila slévárnu šedé litiny, slévárnu lité oce­ li další provozy. Stejně tak ztros­ kotala jednání Křižíkem, poslední roce 1919. Díky mezinárodní poptávce díky osobním zahraničním kontaktům byl Kolben někdy pokládán vlastní zemi cizince. Dů­ ležitou domácí zakázkou tehdy byla, vedle výstroje holešovické elektrárny, výroba pěti alternátorů napájení tramvají pro pražskou obec. Tehdy Živnobanka přeru­ šila jednání Křižíkem rozhodla převzít firmu Kolben spol. Bylo progresivní řeše­ ní, poprvé využité praktickém provozu českých zemích. Před světovou válkou byly Kolbenovi nabízeny různé fúze. 65 . silné konkurenci do­ stala Kolbenka například roce 1902 objednávku dva alternátory pro dvoufázo­ vý střídavý proud pro londýnskou elektrárnu Metropolitan Electric Supply Co. sám však při sčítání lidu roce 1930 uvedl, že české národnosti bez vyznání,9 neboť již roce 1923 vystoupil spolu man­ želkou židovské náboženské obce Praze Královských Vinohradech, kam pat­ řil bydlištěm, protože měl vilu Hradešínské ulici číslo 1/976. Mimořádná val­ ná hromada října 1898 usnesla, aby nová společnost byla pojmenována Elek­ trotechnická akciová společnost, dříve Kolben spol. Ovládal však také angličtinu, francouzštinu samozřejmě češtinu, níž komunikoval svými zaměstnanci, ale česky nepsal., dříve Kol­ ben spol. Dále Kol- benovy výrobky dostaly Francie, Nizozemí, Španělska, Německa Ruska.), neboť sám běžně práci rodině mluvil ně­ mecky.10 Šest let nato došlo fúzi továrnou Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk spol