oblasti výzkumu spolupracoval zejména se
svými asistenty Rudolfem Simůnkcm, Václavem Dolejškem později Václavem
Petržilkou Bohuslavem Pavlíkem. Obsahem jeho výuky byla
teorie střídavých proudů, elektrických oscilací, bezdrátové telegrafie telefonie,
elektronových lamp jejich technických aplikací, termodynamiky encyklopedie
elektrotechniky. vzniku
Masarykovy akademie práce roce 1920 stal tajemníkem přírodovědecko-lékař-
ské třídy. návratu pražskou Přírodovědeckou fakultu soustředil výzkum zdro
jů záření pro vlnová pásma cm. Nezávisle Žáčkovi pracoval magnelronu roku 1918 Albert
Wallace Hulí70 General Electric Company Schenectady, jenž považován je
ho hlavního tvůrce. Odvodil vzorce pro vlnovou délku generované vysokofrekvenční energie, re
spektující vliv prostorového náboje. této oblasti získal jeho
švédský kolega roce 1924 Nobelovu cenu. led
na 1921) řádným členem II. Rok 1924 byl však úspěšný pro Žáč
ka. letech Okabe, Clee-
ton, Williams Hidetsugu Yagi (známější jsou jeho konstrukce antén).67
Tam spolupracoval svým vrstevníkem Karlem Mannem Gcorgem Siegbahnem
(1886-1978) problematice rentgenové spektroskopie. Žáček lak vyvinul magnetron-generálor,68
zdroj mikrovlnné energie, vhodný například provozu radiolokačních sdělovacích
systémů.tou fyziku. května 1946). Hullovy Žáčkovy práce navázali 30.66
V následujícím školním roce byl pozván univerzitu Švédského Lundu. Věděl, generaci extrémně vysokých
kmitočtů nelze používat klasické rezonátory, ale elektrická vedení definovanou
délkou. jejího čela byl jmenován August Žáček. Fyzikálním ústavu zaměřil zejména vý
chovu nové generace odborníků. počátku své
vědecké kariéry působil Elektrotechnickém svazu Československém. Působil České vědecké zkušební komisi pro učitele středních školách
jako examinátor pro fyziku spolu profesory Františkem Záviškou Václavem Po-
sejpalem. Fyzikálním ústavu Univerzity Karlovy byl jmenován ředitelem II. svou odbornou pedagogickou činnost Žáček stal roce
1922 profesorem. Patent číslo 20293 pod názvem Spojeni pro výrobu elektrických vlnw získal
v roce 1926.
Žáčkova vědecká činnost byla úzce spojena činností pedagogickou odborně
spolkovou. školním roce 1931-1932 byl zvolen dokon
ce děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. od
dělení později vedoucím ústavu. Poslední informace magnelronových generátorech publikoval Žáček
v roce 1936.72 Spolupracoval například Jednotou českých matematiků fyziků, pro
jejíž potřeby připravil roce 1922 monografii elektronových lampách. Stal též
mimořádným později řádným členem Královské české společnosti nauk (12. Při překročení prahové hodnoty pole prokázal vznik oscilací vlnové délce
29 cm. Proto zvolil svému výzkumu koaxiální diodu umístěnou magnetickém
poli. svém objevu zveřejnil Žáček pouze krátkou zprávu Časopise pro
pěstování matematiky fyziky jaře 1924 současně svůj objev přihlásil paten
tování.
V době světové války spolupráci Václavem Petržilkou podařilo za
57
. třídy (vědy matematické, přírodovědecké geogra
fické) Československé akademie pro vědy umění (3.71 Díky nim
byly připraveny magnetrony pro ještě kratší vlnové délky, které byly využity tech
niky Royal Radar Establismenls (Královský radarový ústav) Velké Británii,
kteří tam roce 1938 zkonstruovali první radiolokátor
