Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 49 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dřevěný kbelský ateliér byl vybaven obyčejným telefonním mikrofonem jedním pianinem. R. března 1925 Radiojournal přestěhoval Poštovní nákupny pat­ ra nové budovy Orbisu Fochově třídě číslo 62. Od září 1923 začal vycházel Věstník Radiojoumalu,10 jehož osmi stránkách byl rozepsán program. 48 . Před ateliérem by­ la upravena malá čekárna pro účinkující, kteří mohli díky reproduktoru poslouchat, co děje uvnitř. Kbel vysílaly zejména zprávy.,12 kterou zpočátku obsluhoval francouzský specialista Podliaski. Byl něm jen volný závěs, umístěný pohyblivé železné kostře, jež umožňovala zvýšení nebo snížení stropu. Mikrofon stál rohu studia stojanu asi 120 vysokém. února 1925 vlně 550 Čtvercový půdorys strašnické budovy byl rozdělen místnost pro akumulátorovnu, sklad, prostor pro vysílání ate­ liér. Ten byl technicky vybaven pařížskou firmou Société fran^aise radioélectriquc (S. Vznikly prostory pro archivy významně bylo rozšířeno zázemí jednotlivých rozhlasových pracovišť. letech 1925-62 se vysílalo též Petřínské rozhledny srpnu 1931 byla dokončena celostátní stanice Liblice14 tehdy velmi výkonným vysílačem 120 kW. Firma ateliéru dodala elektrodynamický mikrofon jed­ ním pětistupňovým zesilovačem čtyřstupňovým kontrolním zesilovačem. Poprvé se tak dne 12. vysílací místnosti byla zakoupena 0,5kW vysílací stanice též R. Vedle studia vznikla kontrolní místnost amplifikací, telefonem kontrolním přijímačem.). Když byl do­ stavěn Poštovní palác (se sídlem ředitelství pošt telegrafů) Vinohradech (1929-33), vznikla jeho části moderní budova rozhlasu, kam kanceláře Radio- journalu stěhovaly prosinci 1932.Vysílat začalo velmi sparťanských podmínkách. Strop neměl jako dřívější ateliéry zvláštní tlumení. Strašnická stanice doplnila kbelskou převzala především vysílání oper, koncertů, reportáží a přenosů divadel, kostelů, společenských místností, sportovišť apod. Spojení mezi centrem Prahy Kbely ob­ starával zimě autobus, létě jezdilo vysílat tramvají. prosince 1933, desetiletí fungování roz­ hlasu, byla zprovozněna první studia, gramofonové technické oddělení také no­ vá pracoviště propagační statistická. Vzniklo tak nové studio13 roz­ měrech 9x6 Kvůli přenosové technice byly stěny studia pokryty jutou podla­ hu kryl šedivý plyšový koberec. Vysílalo dlouhých vlnách 150 Kancelář společnosti nacházela Ná­ rodní třídě číslo domě Choděrů“. Dne 15. února 1925 Národního divadla rozhlasem přenášela Smetanova opera Dvě vdovy. Stanice byla původně určena telegrafní službě rozhlasovému vysílání byla jen upravena. ledna 1924 tomto časopise objevoval program kon­ tinentálních rádiových stanic, jichž době Praha zaznamenala devatenáct. Dále něm nacházelo harmonium koncertní křídlo. Od roku 1927 vysílalo také Národního domu Vinohradech." V roce 1925 byla Praze-Strašnicích otevřena moderní vysílací stanice stožá­ ry vysokými, nichž byla umístěna třídrálová anténa dlouhá Stanice pracovala 21. pro­ sinci 1924 byl postaven nový vysílací ateliér Poštovní nákupně Fochově (dnes Vinohradské) třídě. Dveře spojující studio kontrolní místností měly skleněné okno.9 Skautský stan, který za­ půjčila Prázdninová pražská kolonie pro vznik prvního improvizovaného letního studia, vystřídala zimě dřevěná budova radiostanice Kbelích