Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 60 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V roce 1965 usadil natrvalo USA. Svoboda ne­ mohl podle svých představ pokračovat práci matematických strojích, proto se v roce 1964 rozhodl podruhé opustit Československo.14 rok později začal pracoval vý­ zkumném středisku firmy General Electric arizonském Phoenixu. centrech vývoje počítačů, rozhodl návratu osvobozeného Československa vybudovat český počítačový průmysl. Vedl zároveň oddě­ lení výzkumu pracoval vývoji velkých samočinných počítačů EPOS,12 využí­ vajících elektronkových (EPOS 1.) tranzistorových (EPOS 2. V letech 1949-50 spolupracoval Antonín Svoboda pražskou pobočkou Zbro­ jovky Brno, při níž založil laboratoř, kde zahájil vývoj reléových stolních kalkulá­ torů složitějších matematických strojů. Výzkumný ústav matematických strojů byl nakonec ČSAV roce 1958 pře­ veden resortní sféry,13 čímž rapidně zhoršily podmínky vědecké práce.8 Současně Svoboda pracoval Laboratoři pro telemechaniku a automatizaci9 spolu Zdeňkem Trnkou. stejném roce stal čestným členem Institute Electrical and Elec­ tronic Enginecrs (IEEE) „his contribution logic design, mechanical design and hisfundamental work residue class number systém". roce 1975, době před­ náškového cyklu Paříži, které završilo jeho rozsáhlou vědeckou odbornou karié­ ru, krátce naposledy navštívil rodné Československo. roce 1950 přijal místo Ústředním ústavu matematických strojů Praze, kde vybudoval oddělení matematických stro­ jů10 kde roku 1951 navrhl první československý reléový samočinný počítač ozna­ čovaný SAPO. Začal lak nepřetržitý boj zástupců vědy techniky komunistickou mocí. MIT Antonín Svoboda rozpraco­ val své originální metody návrhu výpočetních pákových mechanismů. Jeho laboratoř vytvořila základ výzkum­ ného vývojového oddělení národního podniku Aritma, němž Svoboda vyvíjel děrnoštítkové stroje. později vyráběný jako ZPA 600) logických prvků.7 Začal opět pracovat pedagogicky vědecky v Matematickém ústavu ČVUT, kde záhy získal titul docenta kde hned zavedl na katedře teoretické experimentální elektrotechniky, kterou řídil Zdeněk Trnka, přednáškový cyklus Stroje zpracování informací. rok později vstoupil University Califomia Los Angelcs, kde byl roku 1968 jmenován profesorem.diation Laboralory Massachusettského technologického institutu (MÍT), kde byl přizván zkoumání podobných zařízení pod vedením Norberta Wienera kde se tajně připravovaly nové radiolokační soustavy.6 roce 1946 své poznatky zúročil knize Computing Mechanism and Linkages, kterou vydal v nakladatelství McGraw-Hill New Yorku která byla přeložena pro české rus­ ké odborníky roce 1948 Praze. roce 1979 ještě napsal 59 . roce 1953 Svoboda získal svou badatelskou činnost Státní cenu. let byl Svobodův ústav sveden boj mezi složkami aka­ demickými resortními (ministerskými), byly obě ovládány Ústředním výborem KSČ. Ve druhé polovině 50. V 70. letech plně soustředil univerzitní práci. době vydal též publikaci Syntéza logických ob­ vodu.” Ústředního ústavu matematických strojů vzniku Českoslo­ venské akademie věd (ČSAV) byl stejném roce vytvořen Výzkumný ústav matematických strojů ČSAV Svoboda stal jeho ředitelem. Vzhledem tomu, světové válce Svoboda pracoval špičkových .. uvedenou práci získal roce 1948 Naval Or- donance Developmenl Award, cenu vývoj námořních zbraní