Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 53 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
letech Československu již velmi rozvět­ vená Šafránek počítal pro zavedení televize. Získal proto mezinárodní kontakty31 doporučení32 rakouského fyzika Pau­ la Ehrenfesta (1880-1933) pobýval letech 1922-23 Fyzikálním ústavu štras- burské univerzity33 francouzského fyzika Pierra Ernesta Weisse (1865-1940), kde se důkladně seznámil problémy feromagnetismu. Poznatky nacházeli dvou nových časopisech, založe­ ných roku 1920, Nové epoše Radioamatérovi. letech asistent Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy Praze Jaroslav Ša­ fránek (1890-1957). návratu Československa 52 .27 Roku 1900 elektrotechnické výstavě Paříži poprvé pou­ žil Francouz Konstantin Perský název téléviseur (televize)28 pro označení přeno­ su pohyblivého obrazu dálku. Propagátorem vysílání příjmu nízkořádkové mechanické televize sta) ve 20.kcho názvu takto: „Stanice přijaté zprávy nebo hudbu skutečně rozhlásí všem, proto jistě oprávněno, navrhujeme-li pro jejífunkci název Rozhlas. Šafránek studoval postgraduálně oftalmologii své technické poznatky dále utřídil potvrdil četbou zahraniční literatury, kterou pro potřeby českých odborných časopisů překládal francouzštiny, němčiny angličtiny (uměl i řecký latinsky). nich získal nové poznatky akustice magne­ tických vlastnostech kovů.30 práci popsal optickou citlivost selenu še­ dého selenu zjistil, vede elektrický proud tmě nepatrně, ale světle podstatně lépe. Budeme tedy napříště mluvit světovém rozhlasu (World-broadcasting), o rozhlasu kursu (broadcasting changes) podobně. 30. Rozhlasová síť byla 30.26 Okolo rozhlasového vysílání seskupilo mnoho amatérů, kteří sami experimen­ tovali radiotelegrafním rozhlasovým vysíláním stavbami přijímacích stanic (krystaly dvojkrystaly). Doufáme, že rozhlas najde porozumění kruzích majitelů přijímacích stanic stejně jako u všech, kdo dbají čistoty výraznosti řeči vždyťpřimyká pojmu vycházípří­ mo ducha našehojazyka“. Oba pojmy měly evokovat představu obrazového rozhlasu, ale jejich užívání nevžilo. Jaroslav Šafránek29 získal své elektrotechnické radiotechnické znalosti stu­ diích matematiky fyziky Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Praze. Oba časopisy staly živnou pů­ dou pro pronikání myšlenek zavedení televizního vysílání, které doplnilo vy­ sílání rozhlasové, výrobě gramofonů, kterou roku 1932 zajišťovaly dvě firmy, Esta Ullraphon. spolupráce nimi vznikla roce 1914 Šafránková di­ sertace Fyzikální vlastnosti selenu. říj­ nu 1913, ještě studií, stal asistentem profesora experimentální fyziky praž­ ské univerzitě Vincence (Čeňka) Strouhala (1850-1922) jeho kolegy fyzika Bohumila Kučery (1874-1921). Československu název ujal až po puristických pokusech, které trvaly českém ekvivalentu složeniny televize (z řeckého tele dálka latinského videre vidět) které postupovaly analogicky od vžitého názvu rozhlas prosazovaly název rozjev nebo rozvid. Šafránek terminologické problémy neměl, snažil zavedení televizního vysílání, němž vzhledem oblibě rádia usuzoval, bude stejně úspěšné významné jako vysílá­ ní rozhlasové. Popsal tak fotoelektrické vlastnosti selenu, umožňující převod energie světel­ né elektrickou. Pojmenování velmi brzy zdomácnělo všech jazycích světa výjimkou němčiny (Femsehcn)