Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 60 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
let byl Svobodův ústav sveden boj mezi složkami aka­ demickými resortními (ministerskými), byly obě ovládány Ústředním výborem KSČ. Vzhledem tomu, světové válce Svoboda pracoval špičkových . V letech 1949-50 spolupracoval Antonín Svoboda pražskou pobočkou Zbro­ jovky Brno, při níž založil laboratoř, kde zahájil vývoj reléových stolních kalkulá­ torů složitějších matematických strojů. roce 1979 ještě napsal 59 . roce 1975, době před­ náškového cyklu Paříži, které završilo jeho rozsáhlou vědeckou odbornou karié­ ru, krátce naposledy navštívil rodné Československo. letech plně soustředil univerzitní práci.. V 70. Svoboda ne­ mohl podle svých představ pokračovat práci matematických strojích, proto se v roce 1964 rozhodl podruhé opustit Československo.) tranzistorových (EPOS 2. roce 1950 přijal místo Ústředním ústavu matematických strojů Praze, kde vybudoval oddělení matematických stro­ jů10 kde roku 1951 navrhl první československý reléový samočinný počítač ozna­ čovaný SAPO. době vydal též publikaci Syntéza logických ob­ vodu. Začal lak nepřetržitý boj zástupců vědy techniky komunistickou mocí. V roce 1965 usadil natrvalo USA.7 Začal opět pracovat pedagogicky vědecky v Matematickém ústavu ČVUT, kde záhy získal titul docenta kde hned zavedl na katedře teoretické experimentální elektrotechniky, kterou řídil Zdeněk Trnka, přednáškový cyklus Stroje zpracování informací. uvedenou práci získal roce 1948 Naval Or- donance Developmenl Award, cenu vývoj námořních zbraní. Jeho laboratoř vytvořila základ výzkum­ ného vývojového oddělení národního podniku Aritma, němž Svoboda vyvíjel děrnoštítkové stroje. Ve druhé polovině 50. MIT Antonín Svoboda rozpraco­ val své originální metody návrhu výpočetních pákových mechanismů. Výzkumný ústav matematických strojů byl nakonec ČSAV roce 1958 pře­ veden resortní sféry,13 čímž rapidně zhoršily podmínky vědecké práce.8 Současně Svoboda pracoval Laboratoři pro telemechaniku a automatizaci9 spolu Zdeňkem Trnkou. rok později vstoupil University Califomia Los Angelcs, kde byl roku 1968 jmenován profesorem. centrech vývoje počítačů, rozhodl návratu osvobozeného Československa vybudovat český počítačový průmysl.” Ústředního ústavu matematických strojů vzniku Českoslo­ venské akademie věd (ČSAV) byl stejném roce vytvořen Výzkumný ústav matematických strojů ČSAV Svoboda stal jeho ředitelem. roce 1953 Svoboda získal svou badatelskou činnost Státní cenu.diation Laboralory Massachusettského technologického institutu (MÍT), kde byl přizván zkoumání podobných zařízení pod vedením Norberta Wienera kde se tajně připravovaly nové radiolokační soustavy. Vedl zároveň oddě­ lení výzkumu pracoval vývoji velkých samočinných počítačů EPOS,12 využí­ vajících elektronkových (EPOS 1. stejném roce stal čestným členem Institute Electrical and Elec­ tronic Enginecrs (IEEE) „his contribution logic design, mechanical design and hisfundamental work residue class number systém".14 rok později začal pracoval vý­ zkumném středisku firmy General Electric arizonském Phoenixu. později vyráběný jako ZPA 600) logických prvků.6 roce 1946 své poznatky zúročil knize Computing Mechanism and Linkages, kterou vydal v nakladatelství McGraw-Hill New Yorku která byla přeložena pro české rus­ ké odborníky roce 1948 Praze