letech Československu již velmi rozvět
vená Šafránek počítal pro zavedení televize. letech asistent Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy Praze Jaroslav Ša
fránek (1890-1957). návratu Československa
52
. Doufáme, že
rozhlas najde porozumění kruzích majitelů přijímacích stanic stejně jako
u všech, kdo dbají čistoty výraznosti řeči vždyťpřimyká pojmu vycházípří
mo ducha našehojazyka“. Popsal tak fotoelektrické vlastnosti selenu, umožňující převod energie světel
né elektrickou.26
Okolo rozhlasového vysílání seskupilo mnoho amatérů, kteří sami experimen
tovali radiotelegrafním rozhlasovým vysíláním stavbami přijímacích stanic
(krystaly dvojkrystaly).
Získal proto mezinárodní kontakty31 doporučení32 rakouského fyzika Pau
la Ehrenfesta (1880-1933) pobýval letech 1922-23 Fyzikálním ústavu štras-
burské univerzity33 francouzského fyzika Pierra Ernesta Weisse (1865-1940), kde
se důkladně seznámil problémy feromagnetismu. Šafránek
terminologické problémy neměl, snažil zavedení televizního vysílání, němž
vzhledem oblibě rádia usuzoval, bude stejně úspěšné významné jako vysílá
ní rozhlasové.
Propagátorem vysílání příjmu nízkořádkové mechanické televize sta) ve
20. 30. Oba pojmy měly
evokovat představu obrazového rozhlasu, ale jejich užívání nevžilo. říj
nu 1913, ještě studií, stal asistentem profesora experimentální fyziky praž
ské univerzitě Vincence (Čeňka) Strouhala (1850-1922) jeho kolegy fyzika
Bohumila Kučery (1874-1921). Československu název ujal až
po puristických pokusech, které trvaly českém ekvivalentu složeniny televize
(z řeckého tele dálka latinského videre vidět) které postupovaly analogicky
od vžitého názvu rozhlas prosazovaly název rozjev nebo rozvid.
Jaroslav Šafránek29 získal své elektrotechnické radiotechnické znalosti stu
diích matematiky fyziky Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Praze. Pojmenování velmi brzy zdomácnělo všech
jazycích světa výjimkou němčiny (Femsehcn). Poznatky nacházeli dvou nových časopisech, založe
ných roku 1920, Nové epoše Radioamatérovi.
Budeme tedy napříště mluvit světovém rozhlasu (World-broadcasting),
o rozhlasu kursu (broadcasting changes) podobně. spolupráce nimi vznikla roce 1914 Šafránková di
sertace Fyzikální vlastnosti selenu.kcho názvu takto: „Stanice přijaté zprávy nebo hudbu skutečně rozhlásí
všem, proto jistě oprávněno, navrhujeme-li pro jejífunkci název Rozhlas.27 Roku 1900 elektrotechnické výstavě Paříži poprvé pou
žil Francouz Konstantin Perský název téléviseur (televize)28 pro označení přeno
su pohyblivého obrazu dálku. Šafránek studoval postgraduálně oftalmologii své technické
poznatky dále utřídil potvrdil četbou zahraniční literatury, kterou pro potřeby
českých odborných časopisů překládal francouzštiny, němčiny angličtiny (uměl
i řecký latinsky).30 práci popsal optickou citlivost selenu še
dého selenu zjistil, vede elektrický proud tmě nepatrně, ale světle podstatně
lépe. nich získal nové poznatky akustice magne
tických vlastnostech kovů. Oba časopisy staly živnou pů
dou pro pronikání myšlenek zavedení televizního vysílání, které doplnilo vy
sílání rozhlasové, výrobě gramofonů, kterou roku 1932 zajišťovaly dvě firmy,
Esta Ullraphon. Rozhlasová síť byla 30
