Tehdy nastal problém, jak zapojil dvě obloukové lampy najedno dy
namo.
F.
Křižíkův diferenciální regulátor by) poměrně jednoduchý,4 ale tak přesný, se
do jednoho obvodu mohlo zapojil několik obloukovek, aniž kolísání odběru
proudu jedné lampy způsobovalo blikání ostatních. Dvojkuželový
tvar roubíku měl rozhodující vliv rovnoměrnost posunu uhlíků. Regulátory, které užívali 50. Regulace tak byla prováděna přímo elektrickým proudem pomocí solenoidu,
do něhož byl vtahován železný roubík zmíněného kónického tvaru. Soud rozhodl druhém kole pro
spěch Křižíka udělil patent číslo 16297* dne 15. tomu byla zapotřebí dokonalejší regulace vzdálenosti uhlíků obloukovky,
než měla Schuckertova lampa, byl úkol pro Křižíka, který měl vyřešit vel
mi krátkém čase. dubna 1882 zpětnou
platností dubna 1880.1
Navíc bylo třeba pro osvětlení nalézt levný zdroj proudu podobě dynama, což se
podařilo Werneru von Siemensovi roku 1867. století Lacassagnc Thiers při
osvětlení Lyonu sice fungovaly, ale plně neosvědčily, když byly diferenciální.jich uhlíkových elektrod, která zajišťovala kvalitu svítivosti lampy, byla odborníky
neustále upravována.
František Křižík3 (1847-1941) obloukovky začal zajímat návratu paříž
ské světové průmyslové výstavy roku 1878, kde byla vystavena Jabločkovova svíč
ka, ale jiné lampy. Kři
žík svou úpravou diferenciální regulace překvapil První mezinárodní elektrotech
nický kongres Paříži roku 1881, kde čtyři jeho obloukovky společně žárovka
mi Edisona osvětlovaly hlavní schodiště výstavního paláce další čtyři byly
40
. Křižík musel podstoupil opakovaný patentový spor svou úpravu samočinné
diferenciální regulace obloukovky německou firmou Siemens Halske,5 která tvr
dila, její technik provedl stejnou úpravu. úspěšném zapojení obloukovky požádali roku
1879 bratři Piette Křižíka, aby instaloval další lampy pro výrobu barevného pa
píru směny. Jabločkovova svíčka proto
svítila králkou dobu nemohla být zhasnula opět rozsvícena, neboť musela vyho
řel konce. První, kdo zabýval automatickou regulací vzdáleností uhlí
ků při provozu obloukovky, byl roku 1844 Leon Foucault (1819-1868). František Křižík věděl, Jabločkov obešel problém regulace tím,
že uhlíkové elektrody umístil rovnoběžně vedle sebe. Principem regulace bylo užití
kónického železného jádra, procházejícího dutinou dvou diferenciálně zapojených
cívek.
Svůj patent Křižík prodal Schuckerlovi, který podle něj vyrobil asi 000
lamp roku 1882 instaloval pro stálé osvětlení německých městech. letech 19.
Na českém území roku 1870 obloukovka uplatnila jen jednou, když Ro-
muald Božek (1814-1898), syn mechanika pražské Gerstnerovy polytechniky Jose
fa Božka (1782-1835), sestrojil roku 1853 pro divadelní představení Meyerbeerovy
opery Prorok elektrogalvanické slunce. Obloukovkou, získanou Johnna Siegmunda Schuckerta
(1846-1895), zařízením zakoupeným pařížské výstavě chtěl osvětlit plzeňskou
papimu bratří Ludvíka (1851-1918) Julia (1848-1911) Piette jejich příbuzného
Prospera Piette (1846-1928).2 dalšímu bádání poli zlepšování svíti
vosti obloukovek došlo nás třiceti letech.
Přesto právě jejich úprav Křižík vyšel. Pak tím
to problémem zabývala celá skupina zlepšovatelů, kteří přišli regulátorem di
ferenciální regulací, přesto plynulé osvětlení obloukovkou nepřesáhlo hodin
