V 70. letech plně soustředil univerzitní práci.8 Současně Svoboda pracoval Laboratoři pro telemechaniku
a automatizaci9 spolu Zdeňkem Trnkou.
Vzhledem tomu, světové válce Svoboda pracoval špičkových .
V roce 1965 usadil natrvalo USA. roce 1979 ještě napsal
59
. Vedl zároveň oddě
lení výzkumu pracoval vývoji velkých samočinných počítačů EPOS,12 využí
vajících elektronkových (EPOS 1.7 Začal opět pracovat pedagogicky vědecky
v Matematickém ústavu ČVUT, kde záhy získal titul docenta kde hned zavedl na
katedře teoretické experimentální elektrotechniky, kterou řídil Zdeněk Trnka,
přednáškový cyklus Stroje zpracování informací.
centrech vývoje počítačů, rozhodl návratu osvobozeného Československa
vybudovat český počítačový průmysl..14 rok později začal pracoval vý
zkumném středisku firmy General Electric arizonském Phoenixu. stejném roce stal čestným členem Institute Electrical and Elec
tronic Enginecrs (IEEE) „his contribution logic design, mechanical design
and hisfundamental work residue class number systém".” Ústředního ústavu matematických strojů vzniku Českoslo
venské akademie věd (ČSAV) byl stejném roce vytvořen Výzkumný ústav
matematických strojů ČSAV Svoboda stal jeho ředitelem.diation Laboralory Massachusettského technologického institutu (MÍT), kde byl
přizván zkoumání podobných zařízení pod vedením Norberta Wienera kde se
tajně připravovaly nové radiolokační soustavy. rok později
vstoupil University Califomia Los Angelcs, kde byl roku 1968 jmenován
profesorem.) tranzistorových (EPOS 2. Výzkumný ústav matematických strojů byl nakonec ČSAV roce 1958 pře
veden resortní sféry,13 čímž rapidně zhoršily podmínky vědecké práce.6 roce 1946
své poznatky zúročil knize Computing Mechanism and Linkages, kterou vydal
v nakladatelství McGraw-Hill New Yorku která byla přeložena pro české rus
ké odborníky roce 1948 Praze. roce 1975, době před
náškového cyklu Paříži, které završilo jeho rozsáhlou vědeckou odbornou karié
ru, krátce naposledy navštívil rodné Československo. později vyráběný
jako ZPA 600) logických prvků. Jeho laboratoř vytvořila základ výzkum
ného vývojového oddělení národního podniku Aritma, němž Svoboda vyvíjel
děrnoštítkové stroje.
V letech 1949-50 spolupracoval Antonín Svoboda pražskou pobočkou Zbro
jovky Brno, při níž založil laboratoř, kde zahájil vývoj reléových stolních kalkulá
torů složitějších matematických strojů. Začal
lak nepřetržitý boj zástupců vědy techniky komunistickou mocí. roce 1950 přijal místo Ústředním
ústavu matematických strojů Praze, kde vybudoval oddělení matematických stro
jů10 kde roku 1951 navrhl první československý reléový samočinný počítač ozna
čovaný SAPO. Svoboda ne
mohl podle svých představ pokračovat práci matematických strojích, proto se
v roce 1964 rozhodl podruhé opustit Československo. uvedenou práci získal roce 1948 Naval Or-
donance Developmenl Award, cenu vývoj námořních zbraní. MIT Antonín Svoboda rozpraco
val své originální metody návrhu výpočetních pákových mechanismů. roce 1953 Svoboda získal svou badatelskou činnost Státní cenu.
Ve druhé polovině 50. let byl Svobodův ústav sveden boj mezi složkami aka
demickými resortními (ministerskými), byly obě ovládány Ústředním výborem
KSČ. době vydal též publikaci Syntéza logických ob
vodu
