3 Vzhledem politickým událostem rozbití
první Československé republiky Antonín Svoboda rozhodl zůstal zahraničí,
konkrétně Francii.73 Profesor Žáček začal přednášel již letním semestru roku 1945. Za
čal spolupracoval ministerstvem národní obrany vývoji zaměřovačů pro řízení
protiletecké obrany.2 roce 1936 získal doktorát technických věd diser
tační práci použití tenzorového počtu distribuci elektrické energie.
V průběhu roku 1938 vrátil jako vědecký pedagogický pracovník ČVUT,
ale během půl roku byl vyslán ministerstvem obrany zahraničí, kde měl studovat
problémy systému pro řízení palby.
V USA během světové války pokračoval Antonín Svoboda vývoji prolilela-
dlových zařízení5 společnosti ABAX New Yorku, kde stal dokonce vedoucím
inženýrem viceprezidentem. roce 1947 zúčastnil Sjezdu kosmických paprscích Krakově, kte
rý uspořádala Mezinárodní fyzikální unie. jaře 1948, aby vyhnul politickým
prověrkám problémům Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, přijal dlou
hodobou vědeckou stáž Svédsku. Výpočet polohy letounu základě vstupních dal
provedl analogovým počítačem mechanickými pákovými operačními prvky, je
jichž teorii pro tuto činnost vypracoval.
3. roce 1938 spolu Janem Vandem dokončil koncepci zamě
řovače, který byl oběma udělen československý patent. čase vo
jenské služby zabýval vývojem testováním ochrany proti leteckým útokům. Nakonec dostali přes Maroko, Španělsko, Por
tugalsko Kubu USA. Poté skrý
vali několik měsíců Marseille. První poznatky počítačích informatice
Hlavním propagátorem průkopníkem počítačů informatiky Československu se
stal pražský rodák Antonín Svoboda (1907-1980).chránil většinu vybavení Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy před jeho odveze
ním Německa, takže válce mohly výzkumy pokračovat původních třech od
děleních ústavu experimentální fyziky, spektroskopie vědecké fotografie foto
chemie. Stal konzultantem francouzského ministerstva války pra
coval vojenském vývoji pro Société Application Générale ďElectricité et
de Méchanique (SÁGEM)4 Paříži. době studií univerzitě stal asistentem
profesora Františka Rádla, odborníka teorii diferenciálních rovnic, prvním
Ústavu matematiky ČVUT.
Svoboda svbu ženou malým synem museli narychlo opustit Paříž.7.74 Praze byl penzionován roku 1949, takže se
své odbornosti nadále mohl věnoval jen jako soukromá osoba. Tam roce 1940 zastihla okupace Francie. útěku jim pomohl pracovník marseilleské pobočky fir
my Baťa.1 Pocházel rodiny profesora
průmyslové školy, absolvoval strojní elektrotechnické oddělení Českého vysoké
ho učení technického (ČVUT) roce 1931 získal inženýrský titul. Věnoval
se opět výuce experimentální fyziky. ukončení
ČVUT navíc ještě studoval teoretickou experimentální fyziku Přírodovědecké
fakultě Univerzity Karlovy Praze. Psal učebnice skripta, vedl Fyzikální ústav
pražské univerzity, podílel obnově činnosti odborných elektrotechnických or
ganizací. Jeho zařízení bylo chráněno několika ame
rickými patenty, ale nevyrábělo se, proto Svoboda roce 1943 odešel Ra-
58
.2. Tak začala jeho vědecká
kariéra
