"
V roce 1925 byla Praze-Strašnicích otevřena moderní vysílací stanice stožá
ry vysokými, nichž byla umístěna třídrálová anténa dlouhá Stanice
pracovala 21. Vzniklo tak nové studio13 roz
měrech 9x6 Kvůli přenosové technice byly stěny studia pokryty jutou podla
hu kryl šedivý plyšový koberec. Spojení mezi centrem Prahy Kbely ob
starával zimě autobus, létě jezdilo vysílat tramvají. Když byl do
stavěn Poštovní palác (se sídlem ředitelství pošt telegrafů) Vinohradech
(1929-33), vznikla jeho části moderní budova rozhlasu, kam kanceláře Radio-
journalu stěhovaly prosinci 1932.
Dne 15. Kbel vysílaly zejména zprávy. Stanice
byla původně určena telegrafní službě rozhlasovému vysílání byla jen upravena.
48
. Dřevěný kbelský
ateliér byl vybaven obyčejným telefonním mikrofonem jedním pianinem.
Dveře spojující studio kontrolní místností měly skleněné okno. Před ateliérem by
la upravena malá čekárna pro účinkující, kteří mohli díky reproduktoru poslouchat,
co děje uvnitř. března 1925 Radiojournal přestěhoval Poštovní nákupny pat
ra nové budovy Orbisu Fochově třídě číslo 62. Firma ateliéru dodala elektrodynamický mikrofon jed
ním pětistupňovým zesilovačem čtyřstupňovým kontrolním zesilovačem.9 Skautský stan, který za
půjčila Prázdninová pražská kolonie pro vznik prvního improvizovaného letního
studia, vystřídala zimě dřevěná budova radiostanice Kbelích. ledna 1924 tomto časopise objevoval program kon
tinentálních rádiových stanic, jichž době Praha zaznamenala devatenáct. prosince 1933, desetiletí fungování roz
hlasu, byla zprovozněna první studia, gramofonové technické oddělení také no
vá pracoviště propagační statistická. Ten byl technicky vybaven pařížskou firmou Société fran^aise
radioélectriquc (S. února 1925 vlně 550 Čtvercový půdorys strašnické budovy
byl rozdělen místnost pro akumulátorovnu, sklad, prostor pro vysílání ate
liér. Strašnická stanice
doplnila kbelskou převzala především vysílání oper, koncertů, reportáží
a přenosů divadel, kostelů, společenských místností, sportovišť apod. února 1925 Národního divadla rozhlasem přenášela Smetanova opera
Dvě vdovy.,12
kterou zpočátku obsluhoval francouzský specialista Podliaski. Byl něm jen volný závěs, umístěný pohyblivé železné kostře, jež
umožňovala zvýšení nebo snížení stropu. vysílací místnosti byla zakoupena 0,5kW vysílací stanice též R.Vysílat začalo velmi sparťanských podmínkách.
Vysílalo dlouhých vlnách 150 Kancelář společnosti nacházela Ná
rodní třídě číslo domě Choděrů“. Dále něm nacházelo harmonium koncertní křídlo. Vznikly prostory pro archivy významně
bylo rozšířeno zázemí jednotlivých rozhlasových pracovišť. R. Strop neměl jako dřívější ateliéry zvláštní
tlumení. letech 1925-62 se
vysílalo též Petřínské rozhledny srpnu 1931 byla dokončena celostátní stanice
Liblice14 tehdy velmi výkonným vysílačem 120 kW.). pro
sinci 1924 byl postaven nový vysílací ateliér Poštovní nákupně Fochově (dnes
Vinohradské) třídě.
Od září 1923 začal vycházel Věstník Radiojoumalu,10 jehož osmi stránkách
byl rozepsán program. Mikrofon stál rohu studia stojanu asi
120 vysokém.
Od roku 1927 vysílalo také Národního domu Vinohradech. Poprvé se
tak dne 12. Vedle
studia vznikla kontrolní místnost amplifikací, telefonem kontrolním přijímačem
