Se
zařízením mohl komunikovat vzdálenost km. Trať obsluhovaly dva sběrné dráty průměru mm.
Po Domalípově smrti pokračoval práci radiotelegrafií jeho nástupce Ludvík
Simek (1875-1945),2 první předseda Československého radioklubu, založeného
2.pěti 116 elektrárně mimo pracovaly vyrovnávací baterie 700 článcích
s kapacitou 123-171 Ah.
K. roce 1921 započala stavba první vysílací stanice poštovní tele
grafní správy, která zahájila zkušební provoz již 12. Rozhlas, televize, polarograf, magnetron
Radiotechnika stala moderním oborem první Československé republiky, který
umožnil především přípravu rozhlasového vysílání.2.
3. sto
letí další dráhy: Certlova (Rybníku) Vyššího Brodu, Ostravy Bohumína
a Slovensku Tatranskou viniciální dráhu. Zdůrazňo
val například využití elektrických lokomotiv nejen přepravě cestujících, ale pro
obsluhu dolech, která byla elektrifikována vzniku samostané Českosloven
ské republiky.4 Vy
sílací přijímací stanice byla umístěna budově poštovního úřadu Moravské ulici
v Praze Vinohradech.6.1 Veřejnost
se radiotelegrafií seznámila výstavě Obchodní živnostenské komory roku
1908 Praze, kde pracovala radiotelegrafní soustava přijímače vysílače, zapůjče
ná firmou Siemens Halske, která komunikovala stejnou aparaturou Karlových
Varech.
46
. zakoupení vzorku začal vy
víjel vlastní radiostanici, níž chtěl pokusně vysílat pražského Petřína. října 1920. Radiostanici
v Košlicích však vzhledem blížící světové válce nevybudoval, aby nebyl
technický materiál zkonfiskován, ukryl technice. ledna 1922. pak získal roku 1914, dvou letech žádostí, povolení postavit radiostanici
v Praze české technice své rodné obci Košlicích Loun. Její vybavení tvo
řila lampová stanice výkonu 250 Byl výrobek firmy Hulh Berlína. dubna 1924, spolupráce Karla Orla (1889-1920)? který sbíral zkušenosti fir
my Siemens Halske Berlíně, kde spolupracoval vývoji 5kW radiostanice. podílel Karel Domalíp,
který roku 1893 experimentálně zabýval vysokou frekvencí Hertzovými
vlnami, František Koláček (1851-1913), který stejnou problematiku studoval od
roku 1894 teoreticky. Oba společně vydali květnu 1895 článek Studie elektric
ké resonanci Rozpravách české akademie. světové válce byla ra-
diotelegrafie vyjmuta vojenské správy podřízena ministerstvu pošt telegrafů od
5. Tuto studii rok později převzal vě
decký časopis Beiblátter den Annalen der Physik und Chemie, vycházející Lip
sku. Křižík tak byl nejen podnikatelem,
ale zároveň významným propagátorem elektrifikace českých zemích. Tato
Křižíkova traťje běžném provozu současnosti, byla pouze opravována letech
1925-36, 1938 1965.
Podobně jako trať Tábor-Bechyně elektrifikoval Křižík první dekádě 20. Domalíp bezdrátový přenos rozvíjel české technice pro svou laboratoř,
která pracovala při stolici elektrotechniky, založené roku 1891, jejímž byl vedou
cím, nakoupil vysílací přijímací zařízení jiskrové telegrafie firmy Tclefunken. Zabýval konstrukcemi elektromobilu elektrických zeměděl
ských strojů, například mlátiček apod
