Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 50 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
programu Ně­ meckého rozhlasu objevovaly především zprávy, přednášky všeobecné, výchov­ né informační, recitace herců Německého divadla Praze, hudba pohádky pro děti.březnu 1925 došlo reorganizaci Radiojournalu podle návrhu ministerstva pošt telegrafů tak, stát vstoupil rozhlasové společnosti jako přímý účastník s nadpoloviční většinou kapitálu. Rozbo­ rem technické komisi unie podařilo zajistil pro Evropu asi 500 hlavních vln od 200-600 takže bylo možno uspokojil všechny evropské vysílače. Zástupci Radiojournalu 18. jednatelském sboru společnosti, jež měl re­ organizaci sedm členů, zasedali zástupci ministerstva pošt telegrafů, tiskového oboru prezidia ministerské rady ministerstva zahraničních věcí. unie sdružily podstatě všechny evropské státy výjimkou Albánie, Bulharska, Lotyšska, Estonska, Ruska, Řecka Portugal­ ska. Další členění vlnových pásem nastalo konferenci unie Lausanne roce 1929. Brně pokusně vy­ sílalo již roku 1924 Komárova, nová stanice vlně 750 však přinesla pra­ videlné vysílání rozšíření programové nabídky, jež byla srovnatelná pražskými možnostmi rozhlasu. června 1925 zúčastnili První mezinárodní rozhlasové konference Londýně, níž byla založe­ na Union intemationale radiodiffusion (Mezinárodní rozhlasová unie)15 síd­ lem Ženevě. Technická komise (unie měla dále komisi právnickou, pro me­ zinárodní přenosy pro sbližování národů) navrhla, aby vlny evropských stanic byly rozděleny hlavní pro silnější stanice vedlejší pro stanice ostatní. Centrály Pra­ ze Bruselu mohly technicky kontrolovat příslušné stanice. Hlášení technickém stavu vysílání pro pražskou skupinu soustřeďovalo Zeesenu, pro skupinu bru­ selskou Daventry. Jednatelský sbor se začal zajímat také to, jak jsou organizovány rozhlasové společnosti světě, a vzorem pro něj stal rozhlas britský. Českoslo­ vensko tak 14. září 1925 Ženevě. Evropské stanice byly rozděleny dvě skupiny:18 bruselskou pražskou. Pro­ to byly počátku roku 1926 uvedeny chodu dvě vysílací stanice Brně a Bratislavě, zakoupené americké firmy Western Electric. listopadu 1926 vysílalo třech hlavních vlnách:17 Praha na 438,9 Brno 441,2 Bratislava 300 Roku 1927 byla zřízena ještě sta­ nice Košicích srpnu 1929 Moravské Ostravě. Na pražské dlouhé vlně 160 vysílal 25.-23. Zprovoznění německého rozhlasu bylo důležitým počinem demokratického Československa, zvláště když velká část republiky (Morava, Slezsko Slovensko) zůstala zatím bez rádiového signálu, neboť byla mimo dosah pražských stanic. Do pražské skupiny náležely všechny stanice východní polovině Evropy. Československo lak stalo zakládajícím členem unie získalo jed­ no místo jejím předsednictvu. Obě uvedené stanice každý večer zveřejňovaly výsledky měře­ 49 . Československému rozhlasu byly přiděleny tři vlny délce 513 408 311 m. konferenci dojednaly mezinárodní úpravy rozdělení vln pro jednotlivé stanice, čímž bylo dosaženo, aby jednotlivé stanice vzájemně nerušily aby vznikly podmínky pro spolupráci rozhlasových evropských center. let řešit rozdělení vlnových pásem. Mezinárodní rozhlasová unie musela druhé polovině 20. října 1925 také Německý roz­ hlas,16 úterý, pátek neděli vždy hodin minul. brusel­ ské skupiny patřily stanice západní Evropě včetně Velké Británie. Úpravy rozdě­ lení vln byly konkretizovány najednání unie dnech 21