století užilá fyzika začala osamostatňovat. Vystudoval chemii, fyziku matema
tiku Filozofické fakultě pražské české univerzity poté vybraném oboru
fyzikální chemie zdokonaloval University College Londýně, kde pracoval
u profesora Donnana. Navštěvoval lam laboratoře Ústavu pro aplikovanou nauku elektřině,
které vedl Franz Simon, zabýval problematikou generování elektromagnetic
kých vln pomocí obloukového výboje.61
Významnou osobností slaboproudé elektrotechniky, která přinesla podklady pro
později realizovanou výrobu radiolokátorů, byl profesor experimentální fyziky na
Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Praze August Žáček (1886—1961 ). skončení světové
války byl roce 1950 založen rámci Ústředí výzkumu technického rozvoje
Ústřední ústav polarografický, kam Heyrovský přešel Karlovy univerzity kde po
kračoval svých výzkumech. byl hlavní Heyrovského problém, který řešil
jako asistent Ústavu anorganické chemie Karlovy univerzity, kde roce 1920 ha
bilitoval pro obor fyzikální chemie. Pojmenování Heyrovský zvo
lil tak, aby zahrnovalo jak polarizaci elektrody, tak zápis výsledku.
Ke zkoumání elektrokapilarity přivedl Heyrovského Kučera.62
Žáček vystudoval českobudějovické gymnázium roku 1905 odešel Filozofic
kou fakultu pražské české univerzity studovat matematiku fyziku Františku Ko
láčkovi Bohumilu Kučerovi. návratu Prahy zhodnotil svůj pobyt
v Gottingen podáním habililace65 Přírodovědecké fakultě pražské české univer
zity.60 Polarograf se
stavil spolupráci japonským badatelem Shikatou. Také Příro
dovědecká fakulta Univerzity Karlovy navrhla vytvořit samostatnou stolici pro uži
56
. něj poprvé setkal kapkovou elektrodou, níž začal
později výrazně zajímat. státnicích prosinci 1909 předložil Žáček diser
tační práci zjevech kapilárních*3 jejímž základě byl rok udělen
doktorský titul. let 20.20. svých
výzkumech použil metodu změny potenciálu rtuťové kapkové elektrody přítom
nosti různých iontů, specifické pro určitý iont jeho koncentraci. školním
roce 1911-12 pobýval Žáček Filozofické fakultě góttingenské univerzity64
v Německu. století pracoval profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlo
vy Praze Jaroslav Heyrovský (1890—1967)58 sestrojení polarografu (1925) na
vypracování analytické metody polarografie. let 20. jistých podmínek elektroka-
pilámích křivkách objevovala nápadná deformace, která nebyla pozorována křiv
kách získaných statickou metodou. Roku 1922 objevil elektrolýzu použití rtuťo
vé kapkové elektrody,59 což by) základ polarografie. roce 1910 stal druhým asistentem univerzitního Fyzikálního
ústavu Praze, jehož čele stál další jeho učitelů, Vincenc Strouhal. Komise složená Bohumila Kučery, Vincence Strouhala Františka Závišky
habilitaci doporučila základě dosavadní vědecké činnosti zvláště základě vý
sledků práce Studie kondenzátorových kruzích^ která byla publikována Věstní
ku Královské společnosti nauk roce 1917. Heyrovský začal
zkoumat elektrokapilámí křivky rtuti, které představovaly závislost jejího povrcho
vého napětí vloženém elektrickém napětí. době světové války pracoval své disertaci Elektro-
afinita hliníku, kterou obhájil české univerzitě Praze roce 1918.
Na začátku 20. Heyrovský, jako první občan Československa, zís
kal svůj vynález roce 1959 Nobelovu cenu. roce 1918 Žáček stal soukromým
docentem
