3. podílel Karel Domalíp,
který roku 1893 experimentálně zabýval vysokou frekvencí Hertzovými
vlnami, František Koláček (1851-1913), který stejnou problematiku studoval od
roku 1894 teoreticky. Tato
Křižíkova traťje běžném provozu současnosti, byla pouze opravována letech
1925-36, 1938 1965. dubna 1924, spolupráce Karla Orla (1889-1920)? který sbíral zkušenosti fir
my Siemens Halske Berlíně, kde spolupracoval vývoji 5kW radiostanice. Trať obsluhovaly dva sběrné dráty průměru mm. Tuto studii rok později převzal vě
decký časopis Beiblátter den Annalen der Physik und Chemie, vycházející Lip
sku. října 1920.pěti 116 elektrárně mimo pracovaly vyrovnávací baterie 700 článcích
s kapacitou 123-171 Ah. sto
letí další dráhy: Certlova (Rybníku) Vyššího Brodu, Ostravy Bohumína
a Slovensku Tatranskou viniciální dráhu. Křižík tak byl nejen podnikatelem,
ale zároveň významným propagátorem elektrifikace českých zemích.
K. Se
zařízením mohl komunikovat vzdálenost km. světové válce byla ra-
diotelegrafie vyjmuta vojenské správy podřízena ministerstvu pošt telegrafů od
5.1 Veřejnost
se radiotelegrafií seznámila výstavě Obchodní živnostenské komory roku
1908 Praze, kde pracovala radiotelegrafní soustava přijímače vysílače, zapůjče
ná firmou Siemens Halske, která komunikovala stejnou aparaturou Karlových
Varech. Rozhlas, televize, polarograf, magnetron
Radiotechnika stala moderním oborem první Československé republiky, který
umožnil především přípravu rozhlasového vysílání.
Podobně jako trať Tábor-Bechyně elektrifikoval Křižík první dekádě 20.6. Domalíp bezdrátový přenos rozvíjel české technice pro svou laboratoř,
která pracovala při stolici elektrotechniky, založené roku 1891, jejímž byl vedou
cím, nakoupil vysílací přijímací zařízení jiskrové telegrafie firmy Tclefunken.
Po Domalípově smrti pokračoval práci radiotelegrafií jeho nástupce Ludvík
Simek (1875-1945),2 první předseda Československého radioklubu, založeného
2. Zdůrazňo
val například využití elektrických lokomotiv nejen přepravě cestujících, ale pro
obsluhu dolech, která byla elektrifikována vzniku samostané Českosloven
ské republiky. zakoupení vzorku začal vy
víjel vlastní radiostanici, níž chtěl pokusně vysílat pražského Petřína. ledna 1922.4 Vy
sílací přijímací stanice byla umístěna budově poštovního úřadu Moravské ulici
v Praze Vinohradech. roce 1921 započala stavba první vysílací stanice poštovní tele
grafní správy, která zahájila zkušební provoz již 12. Její vybavení tvo
řila lampová stanice výkonu 250 Byl výrobek firmy Hulh Berlína.2.
46
. Oba společně vydali květnu 1895 článek Studie elektric
ké resonanci Rozpravách české akademie. pak získal roku 1914, dvou letech žádostí, povolení postavit radiostanici
v Praze české technice své rodné obci Košlicích Loun. Zabýval konstrukcemi elektromobilu elektrických zeměděl
ských strojů, například mlátiček apod. Radiostanici
v Košlicích však vzhledem blížící světové válce nevybudoval, aby nebyl
technický materiál zkonfiskován, ukryl technice
