Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 45 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nim přidaly 40. sadech Letné vedle dráhy stála dřevěná budova, která sloužila zároveň jako strojovna, vozovna čekárna. letech zářivky. března 1896 jezdily Praze první elektrické tramvaje tažných vlečných vozů). V březnu 1890 obrátil pražskou městskou radu žádostí povolení stavby na vídeňské ministerstvo obchodu, které spravovalo agendu veškerých drah, udělení koncese provozování elektrické tramvaje. Pracovala lokomobila vý­ konu 10,5 kW, poháněná točivým elektrickým strojem, který dodával troleje 120-150 Trať byla dlouhá 760 cesta trvala 4,5 minuty. Jezdily dva otevřené vozy. Provoz dráhy byl však ztrá­ tový, proto byly jízdy 15. To však již Křižík provozoval pražskou městskou tramvaj. Křižík uvědomoval, bude nutná elektrifikace pražské koňky, proto na­ vrhl stavbu elektrické okružní dráhy nádraží Františka Josefa (dnešní Hlavní, Wilsonovo) ulicí Karlovou (dnes Seifertovou) Žižkov, podél Olšanských hřbito­ vů Floru Korunní třídou Purkyňovo náměstí (dnes nám. Proti tomu však byla pražská obec, jež zamýšlela vybudovat celopražskou síť pou­ 44 .2 Později byla dráha prodloužena 1,4 km. Ten ještě roce 1892 vypracoval návrh elektrickou dráhu z Karlina Libně Vysočan. srpna 1900 zastaveny. století bylo možno českých zemích základě energetické sí­ tě budovat elektrickou dopravu, která nejdříve uplatnila městech. jejich výrobě vzniklo Československu několik firem.19 3. čer­ vence téhož roku otevřel svou dráhu Ovencckou ulicí Letné Stromovky, která se stala jednou hlavních atrakcí Jubilejní výstavy která zařadila české země na šesté místo stavbě takových drah Evropě. třech letech získal tento projekt koncesi od 19. Jeden zakoupený Schuc- kerta, druhý postavený podle Křižíkova nákresu smíchovské továrně Františka Ringhoffera (1844-1909) vlastní elektrickou výstrojí. Koncesi obdržel roce 1891 18. letech 19. Libeň neúspěšně žádala, aby této čtvrti byla zavedena koňka, proto dohodla stavbě tram­ vaje Křižíkem. Míru) odtud Škré- lovou ulicí zpět nádraží. osvětlování domácností slou­ žily žárovky wolframovým vláknem, které používaly roku 1918 napětí 110 120 posléze 220 letech 1932-34 objevily žárovky dvojitou spi­ rálou plněné plynem, roku 1937 sloužily žárovky plněné kryptonem.nahrazeny žárovkami plněnými netečným plynem. století trati Slezská Ostráva-Hrušov Bohumíně). Úřední název dráhy byl Elektrická dráha Letné Praze.1 U zrodu první elektrické dráhy českých zemích stál opět Křižík, který za­ čal propagoval návratu světové průmyslové výstavy Berlíně roku 1879. Tam mohla s úspěchem navázat zkušenosti provozem koňky Brně roku 1869 provo­ zovala společnost Brúnner Tramway-Gcscllschaft fůr Pcrson- und Frachtenverker, v Praze 1875 firma Belgičana Otleta Akciová společnost pražských tramvají) ne­ bo parní tramvají (například Brně roku 1882, Ostravě roku 1893 prv­ ních desetiletích 20.5. Elektrická doprava Již 90.2. novým zdrojům světla patřily vysokotlaké rtuťové výbojky, vyráběné roce 1918, níz­ kotlaké sodíkové výbojky. Křižík tak chtěl získal předměstské obce pro stavbu pou­ liční elektrické dráhy, vzít tak monopol Otletovi městskou dopravu Praze