Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 59 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
První poznatky počítačích informatice Hlavním propagátorem průkopníkem počítačů informatiky Československu se stal pražský rodák Antonín Svoboda (1907-1980). V USA během světové války pokračoval Antonín Svoboda vývoji prolilela- dlových zařízení5 společnosti ABAX New Yorku, kde stal dokonce vedoucím inženýrem viceprezidentem. útěku jim pomohl pracovník marseilleské pobočky fir­ my Baťa.2. Stal konzultantem francouzského ministerstva války pra­ coval vojenském vývoji pro Société Application Générale ďElectricité et de Méchanique (SÁGEM)4 Paříži. Poté skrý­ vali několik měsíců Marseille. 3.chránil většinu vybavení Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy před jeho odveze­ ním Německa, takže válce mohly výzkumy pokračovat původních třech od­ děleních ústavu experimentální fyziky, spektroskopie vědecké fotografie foto­ chemie.3 Vzhledem politickým událostem rozbití první Československé republiky Antonín Svoboda rozhodl zůstal zahraničí, konkrétně Francii. Tam roce 1940 zastihla okupace Francie. době studií univerzitě stal asistentem profesora Františka Rádla, odborníka teorii diferenciálních rovnic, prvním Ústavu matematiky ČVUT.2 roce 1936 získal doktorát technických věd diser­ tační práci použití tenzorového počtu distribuci elektrické energie. roce 1947 zúčastnil Sjezdu kosmických paprscích Krakově, kte­ rý uspořádala Mezinárodní fyzikální unie. Svoboda svbu ženou malým synem museli narychlo opustit Paříž. Psal učebnice skripta, vedl Fyzikální ústav pražské univerzity, podílel obnově činnosti odborných elektrotechnických or­ ganizací. V průběhu roku 1938 vrátil jako vědecký pedagogický pracovník ČVUT, ale během půl roku byl vyslán ministerstvem obrany zahraničí, kde měl studovat problémy systému pro řízení palby.74 Praze byl penzionován roku 1949, takže se své odbornosti nadále mohl věnoval jen jako soukromá osoba. Výpočet polohy letounu základě vstupních dal provedl analogovým počítačem mechanickými pákovými operačními prvky, je­ jichž teorii pro tuto činnost vypracoval. Jeho zařízení bylo chráněno několika ame­ rickými patenty, ale nevyrábělo se, proto Svoboda roce 1943 odešel Ra- 58 .73 Profesor Žáček začal přednášel již letním semestru roku 1945. Tak začala jeho vědecká kariéra. roce 1938 spolu Janem Vandem dokončil koncepci zamě­ řovače, který byl oběma udělen československý patent.1 Pocházel rodiny profesora průmyslové školy, absolvoval strojní elektrotechnické oddělení Českého vysoké­ ho učení technického (ČVUT) roce 1931 získal inženýrský titul. Nakonec dostali přes Maroko, Španělsko, Por­ tugalsko Kubu USA. jaře 1948, aby vyhnul politickým prověrkám problémům Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, přijal dlou­ hodobou vědeckou stáž Svédsku. Věnoval se opět výuce experimentální fyziky.7. Za­ čal spolupracoval ministerstvem národní obrany vývoji zaměřovačů pro řízení protiletecké obrany. čase vo­ jenské služby zabýval vývojem testováním ochrany proti leteckým útokům. ukončení ČVUT navíc ještě studoval teoretickou experimentální fyziku Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Praze