roku 1921 byly obloukovky veřejném osvětlení
43
. Pohraniční oblasti Cech Moravy některé části Moravy
s převažujícím německým obyvatelstvem dávaly přednost německým rakouským
(vídeňským) uherským (budapešťským) firmám, centrální Cechy upřednostňovaly
firmy české.),
elektrické stroje (turbogenerátory, synchronní stroje, stroje stejnosměrné asyn
chronní, transformátory apod. Vedle nich pracovaly malé soukromé obec
ní elektrárny.
K nim postupem doby přibývaly další menší elektrárny, které stavěly některé to
várny (například strojírny Libni, Vysočanech, Karlině Smíchově). Mimo Pra
hy, Jindřichova Hradce Písku získala elektrické osvětlení města Brno, Poděbrady,
Nový Bydžov, Plzeň, Pardubice, Horažďovice postupem doby další místa.15 Využití střídavého proudu podporoval
pražský německý spolek Elektrotechnischer Verein, profesor elektrotechniky ně
mecké pražské technice Ivan Puluj (1845-1918), zejména Emil Kolben. srpna 1897 správní rada Městských elektrických podniků. Praze roku 1913
vznikly ještě dvě další elektrárny, vltavském ostrově Štvanici Tčšnově. Holešovická elek
trárna byla uvedena provozu dne dubna 1900.), baterie elektrotechnický materiál (izolace, dielek
trika, magnetické materiály, materiály vakuové elektrotechniky další). Šestnáctičlenná správ
ní rada nechala vypracoval nový návrh projekt holešovické elektrárny pro střída
vý proud Karlu Domalípovi (1846-1909), profesorovi elektrotechniky pražské
české technice, dodávku vybavení získala firma Emila Kolbena.
K velkým stavbám elektráren době mezi dvěma světovými válkami, které řídilo
ministerstvo veřejných prací prosince 1922 také akciová společnost Ústřední
elektrárny sídlem Praze, patřily Ervěnice (1923-26, 1929)16 výkonem MW
a vodní stavby Střekově (1934) výkonem 8,7 MVA, Vraném (1936) vý
konem 12,5 Štěchovicích Prahy (1943). době sporu vznikla usnesením sboru obecních starších dne
2.
V českých zemích zavádění osvětlení podílely přibližně stejnou měrou do
mácí zahraniční firmy.17 Další velké elektrárny vznik
ly například Poříčí (1914), Spálově (1926), Andělské Hoře Liberce (1919,
1935) Oslavanech (1911, 1919). Postupně bylo třeba pomýšlel legislativní úpravy dodávek elek
trického proudu, zejména vyhlášení clektrizace Československa roce 1919. Rozvinul plně elektrárenský průmysl, který podstatně rozšířil vý
robní program turbíny, zařízení pro přenos rozvod elektřiny (vodiče, izolátory,
stožáry, kabely, rozvodny transformátory, spínací zařízení, vypínače, pojistky, jis
tiče, měřící zařízení, ovládače regulátory, sdělovací zařízení pro energetiku apod. Stejně jako Praze vznikaly menší elektrárny také
při výrobnách dodávaly proud veřejných sílí mlýnů, cukrovarů, některých
textilek apod.18
Vzhledem lomu, rychle rozvíjela elektroenergetika, rozšiřovala také na
bídka osvětlovací techniky.). Zají
mavé je, stavbou meziměstské elektrické dráhy Tábor-Bechyně osvětlil Kři
žík roce 1904 ulice Tábora.Dalším sporným bodem stejně jako jinde světě bylo, zda vybudovat elek
trárny střídavý stejnosměrný proud. Stejno
směrný proud hájili Křižík, Štěpán Doubrava František Bedřich Čecháč
(1853-1905), asistent profesora fyziky české technice Karla Václava Emanuela
Zengera (1830-1908).
Stavby podružných měnících elektráren Karlově Malé Straně zú
častnil Křižík, který přistoupil užívání střídavého proudu
