Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 57 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ke zkoumání elektrokapilarity přivedl Heyrovského Kučera.61 Významnou osobností slaboproudé elektrotechniky, která přinesla podklady pro později realizovanou výrobu radiolokátorů, byl profesor experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Praze August Žáček (1886—1961 ). století užilá fyzika začala osamostatňovat. skončení světové války byl roce 1950 založen rámci Ústředí výzkumu technického rozvoje Ústřední ústav polarografický, kam Heyrovský přešel Karlovy univerzity kde po­ kračoval svých výzkumech. let 20. státnicích prosinci 1909 předložil Žáček diser­ tační práci zjevech kapilárních*3 jejímž základě byl rok udělen doktorský titul. století pracoval profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlo­ vy Praze Jaroslav Heyrovský (1890—1967)58 sestrojení polarografu (1925) na vypracování analytické metody polarografie. Heyrovský, jako první občan Československa, zís­ kal svůj vynález roce 1959 Nobelovu cenu.62 Žáček vystudoval českobudějovické gymnázium roku 1905 odešel Filozofic­ kou fakultu pražské české univerzity studovat matematiku fyziku Františku Ko­ láčkovi Bohumilu Kučerovi. něj poprvé setkal kapkovou elektrodou, níž začal později výrazně zajímat. Vystudoval chemii, fyziku matema­ tiku Filozofické fakultě pražské české univerzity poté vybraném oboru fyzikální chemie zdokonaloval University College Londýně, kde pracoval u profesora Donnana. roce 1918 Žáček stal soukromým docentem. Komise složená Bohumila Kučery, Vincence Strouhala Františka Závišky habilitaci doporučila základě dosavadní vědecké činnosti zvláště základě vý­ sledků práce Studie kondenzátorových kruzích^ která byla publikována Věstní­ ku Královské společnosti nauk roce 1917. jistých podmínek elektroka- pilámích křivkách objevovala nápadná deformace, která nebyla pozorována křiv­ kách získaných statickou metodou. Pojmenování Heyrovský zvo­ lil tak, aby zahrnovalo jak polarizaci elektrody, tak zápis výsledku. Navštěvoval lam laboratoře Ústavu pro aplikovanou nauku elektřině, které vedl Franz Simon, zabýval problematikou generování elektromagnetic­ kých vln pomocí obloukového výboje. Roku 1922 objevil elektrolýzu použití rtuťo­ vé kapkové elektrody,59 což by) základ polarografie. svých výzkumech použil metodu změny potenciálu rtuťové kapkové elektrody přítom­ nosti různých iontů, specifické pro určitý iont jeho koncentraci.20. Na začátku 20.60 Polarograf se­ stavil spolupráci japonským badatelem Shikatou. roce 1910 stal druhým asistentem univerzitního Fyzikálního ústavu Praze, jehož čele stál další jeho učitelů, Vincenc Strouhal. školním roce 1911-12 pobýval Žáček Filozofické fakultě góttingenské univerzity64 v Německu. Také Příro­ dovědecká fakulta Univerzity Karlovy navrhla vytvořit samostatnou stolici pro uži­ 56 . Heyrovský začal zkoumat elektrokapilámí křivky rtuti, které představovaly závislost jejího povrcho­ vého napětí vloženém elektrickém napětí. byl hlavní Heyrovského problém, který řešil jako asistent Ústavu anorganické chemie Karlovy univerzity, kde roce 1920 ha­ bilitoval pro obor fyzikální chemie. době světové války pracoval své disertaci Elektro- afinita hliníku, kterou obhájil české univerzitě Praze roce 1918. let 20. návratu Prahy zhodnotil svůj pobyt v Gottingen podáním habililace65 Přírodovědecké fakultě pražské české univer­ zity