Jiný patent získal roku
1894 Karel Schleyder (1860-1932), který uhlíky obloukovky klonil šikmo sobě. Křižík, Waldek Wagner apod.
Obloukovky jejich úpravy, prováděné českých zemích, všechny prakticky
uplatnily. Sedláčkovy Vykulilovy obloukovky se
používaly lodích lokomotivách.instalovány rakousko-uherském pavilonu. Jedno bylo zapojeno série
s lampou, druhé paralelně. Roku
1881 poskytl Křižík své obloukovky Stýblově knihkupectví Václavském ná
městí Heinzově hodinářství Staroměstském náměstí apod.
41
. Schmidt toho využil pro pohyb uhlíků. sto
letí osvětlení výroben různých provozů však stalo běžným. Ještě roku 1910 byla konstruována další ob
loukovka Cholínského spolupráci Václavem Chválou. Elektromagnety zapo
jil diferenciálně: jeden byl proudovém okruhu obloukovky, druhý paralelně uhlí
kům. Každý pár byl
připojen pravítku oba otáčely kolem středu ose, čímž vytvořily rovno-
ramenný kříž. Podstata regulace byla opět diferenciální. Patent roku 1883 měli
i Sedláček Vykulil hydraulickou regulaci písty dvou válcích naplněných
glycerinem. Budapešti, Gliicher Haliče atd. Známou obloukovkou byla lampa fyzika Ště
pána Doubravy (1857-1898) také elektrotechnika podnikatele Josefa Donáta
(1858-1937) dvěma pohyblivými cívkami (napěťovou proudovou), pevně spo
jenými uhlíky. Osvětlení, obloukovkami žárovkami, však
zaváděly českých zemích většinou zahraniční firmy (britská Brush, německé Sie
mens Halske, Ganz spol. Jedno prvních osvětlení šesti oblou
kovkami pomoci dynama Gramme objevilo tkalcovně Moravské Třebové
roku 1878. By1-
-li jeden pól zmagnetován opačně než hořejší pól solenoidu, pak navzájem přita
hovaly, naopak. Každý elektromagnetů měl dvojí vinutí. lampu tetru, pátý typ obloukovky. Každé pravítko bylo spojeno jedním kruhovým uhlíkem. Jejich lampa hořela
klidně, měla napětí 50-55 proud 3-8 při použití napouštěných uhlíků byla je
jí svítivost 600 svíček. Byly využity hlavně osvětlení průmyslových podniků (cukrovarů, pivo
varů, lihovarů, textilek, strojíren, dolů, hutí, železáren), budov (divadel, škol, úřadů)
a výstavních veřejných prostor. výrobou za
čal ještě své dílně Plzni, kde smontovali 000 obloukovek jeho systému. Byl to
například bývalý telegrafní úředník Karel Schmidt (1841-1913),8 který zavedl ob
loukovky dva elektromagnety prodlouženými póly, zasahující solenoidu.7
V Českých zemích obloukovku zlepšovali mimo Křižíka další odbornici.9 počátku 20.), méně pak firmy
české (F. Druhá Schmidtova soustava měla dva páry elektromagnetů.
Úprava byla zajímavá tím, nevrhala stíny, byla velmi jednoduchá, hodila pro
uzavřené prostory svítila hodin. Tlak, který posunoval písty určoval pohyb uhlíků, byl řízen elektro-
magnetem nebo odstředivým regulátorem. Křižíkova úprava regulace obloukovky
byla kongresu odměněna zlatou medailí, jedinou, kterou Rakousko-Uhersko pro
střednictvím českého elektrotechnika Paříži tehdy získalo. Křižík prodal patent
i Velké Británie ponechal jeho provozováníjen pro Předlitavsko. Roku 1880 pak bylo instalováno osvětlení cukrovaru Židlochovicích
a strojírny Breitfeld Daněk Praze, rok později svítila pražská Rustonova stro
jírna plzeňský Měšťanský pivovar kamenouhelný důl Pankrác Nýřanech.). roce
1911 představil tzv. První je
ho úprava asi roku 1883 používala mechanicko-eleklrický regulátor.
Úpravy obloukovky prováděl František Klostermann, který žil Paříži
