Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 59 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výpočet polohy letounu základě vstupních dal provedl analogovým počítačem mechanickými pákovými operačními prvky, je­ jichž teorii pro tuto činnost vypracoval.3 Vzhledem politickým událostem rozbití první Československé republiky Antonín Svoboda rozhodl zůstal zahraničí, konkrétně Francii. Tak začala jeho vědecká kariéra. Psal učebnice skripta, vedl Fyzikální ústav pražské univerzity, podílel obnově činnosti odborných elektrotechnických or­ ganizací. V USA během světové války pokračoval Antonín Svoboda vývoji prolilela- dlových zařízení5 společnosti ABAX New Yorku, kde stal dokonce vedoucím inženýrem viceprezidentem. Věnoval se opět výuce experimentální fyziky. 3. První poznatky počítačích informatice Hlavním propagátorem průkopníkem počítačů informatiky Československu se stal pražský rodák Antonín Svoboda (1907-1980). ukončení ČVUT navíc ještě studoval teoretickou experimentální fyziku Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Praze. Nakonec dostali přes Maroko, Španělsko, Por­ tugalsko Kubu USA.1 Pocházel rodiny profesora průmyslové školy, absolvoval strojní elektrotechnické oddělení Českého vysoké­ ho učení technického (ČVUT) roce 1931 získal inženýrský titul.2 roce 1936 získal doktorát technických věd diser­ tační práci použití tenzorového počtu distribuci elektrické energie. Za­ čal spolupracoval ministerstvem národní obrany vývoji zaměřovačů pro řízení protiletecké obrany.chránil většinu vybavení Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy před jeho odveze­ ním Německa, takže válce mohly výzkumy pokračovat původních třech od­ děleních ústavu experimentální fyziky, spektroskopie vědecké fotografie foto­ chemie.73 Profesor Žáček začal přednášel již letním semestru roku 1945. čase vo­ jenské služby zabýval vývojem testováním ochrany proti leteckým útokům.74 Praze byl penzionován roku 1949, takže se své odbornosti nadále mohl věnoval jen jako soukromá osoba. V průběhu roku 1938 vrátil jako vědecký pedagogický pracovník ČVUT, ale během půl roku byl vyslán ministerstvem obrany zahraničí, kde měl studovat problémy systému pro řízení palby. Stal konzultantem francouzského ministerstva války pra­ coval vojenském vývoji pro Société Application Générale ďElectricité et de Méchanique (SÁGEM)4 Paříži. Svoboda svbu ženou malým synem museli narychlo opustit Paříž.2. Tam roce 1940 zastihla okupace Francie.7. roce 1947 zúčastnil Sjezdu kosmických paprscích Krakově, kte­ rý uspořádala Mezinárodní fyzikální unie. Poté skrý­ vali několik měsíců Marseille. době studií univerzitě stal asistentem profesora Františka Rádla, odborníka teorii diferenciálních rovnic, prvním Ústavu matematiky ČVUT. Jeho zařízení bylo chráněno několika ame­ rickými patenty, ale nevyrábělo se, proto Svoboda roce 1943 odešel Ra- 58 . útěku jim pomohl pracovník marseilleské pobočky fir­ my Baťa. jaře 1948, aby vyhnul politickým prověrkám problémům Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, přijal dlou­ hodobou vědeckou stáž Svédsku. roce 1938 spolu Janem Vandem dokončil koncepci zamě­ řovače, který byl oběma udělen československý patent