základě uvedeného zá
kona byla upravena ustanovení výrobě, prodeji přechovávání radiotelegrafních
a radiotelefonních zařízení také předpisy jejich dovozu ciziny. května Osvětovým svazem Základní chlapecké škole Praze ve
Vladislavově ulici.-III. Třetí stanicí byla poštovní radiotelegrafní jiskrová stanice výkonu
5 budově poštovního úřadu Praze Smíchově.
47
. května 1923.
K provozování rozhlasu ustavila dne června 1923 Československá společ
nost pro radiotelefonické zpravodajství Radiojournal, společnost ručením ome
zeným, základním kapitálem 500 000 korun.
Pravidelné vysílání rozhlasu Československu bylo zahájeno rok později než
ve Velké Británii, ale dříve než Francii, která vysílala ojediněle Eiffelovy věže
v Paříži, Německu, které ozývalo jen třikrát týdně Koenigswusterhauscnu
v neurčitých hodinách, také dříve než Rakousku, kde teprve stavěla malá sta
nice Vídni, dalších zemích.6 Každodenní veřejné vysílání bylo za
hájeno dne 18.8 Radiojournal získal koncesi ministerstva
vnitra pořádání radiofonních (rozhlasových) programů ministerstva pošt te
legrafů koncesi vysílání programu pronájem kbelské vysílací stanice. Jeho síť se
začala rychle utvářet roku 1922 (Praha-Vinohrady výkonu 0,25 kW, Kbely
I.
o telegrafech, který ustanovil provozování radiofonie, vysílání přijímání rozhlaso
vých vln výhradní právo státu, tj. Tato stanice byla kvůli ne
příznivé poloze zrušena. března 1923 ministerstvem
pošt telegrafů pro členy vlády, diplomaty zástupce státních úřadů. První legislativní úpravou byl zákon číslo 60/1923 Sb. led
na 1922 konce února téhož roku uskutečňovala pravidelná spojení Prahou
a Římem. Koncert byl doplněn přednáškou radiotelefonii. Karlovy Vary
o výkonu Cheb výkonu 0,25 kW).5 Zkušební provoz byl zahájen 18. n. výkonu kW, 0,25 kW, Poděbrady výkonu kW.7 Podnět rozběhnutí československého vysílání
vyšel okruhu novinářů akciové společnosti Radioslavie, která jako první
v Československu zabývala prodejem radiofonických přístrojů. tomto porovnání koncipovalo
v Československu rozhlasové vysílání jen několik osob: technik Eduard Svoboda,
který vrátil USA technickými praktickými poznatky radiofonie, právník La
dislav Sourek, ředitel Radioslavie, který dosud Francii zabýval právním ob
chodním zakotvením nové společnosti, novinář Miloš Čtrnáctý Národnípolitiky,
který stal prvním programovým šéfem Československé společnosti pro radiotele
fonické zpravodajství Radiojournalu.Druhým československým vysílačem, rovněž zakoupeným firmy Huth, byla
stanice výkonu Komárově Brna. Prvním pokusným vysíláním před započetím pravidel
ných přenosů byl koncert uspořádaný Praze dne 29. Rozhlasové vysílá
ní podporovalo ministerstvo pošt telegrafů, které postaralo též legislativní
a normativní opatření. Druhý pokusný koncert pro veřejnost byl
uspořádán 15. Pro srovnání britská rozhlasová spo
lečnost vznikla roce 1922 kapitálem miliónů korun, kterým vybavily silné
výrobní koncerny stejně jako deseti hlavními deseti vedlejšími moderně zařízený
mi vysílacími stanicemi zaškoleným personálem.
Díky přípravným radiotechnickým radiofonickým pracím bylo možno Čes
koslovensku přikročit zavedení pravidelného rozhlasového vysílání. státní monopol. Přijímací za
řízení dodala této příležitosti firma Radioslavie výklad přenosu provedl rada
ministerstva pošt telegrafů Josef Strnad
