Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 58 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
jejího čela byl jmenován August Žáček. led­ na 1921) řádným členem II. Proto zvolil svému výzkumu koaxiální diodu umístěnou magnetickém poli. Patent číslo 20293 pod názvem Spojeni pro výrobu elektrických vlnw získal v roce 1926. Fyzikálním ústavu zaměřil zejména vý­ chovu nové generace odborníků. Fyzikálním ústavu Univerzity Karlovy byl jmenován ředitelem II.tou fyziku. svou odbornou pedagogickou činnost Žáček stal roce 1922 profesorem. vzniku Masarykovy akademie práce roce 1920 stal tajemníkem přírodovědecko-lékař- ské třídy. Působil České vědecké zkušební komisi pro učitele středních školách jako examinátor pro fyziku spolu profesory Františkem Záviškou Václavem Po- sejpalem. Obsahem jeho výuky byla teorie střídavých proudů, elektrických oscilací, bezdrátové telegrafie telefonie, elektronových lamp jejich technických aplikací, termodynamiky encyklopedie elektrotechniky. Věděl, generaci extrémně vysokých kmitočtů nelze používat klasické rezonátory, ale elektrická vedení definovanou délkou. Při překročení prahové hodnoty pole prokázal vznik oscilací vlnové délce 29 cm. třídy (vědy matematické, přírodovědecké geogra­ fické) Československé akademie pro vědy umění (3. počátku své vědecké kariéry působil Elektrotechnickém svazu Československém.67 Tam spolupracoval svým vrstevníkem Karlem Mannem Gcorgem Siegbahnem (1886-1978) problematice rentgenové spektroskopie. Žáček lak vyvinul magnetron-generálor,68 zdroj mikrovlnné energie, vhodný například provozu radiolokačních sdělovacích systémů. oblasti výzkumu spolupracoval zejména se svými asistenty Rudolfem Simůnkcm, Václavem Dolejškem později Václavem Petržilkou Bohuslavem Pavlíkem. Odvodil vzorce pro vlnovou délku generované vysokofrekvenční energie, re­ spektující vliv prostorového náboje. Rok 1924 byl však úspěšný pro Žáč­ ka. této oblasti získal jeho švédský kolega roce 1924 Nobelovu cenu. Nezávisle Žáčkovi pracoval magnelronu roku 1918 Albert Wallace Hulí70 General Electric Company Schenectady, jenž považován je­ ho hlavního tvůrce.66 V následujícím školním roce byl pozván univerzitu Švédského Lundu. Žáčkova vědecká činnost byla úzce spojena činností pedagogickou odborně spolkovou. května 1946). Poslední informace magnelronových generátorech publikoval Žáček v roce 1936. Hullovy Žáčkovy práce navázali 30.71 Díky nim byly připraveny magnetrony pro ještě kratší vlnové délky, které byly využity tech­ niky Royal Radar Establismenls (Královský radarový ústav) Velké Británii, kteří tam roce 1938 zkonstruovali první radiolokátor. návratu pražskou Přírodovědeckou fakultu soustředil výzkum zdro­ jů záření pro vlnová pásma cm. V době světové války spolupráci Václavem Petržilkou podařilo za­ 57 .72 Spolupracoval například Jednotou českých matematiků fyziků, pro jejíž potřeby připravil roce 1922 monografii elektronových lampách. od­ dělení později vedoucím ústavu. Stal též mimořádným později řádným členem Královské české společnosti nauk (12. letech Okabe, Clee- ton, Williams Hidetsugu Yagi (známější jsou jeho konstrukce antén). školním roce 1931-1932 byl zvolen dokon­ ce děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. svém objevu zveřejnil Žáček pouze krátkou zprávu Časopise pro pěstování matematiky fyziky jaře 1924 současně svůj objev přihlásil paten­ tování