závěrečné kapitole
zhodnotil rozvoj současný stav bádání televizi polovině 30. let světě
a Československu. přelomu let 1935 1936 Šafránek touto aparaturou procesto
val čtyřicet tři měst Čech, Moravy Slovenska předvedl asi 000 zájemcům.
Dne prosince 1935 již tato televizní aparatura pro vysílání příjem mechanic
ké nízkořádkové televize byla hotova pět dní později byla slavnostně předvede
na před Četným publikem Praze Domě zemědělské osvěty Vinohradech,42 kte
rý tomuto účelu zapůjčila agrární strana. Proto jejich signál nebylo možné Pra
ze již zachytit. Aparatura vylepšením příjmu
obrazu byla dokončena roce 1934. Vysílače Berlíně Londýně přestaly vysílat obraz středních vlnách
a přešly kvalitnější pásmo krátkých vln. Práce měla dvě části. let spravovali ministerstvo pošt telegrafů,
jemuž Československu příslušel monopol schvalování poskytování licencí
k rozhlasovému televiznímu vysílání.
Ve stejném roce vydal též knihu, krátce nazvanou Televise45 první komplexní po
jednání televizi Československu.43
V roce 1936 požádal Šafránek vedení Fyzikálního ústavu univerzity, kde stále
i přes své výborné vědecké výsledky pracoval pouze jako asistent, snad kvůli osob
ní averzi dalšímu významnému odborníkovi Augustu Žáčkovi, roční studijní do
volenou. Českoslovenští amatérští vysílači apod. let, kdy mělo dojít zavedení televiz
ního vysílání, zmítalo mnoha hospodářských, politických národnostních problé
mech. let. Zdánlivě nic nestálo cestě tomu, aby Šafránek dovršil své
snahy zavést pravidelné televizní vysílání Československé republice koncem
30.tenzity elektrického proudu docházelo nepatrnému posunu zobrazení obou složek
obrazu, tak vznikal velmi věrný prostorový vjem. přece jeho obrovské úsilí skončilo nezdarem. první autor věnoval
fyzikálním základům mechanické televize vysvětlení svého způsobu přenosu ob
razu. druhé části zaměřil popis elektronického systému, němž sám té
době pracoval, vysvětlil využití Braunovy katodové trubice pro příjem obrazu
i význam Zworykinova ikonoskopu pro dokonalejší obraz. Ve
svízelné situaci pomohli přátelé radioamatérských spolků, jichž měla první
Československá republika celou řadu, jako například Československý radiosvaz,
Československý radioklub. Chtěl-li Šafránek svých výzkumech dále pokračovat, musel si
nyní sestavit vlastní vysílač, což pro něj představovalo vážný finanční problém. následujícím roce Šafránkovy práce za
stavily.
Československo druhé polovině 30.
Národní socialisté celou dobu 30. Šafránek
a jeho spolupracovníci (bratr Václav Šafránek studenti Josef Kapoun Stanislav
Lederer)46 měli pozici pro badatelskou činnost těžší.47 Pracovníci ministerstva patrně však získa
li provize zahraničních firem (jednali Marconiho společností),48 tak neměli
54
.44 Během získával další poznatky televizním vysílání Štrasburku,
Berlíně Londýně. boji zavedení televize ČSR snažily zviditelnit dokonce dvě vý
znamné parlamentní politické strany agrární národně socialistická.40 Televizní
kroužek41 při Československem radioklubu usnesl, vysílací přijímací apara
turu odborného vedení Šafránka postaví jeho členové svépomocně zhoto
vená aparatura sebe vydělá propagační cestou Československu. Zařízení pracovalo třicctiřádkovou
normou, snímkovým kmitočtem 12,5 obraz rozměrech 10x15 promíta
lo matnici
