Na pražské dlouhé vlně 160 vysílal 25. Evropské stanice byly rozděleny dvě skupiny:18 bruselskou pražskou. Obě uvedené stanice každý večer zveřejňovaly výsledky měře
49
. Pro
to byly počátku roku 1926 uvedeny chodu dvě vysílací stanice Brně
a Bratislavě, zakoupené americké firmy Western Electric. let řešit rozdělení
vlnových pásem. Českoslo
vensko tak 14.-23. brusel
ské skupiny patřily stanice západní Evropě včetně Velké Británie. listopadu 1926 vysílalo třech hlavních vlnách:17 Praha na
438,9 Brno 441,2 Bratislava 300 Roku 1927 byla zřízena ještě sta
nice Košicích srpnu 1929 Moravské Ostravě.
Další členění vlnových pásem nastalo konferenci unie Lausanne roce
1929. Technická komise (unie měla dále komisi právnickou, pro me
zinárodní přenosy pro sbližování národů) navrhla, aby vlny evropských stanic
byly rozděleny hlavní pro silnější stanice vedlejší pro stanice ostatní. programu Ně
meckého rozhlasu objevovaly především zprávy, přednášky všeobecné, výchov
né informační, recitace herců Německého divadla Praze, hudba pohádky pro
děti. Jednatelský sbor
se začal zajímat také to, jak jsou organizovány rozhlasové společnosti světě,
a vzorem pro něj stal rozhlas britský. září 1925 Ženevě. Hlášení technickém
stavu vysílání pro pražskou skupinu soustřeďovalo Zeesenu, pro skupinu bru
selskou Daventry. Zprovoznění německého rozhlasu bylo důležitým počinem demokratického
Československa, zvláště když velká část republiky (Morava, Slezsko Slovensko)
zůstala zatím bez rádiového signálu, neboť byla mimo dosah pražských stanic. Rozbo
rem technické komisi unie podařilo zajistil pro Evropu asi 500 hlavních vln od
200-600 takže bylo možno uspokojil všechny evropské vysílače.
Mezinárodní rozhlasová unie musela druhé polovině 20. října 1925 také Německý roz
hlas,16 úterý, pátek neděli vždy hodin minul. konferenci dojednaly mezinárodní úpravy rozdělení vln pro jednotlivé
stanice, čímž bylo dosaženo, aby jednotlivé stanice vzájemně nerušily aby
vznikly podmínky pro spolupráci rozhlasových evropských center. Úpravy rozdě
lení vln byly konkretizovány najednání unie dnech 21. jednatelském sboru společnosti, jež měl re
organizaci sedm členů, zasedali zástupci ministerstva pošt telegrafů, tiskového
oboru prezidia ministerské rady ministerstva zahraničních věcí. unie sdružily podstatě všechny evropské
státy výjimkou Albánie, Bulharska, Lotyšska, Estonska, Ruska, Řecka Portugal
ska. Zástupci Radiojournalu 18. Do
pražské skupiny náležely všechny stanice východní polovině Evropy. Centrály Pra
ze Bruselu mohly technicky kontrolovat příslušné stanice.
Československému rozhlasu byly přiděleny tři vlny délce 513 408 311 m. Brně pokusně vy
sílalo již roku 1924 Komárova, nová stanice vlně 750 však přinesla pra
videlné vysílání rozšíření programové nabídky, jež byla srovnatelná pražskými
možnostmi rozhlasu. června 1925
zúčastnili První mezinárodní rozhlasové konference Londýně, níž byla založe
na Union intemationale radiodiffusion (Mezinárodní rozhlasová unie)15 síd
lem Ženevě. Československo lak stalo zakládajícím členem unie získalo jed
no místo jejím předsednictvu.březnu 1925 došlo reorganizaci Radiojournalu podle návrhu ministerstva
pošt telegrafů tak, stát vstoupil rozhlasové společnosti jako přímý účastník
s nadpoloviční většinou kapitálu
