Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 59 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
7. 3. Stal konzultantem francouzského ministerstva války pra­ coval vojenském vývoji pro Société Application Générale ďElectricité et de Méchanique (SÁGEM)4 Paříži. čase vo­ jenské služby zabýval vývojem testováním ochrany proti leteckým útokům. Tak začala jeho vědecká kariéra. Věnoval se opět výuce experimentální fyziky. jaře 1948, aby vyhnul politickým prověrkám problémům Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, přijal dlou­ hodobou vědeckou stáž Svédsku. Svoboda svbu ženou malým synem museli narychlo opustit Paříž.2 roce 1936 získal doktorát technických věd diser­ tační práci použití tenzorového počtu distribuci elektrické energie. Psal učebnice skripta, vedl Fyzikální ústav pražské univerzity, podílel obnově činnosti odborných elektrotechnických or­ ganizací.1 Pocházel rodiny profesora průmyslové školy, absolvoval strojní elektrotechnické oddělení Českého vysoké­ ho učení technického (ČVUT) roce 1931 získal inženýrský titul. Nakonec dostali přes Maroko, Španělsko, Por­ tugalsko Kubu USA.73 Profesor Žáček začal přednášel již letním semestru roku 1945. době studií univerzitě stal asistentem profesora Františka Rádla, odborníka teorii diferenciálních rovnic, prvním Ústavu matematiky ČVUT. roce 1947 zúčastnil Sjezdu kosmických paprscích Krakově, kte­ rý uspořádala Mezinárodní fyzikální unie. První poznatky počítačích informatice Hlavním propagátorem průkopníkem počítačů informatiky Československu se stal pražský rodák Antonín Svoboda (1907-1980). Za­ čal spolupracoval ministerstvem národní obrany vývoji zaměřovačů pro řízení protiletecké obrany. V USA během světové války pokračoval Antonín Svoboda vývoji prolilela- dlových zařízení5 společnosti ABAX New Yorku, kde stal dokonce vedoucím inženýrem viceprezidentem.3 Vzhledem politickým událostem rozbití první Československé republiky Antonín Svoboda rozhodl zůstal zahraničí, konkrétně Francii.2. V průběhu roku 1938 vrátil jako vědecký pedagogický pracovník ČVUT, ale během půl roku byl vyslán ministerstvem obrany zahraničí, kde měl studovat problémy systému pro řízení palby. Výpočet polohy letounu základě vstupních dal provedl analogovým počítačem mechanickými pákovými operačními prvky, je­ jichž teorii pro tuto činnost vypracoval. Jeho zařízení bylo chráněno několika ame­ rickými patenty, ale nevyrábělo se, proto Svoboda roce 1943 odešel Ra- 58 . ukončení ČVUT navíc ještě studoval teoretickou experimentální fyziku Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Praze. útěku jim pomohl pracovník marseilleské pobočky fir­ my Baťa. Poté skrý­ vali několik měsíců Marseille.chránil většinu vybavení Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy před jeho odveze­ ním Německa, takže válce mohly výzkumy pokračovat původních třech od­ děleních ústavu experimentální fyziky, spektroskopie vědecké fotografie foto­ chemie. Tam roce 1940 zastihla okupace Francie. roce 1938 spolu Janem Vandem dokončil koncepci zamě­ řovače, který byl oběma udělen československý patent.74 Praze byl penzionován roku 1949, takže se své odbornosti nadále mohl věnoval jen jako soukromá osoba