Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 47 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
sto­ letí další dráhy: Certlova (Rybníku) Vyššího Brodu, Ostravy Bohumína a Slovensku Tatranskou viniciální dráhu. Po Domalípově smrti pokračoval práci radiotelegrafií jeho nástupce Ludvík Simek (1875-1945),2 první předseda Československého radioklubu, založeného 2. 3. K. října 1920. Křižík tak byl nejen podnikatelem, ale zároveň významným propagátorem elektrifikace českých zemích. Se zařízením mohl komunikovat vzdálenost km. Rozhlas, televize, polarograf, magnetron Radiotechnika stala moderním oborem první Československé republiky, který umožnil především přípravu rozhlasového vysílání. Její vybavení tvo­ řila lampová stanice výkonu 250 Byl výrobek firmy Hulh Berlína.6. 46 .1 Veřejnost se radiotelegrafií seznámila výstavě Obchodní živnostenské komory roku 1908 Praze, kde pracovala radiotelegrafní soustava přijímače vysílače, zapůjče­ ná firmou Siemens Halske, která komunikovala stejnou aparaturou Karlových Varech.2. pak získal roku 1914, dvou letech žádostí, povolení postavit radiostanici v Praze české technice své rodné obci Košlicích Loun. světové válce byla ra- diotelegrafie vyjmuta vojenské správy podřízena ministerstvu pošt telegrafů od 5. Tuto studii rok později převzal vě­ decký časopis Beiblátter den Annalen der Physik und Chemie, vycházející Lip­ sku.pěti 116 elektrárně mimo pracovaly vyrovnávací baterie 700 článcích s kapacitou 123-171 Ah. zakoupení vzorku začal vy­ víjel vlastní radiostanici, níž chtěl pokusně vysílat pražského Petřína. Tato Křižíkova traťje běžném provozu současnosti, byla pouze opravována letech 1925-36, 1938 1965. Oba společně vydali květnu 1895 článek Studie elektric­ ké resonanci Rozpravách české akademie. Zdůrazňo­ val například využití elektrických lokomotiv nejen přepravě cestujících, ale pro obsluhu dolech, která byla elektrifikována vzniku samostané Českosloven­ ské republiky. dubna 1924, spolupráce Karla Orla (1889-1920)? který sbíral zkušenosti fir­ my Siemens Halske Berlíně, kde spolupracoval vývoji 5kW radiostanice. Zabýval konstrukcemi elektromobilu elektrických zeměděl­ ských strojů, například mlátiček apod. Trať obsluhovaly dva sběrné dráty průměru mm. ledna 1922.4 Vy­ sílací přijímací stanice byla umístěna budově poštovního úřadu Moravské ulici v Praze Vinohradech. Domalíp bezdrátový přenos rozvíjel české technice pro svou laboratoř, která pracovala při stolici elektrotechniky, založené roku 1891, jejímž byl vedou­ cím, nakoupil vysílací přijímací zařízení jiskrové telegrafie firmy Tclefunken. Podobně jako trať Tábor-Bechyně elektrifikoval Křižík první dekádě 20. Radiostanici v Košlicích však vzhledem blížící světové válce nevybudoval, aby nebyl technický materiál zkonfiskován, ukryl technice. podílel Karel Domalíp, který roku 1893 experimentálně zabýval vysokou frekvencí Hertzovými vlnami, František Koláček (1851-1913), který stejnou problematiku studoval od roku 1894 teoreticky. roce 1921 započala stavba první vysílací stanice poštovní tele­ grafní správy, která zahájila zkušební provoz již 12