Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 48 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
-III. května Osvětovým svazem Základní chlapecké škole Praze ve Vladislavově ulici. n. Rozhlasové vysílá­ ní podporovalo ministerstvo pošt telegrafů, které postaralo též legislativní a normativní opatření. K provozování rozhlasu ustavila dne června 1923 Československá společ­ nost pro radiotelefonické zpravodajství Radiojournal, společnost ručením ome­ zeným, základním kapitálem 500 000 korun. tomto porovnání koncipovalo v Československu rozhlasové vysílání jen několik osob: technik Eduard Svoboda, který vrátil USA technickými praktickými poznatky radiofonie, právník La­ dislav Sourek, ředitel Radioslavie, který dosud Francii zabýval právním ob­ chodním zakotvením nové společnosti, novinář Miloš Čtrnáctý Národnípolitiky, který stal prvním programovým šéfem Československé společnosti pro radiotele­ fonické zpravodajství Radiojournalu. základě uvedeného zá­ kona byla upravena ustanovení výrobě, prodeji přechovávání radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení také předpisy jejich dovozu ciziny. Tato stanice byla kvůli ne­ příznivé poloze zrušena. státní monopol. Pro srovnání britská rozhlasová spo­ lečnost vznikla roce 1922 kapitálem miliónů korun, kterým vybavily silné výrobní koncerny stejně jako deseti hlavními deseti vedlejšími moderně zařízený­ mi vysílacími stanicemi zaškoleným personálem. Pravidelné vysílání rozhlasu Československu bylo zahájeno rok později než ve Velké Británii, ale dříve než Francii, která vysílala ojediněle Eiffelovy věže v Paříži, Německu, které ozývalo jen třikrát týdně Koenigswusterhauscnu v neurčitých hodinách, také dříve než Rakousku, kde teprve stavěla malá sta­ nice Vídni, dalších zemích. Díky přípravným radiotechnickým radiofonickým pracím bylo možno Čes­ koslovensku přikročit zavedení pravidelného rozhlasového vysílání. Jeho síť se začala rychle utvářet roku 1922 (Praha-Vinohrady výkonu 0,25 kW, Kbely I. výkonu kW, 0,25 kW, Poděbrady výkonu kW. Koncert byl doplněn přednáškou radiotelefonii. Třetí stanicí byla poštovní radiotelegrafní jiskrová stanice výkonu 5 budově poštovního úřadu Praze Smíchově. března 1923 ministerstvem pošt telegrafů pro členy vlády, diplomaty zástupce státních úřadů. května 1923. Druhý pokusný koncert pro veřejnost byl uspořádán 15. led­ na 1922 konce února téhož roku uskutečňovala pravidelná spojení Prahou a Římem. 47 . o telegrafech, který ustanovil provozování radiofonie, vysílání přijímání rozhlaso­ vých vln výhradní právo státu, tj. Prvním pokusným vysíláním před započetím pravidel­ ných přenosů byl koncert uspořádaný Praze dne 29.5 Zkušební provoz byl zahájen 18. Karlovy Vary o výkonu Cheb výkonu 0,25 kW). Přijímací za­ řízení dodala této příležitosti firma Radioslavie výklad přenosu provedl rada ministerstva pošt telegrafů Josef Strnad.7 Podnět rozběhnutí československého vysílání vyšel okruhu novinářů akciové společnosti Radioslavie, která jako první v Československu zabývala prodejem radiofonických přístrojů. První legislativní úpravou byl zákon číslo 60/1923 Sb.8 Radiojournal získal koncesi ministerstva vnitra pořádání radiofonních (rozhlasových) programů ministerstva pošt te­ legrafů koncesi vysílání programu pronájem kbelské vysílací stanice.Druhým československým vysílačem, rovněž zakoupeným firmy Huth, byla stanice výkonu Komárově Brna.6 Každodenní veřejné vysílání bylo za­ hájeno dne 18