výsledky odborné práce teoretické praktické poznatky výzkumných zeměděl
ských ústavů škol.
Školský rozhlas vysílal školního roku 1926-27 jeho cílem byla „výchova
mládeže rádiem“.
Během deseti let rozhlas stal samozřejmou součástí vybavení nejen českých
domácností, ale úřadů podniků. Měl sloužit jako doplněk výuky škole poskytoval zajímavé
poznatky mládeži všech sfér života společnosti, především kultury sportu.24
České přejmenování rádia rozhlas vzešlo pera novináře Josefa Durdila
(1892-1945), který psal pod pseudonymem Richard25 který poprvé uve
řejnil Národních listech dne 21. Vysílání mělo formu humornou (postavy souseda Brázdy
a pantáty Rákose, hry venkovského prostředí, přenosy folklórních zemědělských
slavností apod. Vysílaly tzv.
Dělnický rozhlas vysílal poprvé 28. článku vysvětlil vznik nového čes-
51
. Zprostředkovával zejména sociální informace: sociálním pojištění, orga
nizaci nemocnic, péči nemocné, výživě, nových předpisech zákonodárných
nebo pojištěnských. První byl provozován ministerstvem pro průmysl, obchod
a živnosti.
Zemědělský rozhlas jako jediný přinášel odborné přednášky radiofonické oblas
ti. hlídky podávající informace
aktuální, sezónní, informace zahradnické, lesnické, včelařské, drůbežářské apod.) odbornou (přednášky, informace, pohyby cen hospodářském
trhu, meteorologické předpovědi aj. května 1924. vzdělával prostřednictvím přednášek pořadů Dělnické akade
mie, Ústřední školy dělnické. Všímal podnikatelů jejich problémů jeho zaměření bylo výchov
né, založené odborných ekonomických, finančních, správních právních otáz
kách. září 1926 patronace ministerstva sociální
péče. let pracovníci Fyzikálního ústavu Uni
verzity Karlovy cyklus rozhlasovém vysílání.
Rozhlas pro průmysl, obchod živnosti Osvětový kulturní rozhlas vznikly
v průběhu roku 1927. Československé obce dělnické. Odborového sdruže
ní, Ústředního svazu československých družstev Unie československých družstev
a informoval trhu práce, cenách, mzdách, úvěrech, možnostech drobného pod
nikání, konkursech dělnická místa školských možnostech pro dělnické dě
ti. let hloubětínská Radio-
slavie, odnož anglické firmy Marconi. Jedny prvních rozhlasových přijímačů všech
potřebných součástí vyráběla pražská firma Microphona22 poté společnosti jako
Telegrafia, Telektra, Ericsson, Ela, Radiofona, Radiozenit, Uránie, Philips, Radio-
vox, nebo dovážely Francie. jeho vlnách připravili počátku 30. Vyráběly především krystalky nebo dvoukrys-
talky roce 1926 tvořily výroby) lampové aparáty (34 výroby roce
1926)2\ přijímače jedním vysokofrekvenčním obvodem detekcí přijímaného
signálu bez zesílení 30. let doplnily elektronkové přijímače. Podíleli něm Václav Posejpal
a Schánil, kteří hovořili technické stránce rozhlasových přenosů, Nachtikal,
jenž informoval akustice, Šafránek spolu Slavíkem, kteří vedli přednáš
ky soudobé radiotechnice. Druhý měl poslání obecně výchovné věnoval otázkám například česko
slovenského občanství měl vyplňovat mezery, které vznikly přílišnou specializací
odborných rozhlasů.). Rozhlasové vy
sílače, vysílací elektronky další součástky stavěla 30. Vysílal pořady ryze ideologické nebo historie dělnického hnutí zařazoval
rozhlasové hry oblasti dělnického života profesí
