"
V roce 1925 byla Praze-Strašnicích otevřena moderní vysílací stanice stožá
ry vysokými, nichž byla umístěna třídrálová anténa dlouhá Stanice
pracovala 21. Spojení mezi centrem Prahy Kbely ob
starával zimě autobus, létě jezdilo vysílat tramvají. Dále něm nacházelo harmonium koncertní křídlo. Když byl do
stavěn Poštovní palác (se sídlem ředitelství pošt telegrafů) Vinohradech
(1929-33), vznikla jeho části moderní budova rozhlasu, kam kanceláře Radio-
journalu stěhovaly prosinci 1932. letech 1925-62 se
vysílalo též Petřínské rozhledny srpnu 1931 byla dokončena celostátní stanice
Liblice14 tehdy velmi výkonným vysílačem 120 kW. Před ateliérem by
la upravena malá čekárna pro účinkující, kteří mohli díky reproduktoru poslouchat,
co děje uvnitř. Stanice
byla původně určena telegrafní službě rozhlasovému vysílání byla jen upravena.9 Skautský stan, který za
půjčila Prázdninová pražská kolonie pro vznik prvního improvizovaného letního
studia, vystřídala zimě dřevěná budova radiostanice Kbelích. Vedle
studia vznikla kontrolní místnost amplifikací, telefonem kontrolním přijímačem. pro
sinci 1924 byl postaven nový vysílací ateliér Poštovní nákupně Fochově (dnes
Vinohradské) třídě. Dřevěný kbelský
ateliér byl vybaven obyčejným telefonním mikrofonem jedním pianinem. Poprvé se
tak dne 12.
48
. prosince 1933, desetiletí fungování roz
hlasu, byla zprovozněna první studia, gramofonové technické oddělení také no
vá pracoviště propagační statistická. Mikrofon stál rohu studia stojanu asi
120 vysokém.,12
kterou zpočátku obsluhoval francouzský specialista Podliaski. března 1925 Radiojournal přestěhoval Poštovní nákupny pat
ra nové budovy Orbisu Fochově třídě číslo 62.
Od roku 1927 vysílalo také Národního domu Vinohradech. února 1925 vlně 550 Čtvercový půdorys strašnické budovy
byl rozdělen místnost pro akumulátorovnu, sklad, prostor pro vysílání ate
liér. Strašnická stanice
doplnila kbelskou převzala především vysílání oper, koncertů, reportáží
a přenosů divadel, kostelů, společenských místností, sportovišť apod. Vzniklo tak nové studio13 roz
měrech 9x6 Kvůli přenosové technice byly stěny studia pokryty jutou podla
hu kryl šedivý plyšový koberec.
Od září 1923 začal vycházel Věstník Radiojoumalu,10 jehož osmi stránkách
byl rozepsán program. Vznikly prostory pro archivy významně
bylo rozšířeno zázemí jednotlivých rozhlasových pracovišť.). Ten byl technicky vybaven pařížskou firmou Société fran^aise
radioélectriquc (S. února 1925 Národního divadla rozhlasem přenášela Smetanova opera
Dvě vdovy. Kbel vysílaly zejména zprávy.
Vysílalo dlouhých vlnách 150 Kancelář společnosti nacházela Ná
rodní třídě číslo domě Choděrů“. Firma ateliéru dodala elektrodynamický mikrofon jed
ním pětistupňovým zesilovačem čtyřstupňovým kontrolním zesilovačem.Vysílat začalo velmi sparťanských podmínkách. vysílací místnosti byla zakoupena 0,5kW vysílací stanice též R. ledna 1924 tomto časopise objevoval program kon
tinentálních rádiových stanic, jichž době Praha zaznamenala devatenáct.
Dne 15.
Dveře spojující studio kontrolní místností měly skleněné okno. Byl něm jen volný závěs, umístěný pohyblivé železné kostře, jež
umožňovala zvýšení nebo snížení stropu. Strop neměl jako dřívější ateliéry zvláštní
tlumení. R
