6 roce 1946
své poznatky zúročil knize Computing Mechanism and Linkages, kterou vydal
v nakladatelství McGraw-Hill New Yorku která byla přeložena pro české rus
ké odborníky roce 1948 Praze.) tranzistorových (EPOS 2.diation Laboralory Massachusettského technologického institutu (MÍT), kde byl
přizván zkoumání podobných zařízení pod vedením Norberta Wienera kde se
tajně připravovaly nové radiolokační soustavy. rok později
vstoupil University Califomia Los Angelcs, kde byl roku 1968 jmenován
profesorem. roce 1953 Svoboda získal svou badatelskou činnost Státní cenu. roce 1979 ještě napsal
59
. stejném roce stal čestným členem Institute Electrical and Elec
tronic Enginecrs (IEEE) „his contribution logic design, mechanical design
and hisfundamental work residue class number systém".. Jeho laboratoř vytvořila základ výzkum
ného vývojového oddělení národního podniku Aritma, němž Svoboda vyvíjel
děrnoštítkové stroje. letech plně soustředil univerzitní práci. době vydal též publikaci Syntéza logických ob
vodu.
Ve druhé polovině 50. MIT Antonín Svoboda rozpraco
val své originální metody návrhu výpočetních pákových mechanismů. Začal
lak nepřetržitý boj zástupců vědy techniky komunistickou mocí. uvedenou práci získal roce 1948 Naval Or-
donance Developmenl Award, cenu vývoj námořních zbraní.
V roce 1965 usadil natrvalo USA.
Vzhledem tomu, světové válce Svoboda pracoval špičkových .14 rok později začal pracoval vý
zkumném středisku firmy General Electric arizonském Phoenixu.
centrech vývoje počítačů, rozhodl návratu osvobozeného Československa
vybudovat český počítačový průmysl.
V letech 1949-50 spolupracoval Antonín Svoboda pražskou pobočkou Zbro
jovky Brno, při níž založil laboratoř, kde zahájil vývoj reléových stolních kalkulá
torů složitějších matematických strojů.8 Současně Svoboda pracoval Laboratoři pro telemechaniku
a automatizaci9 spolu Zdeňkem Trnkou. Vedl zároveň oddě
lení výzkumu pracoval vývoji velkých samočinných počítačů EPOS,12 využí
vajících elektronkových (EPOS 1.” Ústředního ústavu matematických strojů vzniku Českoslo
venské akademie věd (ČSAV) byl stejném roce vytvořen Výzkumný ústav
matematických strojů ČSAV Svoboda stal jeho ředitelem.
V 70. Svoboda ne
mohl podle svých představ pokračovat práci matematických strojích, proto se
v roce 1964 rozhodl podruhé opustit Československo. roce 1975, době před
náškového cyklu Paříži, které završilo jeho rozsáhlou vědeckou odbornou karié
ru, krátce naposledy navštívil rodné Československo. později vyráběný
jako ZPA 600) logických prvků. let byl Svobodův ústav sveden boj mezi složkami aka
demickými resortními (ministerskými), byly obě ovládány Ústředním výborem
KSČ. roce 1950 přijal místo Ústředním
ústavu matematických strojů Praze, kde vybudoval oddělení matematických stro
jů10 kde roku 1951 navrhl první československý reléový samočinný počítač ozna
čovaný SAPO.7 Začal opět pracovat pedagogicky vědecky
v Matematickém ústavu ČVUT, kde záhy získal titul docenta kde hned zavedl na
katedře teoretické experimentální elektrotechniky, kterou řídil Zdeněk Trnka,
přednáškový cyklus Stroje zpracování informací. Výzkumný ústav matematických strojů byl nakonec ČSAV roce 1958 pře
veden resortní sféry,13 čímž rapidně zhoršily podmínky vědecké práce
