Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 60 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jeho laboratoř vytvořila základ výzkum­ ného vývojového oddělení národního podniku Aritma, němž Svoboda vyvíjel děrnoštítkové stroje.6 roce 1946 své poznatky zúročil knize Computing Mechanism and Linkages, kterou vydal v nakladatelství McGraw-Hill New Yorku která byla přeložena pro české rus­ ké odborníky roce 1948 Praze.” Ústředního ústavu matematických strojů vzniku Českoslo­ venské akademie věd (ČSAV) byl stejném roce vytvořen Výzkumný ústav matematických strojů ČSAV Svoboda stal jeho ředitelem. Vzhledem tomu, světové válce Svoboda pracoval špičkových .7 Začal opět pracovat pedagogicky vědecky v Matematickém ústavu ČVUT, kde záhy získal titul docenta kde hned zavedl na katedře teoretické experimentální elektrotechniky, kterou řídil Zdeněk Trnka, přednáškový cyklus Stroje zpracování informací. V 70. MIT Antonín Svoboda rozpraco­ val své originální metody návrhu výpočetních pákových mechanismů. Výzkumný ústav matematických strojů byl nakonec ČSAV roce 1958 pře­ veden resortní sféry,13 čímž rapidně zhoršily podmínky vědecké práce. uvedenou práci získal roce 1948 Naval Or- donance Developmenl Award, cenu vývoj námořních zbraní.14 rok později začal pracoval vý­ zkumném středisku firmy General Electric arizonském Phoenixu. Svoboda ne­ mohl podle svých představ pokračovat práci matematických strojích, proto se v roce 1964 rozhodl podruhé opustit Československo. letech plně soustředil univerzitní práci. roce 1979 ještě napsal 59 . Vedl zároveň oddě­ lení výzkumu pracoval vývoji velkých samočinných počítačů EPOS,12 využí­ vajících elektronkových (EPOS 1.) tranzistorových (EPOS 2. rok později vstoupil University Califomia Los Angelcs, kde byl roku 1968 jmenován profesorem.8 Současně Svoboda pracoval Laboratoři pro telemechaniku a automatizaci9 spolu Zdeňkem Trnkou. V letech 1949-50 spolupracoval Antonín Svoboda pražskou pobočkou Zbro­ jovky Brno, při níž založil laboratoř, kde zahájil vývoj reléových stolních kalkulá­ torů složitějších matematických strojů. Ve druhé polovině 50. době vydal též publikaci Syntéza logických ob­ vodu. roce 1953 Svoboda získal svou badatelskou činnost Státní cenu. centrech vývoje počítačů, rozhodl návratu osvobozeného Československa vybudovat český počítačový průmysl. později vyráběný jako ZPA 600) logických prvků. Začal lak nepřetržitý boj zástupců vědy techniky komunistickou mocí. stejném roce stal čestným členem Institute Electrical and Elec­ tronic Enginecrs (IEEE) „his contribution logic design, mechanical design and hisfundamental work residue class number systém". let byl Svobodův ústav sveden boj mezi složkami aka­ demickými resortními (ministerskými), byly obě ovládány Ústředním výborem KSČ.diation Laboralory Massachusettského technologického institutu (MÍT), kde byl přizván zkoumání podobných zařízení pod vedením Norberta Wienera kde se tajně připravovaly nové radiolokační soustavy. V roce 1965 usadil natrvalo USA.. roce 1950 přijal místo Ústředním ústavu matematických strojů Praze, kde vybudoval oddělení matematických stro­ jů10 kde roku 1951 navrhl první československý reléový samočinný počítač ozna­ čovaný SAPO. roce 1975, době před­ náškového cyklu Paříži, které završilo jeho rozsáhlou vědeckou odbornou karié­ ru, krátce naposledy navštívil rodné Československo