počátku své
vědecké kariéry působil Elektrotechnickém svazu Československém. Působil České vědecké zkušební komisi pro učitele středních školách
jako examinátor pro fyziku spolu profesory Františkem Záviškou Václavem Po-
sejpalem. svém objevu zveřejnil Žáček pouze krátkou zprávu Časopise pro
pěstování matematiky fyziky jaře 1924 současně svůj objev přihlásil paten
tování. Žáček lak vyvinul magnetron-generálor,68
zdroj mikrovlnné energie, vhodný například provozu radiolokačních sdělovacích
systémů. Patent číslo 20293 pod názvem Spojeni pro výrobu elektrických vlnw získal
v roce 1926.
Žáčkova vědecká činnost byla úzce spojena činností pedagogickou odborně
spolkovou.72 Spolupracoval například Jednotou českých matematiků fyziků, pro
jejíž potřeby připravil roce 1922 monografii elektronových lampách. oblasti výzkumu spolupracoval zejména se
svými asistenty Rudolfem Simůnkcm, Václavem Dolejškem později Václavem
Petržilkou Bohuslavem Pavlíkem. Při překročení prahové hodnoty pole prokázal vznik oscilací vlnové délce
29 cm. svou odbornou pedagogickou činnost Žáček stal roce
1922 profesorem. letech Okabe, Clee-
ton, Williams Hidetsugu Yagi (známější jsou jeho konstrukce antén).71 Díky nim
byly připraveny magnetrony pro ještě kratší vlnové délky, které byly využity tech
niky Royal Radar Establismenls (Královský radarový ústav) Velké Británii,
kteří tam roce 1938 zkonstruovali první radiolokátor. led
na 1921) řádným členem II. této oblasti získal jeho
švédský kolega roce 1924 Nobelovu cenu.66
V následujícím školním roce byl pozván univerzitu Švédského Lundu.67
Tam spolupracoval svým vrstevníkem Karlem Mannem Gcorgem Siegbahnem
(1886-1978) problematice rentgenové spektroskopie. Hullovy Žáčkovy práce navázali 30. Fyzikálním ústavu zaměřil zejména vý
chovu nové generace odborníků.tou fyziku. Odvodil vzorce pro vlnovou délku generované vysokofrekvenční energie, re
spektující vliv prostorového náboje. návratu pražskou Přírodovědeckou fakultu soustředil výzkum zdro
jů záření pro vlnová pásma cm. vzniku
Masarykovy akademie práce roce 1920 stal tajemníkem přírodovědecko-lékař-
ské třídy. Poslední informace magnelronových generátorech publikoval Žáček
v roce 1936.
V době světové války spolupráci Václavem Petržilkou podařilo za
57
. od
dělení později vedoucím ústavu. května 1946). školním roce 1931-1932 byl zvolen dokon
ce děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Proto zvolil svému výzkumu koaxiální diodu umístěnou magnetickém
poli. Nezávisle Žáčkovi pracoval magnelronu roku 1918 Albert
Wallace Hulí70 General Electric Company Schenectady, jenž považován je
ho hlavního tvůrce. Stal též
mimořádným později řádným členem Královské české společnosti nauk (12. jejího čela byl jmenován August Žáček. Věděl, generaci extrémně vysokých
kmitočtů nelze používat klasické rezonátory, ale elektrická vedení definovanou
délkou. třídy (vědy matematické, přírodovědecké geogra
fické) Československé akademie pro vědy umění (3. Fyzikálním ústavu Univerzity Karlovy byl jmenován ředitelem II. Obsahem jeho výuky byla
teorie střídavých proudů, elektrických oscilací, bezdrátové telegrafie telefonie,
elektronových lamp jejich technických aplikací, termodynamiky encyklopedie
elektrotechniky. Rok 1924 byl však úspěšný pro Žáč
ka
