55
. Spojil sku
pinou odborníků radioamatérů, kteří novém výzkumu televize pracovali se
veru Čech Smržovce56 opuštěné německé laboratoři firmy Fcrnschcn pak
v Tanvaldu. Šafránek dalších výzkumech již nepodílel jako vysoko
školský profesor vyučoval své smrti univerzitní Přírodovědecké fakultě
v Praze Plzni. Práce zavede
ní pravidelného televizního vysílání však kvůli nedostatku financí potřebného
technického vybavení postupovaly pomalu, zcela přerušily společenské změ
ny roce 1948. Šafránek tehdy navrhl zabýval soustavou rozkladem obrazu na
625 řádek.příliš velký zájem zavedení televizního vysílání českých zdrojů, jimž navíc ne
věřili odborné stránce, všechna Šafránková podání zamítli. Tato soustava byla velkým úspěchem představena Mezinárod
ní výstavě rozhlasové techniky Praze (MEVRO)57 roce 1948. Celý problém ref
lektoval denní tisk. roce 1945 snažil své výzkumy navázal. Sestavil ještě aparaturu rozkladem obrazu
na 240 řádek, vybavenou již elektronkami. Každý televizní obraz členil 625 řádků, každý řádek skládal
z 830 světlých nebo tmavých bodů konečný černobílý obraz vytvořil
z 520 000 bodů. Agrární
ci tehdy správně pochopili, vysílání televize bude možno využít politickém
boji, chtěli zlomil zásadní vliv národních socialistů rozhodování televizi.54
které obdržel označením TV-2 (ministerstvo licenci TV-I schovávalo pro se-
be), avšak děje vstoupily závažné zahraničněpolitické problémy, tak licence
TV-2 již bez další podpory agrárníků zůstala nevyužila. Šafránkovi několik veřejných diskusních tribun, nichž vystupoval přednáš
kami televizi. Přesto Šafránek ne
vzdal pokračoval dále výzkumech. jejich ukončení Šafránek spolu radioamatéry formuloval po
žadavky vůči ministerstvu pošt telegrafů zavedení televize.51 Pod jeho tlakem ministerstvo formálně změnilo svůj postoj
a začalo jednat pravidelném televizním vysílání,52 nímž pokusně počítalo na
začátek roku 1937. této situace ministerstvo, když zjistilo, diskuse televizi opadla, odloži
lo rozhodnutí pravidelném televizním vysílání neurčito.55 Těsně před světovou válkou za
hájil dokonce pokusy barevným obrazem. Mimo agrárníci zaplatili
J. Tak televizi jejích
přednostech dozvídali další českoslovenští občané.
Po okupaci ČSR nacistickým Německem uzavření českých vysokých škol
na podzim roku 1939 Šafránkovi uzavřely brány univerzitního Fyzikálního ústa
vu. Ag
rárníci pomoci starosty Ústřední jednoty hospodářských družstev Ferdinanda
Klindery (I875-?) předsedy Československého radiosvazu Adolfa Ernesta
(1879-?) rozvířili propagační kampaň televizi, rozhlase Zemědělském
programu,50 jehož obsahovou náplň sami připravovali. Když bylo veřejně vyhlášeno datum pokusného vysílání, disku
se televizi utichala Šafránek připravoval technické zabezpečení počátku vysí
lání.49
Za této situace sporu mezi ministerstvem Šafránkem ráda vstoupila agrár
ní strana, dosavadní mecenáška Šafránkových pokusů televizním vysíláním, která
si podpory televizního vysílání slibovala zvýšení volebních preferencí.53 Šafránek stačil
ještě požádal udělení soukromé licence bezdrátové vysílání obrazu zvuku. ústavní laboratoře sice podařilo ještě vynést podstatnou část své tele
vizní soustavy, ale bez přístrojů technického vybavení během světové války
nemohl již bádat
