let spravovali ministerstvo pošt telegrafů,
jemuž Československu příslušel monopol schvalování poskytování licencí
k rozhlasovému televiznímu vysílání. závěrečné kapitole
zhodnotil rozvoj současný stav bádání televizi polovině 30.
Ve stejném roce vydal též knihu, krátce nazvanou Televise45 první komplexní po
jednání televizi Československu.
Národní socialisté celou dobu 30. let. Chtěl-li Šafránek svých výzkumech dále pokračovat, musel si
nyní sestavit vlastní vysílač, což pro něj představovalo vážný finanční problém.47 Pracovníci ministerstva patrně však získa
li provize zahraničních firem (jednali Marconiho společností),48 tak neměli
54
. první autor věnoval
fyzikálním základům mechanické televize vysvětlení svého způsobu přenosu ob
razu. let světě
a Československu. přelomu let 1935 1936 Šafránek touto aparaturou procesto
val čtyřicet tři měst Čech, Moravy Slovenska předvedl asi 000 zájemcům. Proto jejich signál nebylo možné Pra
ze již zachytit. druhé části zaměřil popis elektronického systému, němž sám té
době pracoval, vysvětlil využití Braunovy katodové trubice pro příjem obrazu
i význam Zworykinova ikonoskopu pro dokonalejší obraz. Ve
svízelné situaci pomohli přátelé radioamatérských spolků, jichž měla první
Československá republika celou řadu, jako například Československý radiosvaz,
Československý radioklub. Aparatura vylepšením příjmu
obrazu byla dokončena roce 1934. Práce měla dvě části.44 Během získával další poznatky televizním vysílání Štrasburku,
Berlíně Londýně. Šafránek
a jeho spolupracovníci (bratr Václav Šafránek studenti Josef Kapoun Stanislav
Lederer)46 měli pozici pro badatelskou činnost těžší. boji zavedení televize ČSR snažily zviditelnit dokonce dvě vý
znamné parlamentní politické strany agrární národně socialistická.40 Televizní
kroužek41 při Československem radioklubu usnesl, vysílací přijímací apara
turu odborného vedení Šafránka postaví jeho členové svépomocně zhoto
vená aparatura sebe vydělá propagační cestou Československu.tenzity elektrického proudu docházelo nepatrnému posunu zobrazení obou složek
obrazu, tak vznikal velmi věrný prostorový vjem. přece jeho obrovské úsilí skončilo nezdarem.43
V roce 1936 požádal Šafránek vedení Fyzikálního ústavu univerzity, kde stále
i přes své výborné vědecké výsledky pracoval pouze jako asistent, snad kvůli osob
ní averzi dalšímu významnému odborníkovi Augustu Žáčkovi, roční studijní do
volenou. Zařízení pracovalo třicctiřádkovou
normou, snímkovým kmitočtem 12,5 obraz rozměrech 10x15 promíta
lo matnici. následujícím roce Šafránkovy práce za
stavily. Českoslovenští amatérští vysílači apod.
Dne prosince 1935 již tato televizní aparatura pro vysílání příjem mechanic
ké nízkořádkové televize byla hotova pět dní později byla slavnostně předvede
na před Četným publikem Praze Domě zemědělské osvěty Vinohradech,42 kte
rý tomuto účelu zapůjčila agrární strana. Vysílače Berlíně Londýně přestaly vysílat obraz středních vlnách
a přešly kvalitnější pásmo krátkých vln. Zdánlivě nic nestálo cestě tomu, aby Šafránek dovršil své
snahy zavést pravidelné televizní vysílání Československé republice koncem
30.
Československo druhé polovině 30. let, kdy mělo dojít zavedení televiz
ního vysílání, zmítalo mnoha hospodářských, politických národnostních problé
mech
