19
3.1
U zrodu první elektrické dráhy českých zemích stál opět Křižík, který za
čal propagoval návratu světové průmyslové výstavy Berlíně roku 1879.
Proti tomu však byla pražská obec, jež zamýšlela vybudovat celopražskou síť pou
44
. Úřední název dráhy byl Elektrická
dráha Letné Praze. Jeden zakoupený Schuc-
kerta, druhý postavený podle Křižíkova nákresu smíchovské továrně Františka
Ringhoffera (1844-1909) vlastní elektrickou výstrojí. letech 19. novým
zdrojům světla patřily vysokotlaké rtuťové výbojky, vyráběné roce 1918, níz
kotlaké sodíkové výbojky. Pracovala lokomobila vý
konu 10,5 kW, poháněná točivým elektrickým strojem, který dodával troleje
120-150 Trať byla dlouhá 760 cesta trvala 4,5 minuty. Tam mohla
s úspěchem navázat zkušenosti provozem koňky Brně roku 1869 provo
zovala společnost Brúnner Tramway-Gcscllschaft fůr Pcrson- und Frachtenverker,
v Praze 1875 firma Belgičana Otleta Akciová společnost pražských tramvají) ne
bo parní tramvají (například Brně roku 1882, Ostravě roku 1893 prv
ních desetiletích 20. čer
vence téhož roku otevřel svou dráhu Ovencckou ulicí Letné Stromovky, která
se stala jednou hlavních atrakcí Jubilejní výstavy která zařadila české země na
šesté místo stavbě takových drah Evropě. Koncesi obdržel roce 1891 18. letech zářivky. třech letech získal tento projekt koncesi od
19. Míru) odtud Škré-
lovou ulicí zpět nádraží. osvětlování domácností slou
žily žárovky wolframovým vláknem, které používaly roku 1918 napětí
110 120 posléze 220 letech 1932-34 objevily žárovky dvojitou spi
rálou plněné plynem, roku 1937 sloužily žárovky plněné kryptonem. století bylo možno českých zemích základě energetické sí
tě budovat elektrickou dopravu, která nejdříve uplatnila městech. Libeň neúspěšně
žádala, aby této čtvrti byla zavedena koňka, proto dohodla stavbě tram
vaje Křižíkem. nim přidaly 40. sadech Letné vedle dráhy stála dřevěná budova, která
sloužila zároveň jako strojovna, vozovna čekárna. Ten ještě roce 1892 vypracoval návrh elektrickou dráhu
z Karlina Libně Vysočan. března 1896 jezdily Praze první elektrické tramvaje tažných vlečných
vozů). století trati Slezská Ostráva-Hrušov Bohumíně). Křižík uvědomoval, bude nutná elektrifikace pražské koňky, proto na
vrhl stavbu elektrické okružní dráhy nádraží Františka Josefa (dnešní Hlavní,
Wilsonovo) ulicí Karlovou (dnes Seifertovou) Žižkov, podél Olšanských hřbito
vů Floru Korunní třídou Purkyňovo náměstí (dnes nám. Jezdily dva otevřené vozy.5.2.nahrazeny žárovkami plněnými netečným plynem.
To však již Křižík provozoval pražskou městskou tramvaj.2 Později byla dráha
prodloužena 1,4 km. Křižík tak chtěl získal předměstské obce pro stavbu pou
liční elektrické dráhy, vzít tak monopol Otletovi městskou dopravu Praze.
V březnu 1890 obrátil pražskou městskou radu žádostí povolení stavby na
vídeňské ministerstvo obchodu, které spravovalo agendu veškerých drah, udělení
koncese provozování elektrické tramvaje. srpna 1900 zastaveny. Provoz dráhy byl však ztrá
tový, proto byly jízdy 15. jejich výrobě
vzniklo Československu několik firem. Elektrická doprava
Již 90
