Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 54 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Období 30. Aparatura podstatě skládala snímacího zařízení, které rozkládalo obraz třiceti řádků Nipkowovým kotoučem. konstrukci přístrojů tedy nezačínal zelené louce. roce 1925 však rozhodl pro studijní cestu,35 během níž ověřil získané po­ znatky své literatury prohloubil je. roce 1929 bezmála čtyřicetiletý Šafránek začal experi­ mentální přípravou své televizní soustavy. let plně zaměřil na výzkum televizního vysílání odborné podpory svých spolupracovníků radio­ amatérských spolcích, svých studentů finančního přispění některých pražských podnikatelů firem (Baťa, Pála, Philips), ministerstva školství osvěty mecenášů z agrární strany. zobrazovacím zařízení pak obraz reprodukoval motorkem synchronizačním zařízením, tzv. Obraz byl teh­ dy světě připravován podle Bairda. Šafránek svou první televizní soustavu stavěl pět let do­ vezených součástek, které sám kupoval.38 Světelný paprsek modeloval Kerrovým článkem. Čípky lidského oka nahradil vysílání příjmu systémem foto- článků. Naopak dovedl velice přesně odhadnout nejlepší technické provedení televizních zahraničních soustav, z nichž nejpříhodnější zdála Bairdova.39 Obraz přebíral Šafránek berlínských londýnských vysílačů, které vysílaly na počátku 30. Prvotním impulsem pro zájem přenos obrazů dálku byla Šafránková diserta­ ce.37 Jako čidlo byl použit plněný foto- článek neonová lampa. Při provozu soustavy musel být dispozici dobrý radio­ přijímač, něhož vedly televizní impulsy neonové lampy. Úsek, který byl pohybu, byla osoba, stroj zobrazení jakéhokoliv děje, vysílal vždy jako celek, nezávisle dal­ ším obrazu. Jaroslav Šafránek své pokusy televizí začal laboratoři Fyzikálního ústavu Uni­ verzity Karlovy Praze době, kdy již Velké Británii, Německu, Fran­ cii SSSR experimentovalo pokusným vysíláním nízkořádkové mechanické te­ levize. Tato omezená možnost příjmu vadila Safránkovi nejvíce, proto pokoušel zvyšovat řádkovou normu obrazu devadesát více řádek. Osvojil technickou problematiku televizního vysílání dokonce tak dobře, roce 1928 udivil znač­ nými teoretickými vědomostmi televizi průkopníka britské televize Johna Logic Bairda (1888-1946). Vlastní obraz rozdělil dvou částí.roce 1927 univerzitě Praze habilitoval pro experimentální fyziku deset let později tuto habilitaci rozšířil pro ČVUT)34 koncem 20. let obrazový materiál pásmech středních vln. Šafránkem sestave­ ných jednoduchých přijímačích bylo možné zachytit obrázek velikosti zhruba poš­ tovní známky třiceti řádcích.36 pak pracoval problému kva­ litního přenosu obrazu. této práci byl úspěšný. důsledku nestejnoměrné in­ 53 . Šafránek, poučen svým studiem oftalmologie, již vycházel toho, lidské oko vnímá obraz jako ne- rozložený celek. Jeho zájem poté přesunul výzkum přenosu kvalitního obrazu, který by působil prostorovým plastickým dojmem. Její části tvořily elementy mechanické te­ levize. Nepohyblivý díl přenášel bodech, přičemž chvílemi doplňoval in­ tenzitu, přes statický díl překládal pohyblivou část. Ten jednoduše rozkládal obraz pomocí Nip- kowova kotouče body, byly přeneseny opět složeny. Weillerovým kolem. let bylo pro Šafránka nejplodnějším, protože něm přivedl svět nejen svou verzi mechanické televize, ale způsob kvalitní činnosti zobrazovací aparatury. Cesta trvalajeden rok Šafránek při nav­ štívil fyzikální ústavy Francii, Německu Británii