Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 36 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Později byl jmenován profesorem matematiky fyziky vídeňské univerzitě Štýr­ ském Hradci. Gintl zúročil svá soukromá přírodovědecká bádání tím, stal docentem matematiky, když původně vystudoval Praze práva pražské univerzitě. roku 1849 řídil oddělení státních telegrafů vídeňském minis­ terstvu pro obchod, živnosti veřejné stavby. Ten­ to telegraf byl vyzkoušen linkách Praha-Vídeň Vídeň-Linec. Mezinárodní telegrafní spojení Rakouska s ostatními zeměmi začalo fungoval již roku 1849 dne 15. Běžně tehdy používaly dvanáctičlánkové baterie, které vy­ držely silném provozu tři měsíce, ale bylo třeba dvoutýdenním cyklu nich doplňovat elektrolyt. Přístroj byl nazván duplexní telegraf. Podstatou duplexního telegrafu byla úprava elektro- magnetů užití dvou cívek, jejichž magnetismus jistých okolností rušil. Tak čele stavby telegrafního vedení Brna Prahy stanul pražský rodák Julius Vilém Gintl (1804-1883),8 který zabýval technickou strán­ kou výstavby prvních typů telegrafů, založených chemické reakci vyvolané prů­ chodem elektrického proudu, jehož práce byly oceněny zahraničí. Tento spolek kvůli politickým zá­ ležitostem (sjednocení Německa roku 1870) zanikl.) ministerstva obchodu, živnosti veřejné stavby, němž komunikační provoz spadal třetího oddělení ministerstva. Toto mi­ nisterstvo řídilo telegraf roku 1859, kdy převzalo ministerstvo financí, ro­ ku 1861 opět přešly řídicí kompetence ministerstvo pro obchod národní hos­ podářství. Edison, protože Gintl ani Petřina své poznatky nepublikovali ani je nepřihlásili patentování. k. Ředitelstvím telegrafu byl exekutivní orgán vídeňského Císařského královského (C. Gintlovým vynálezem byl například tzv. Existovalo lak generální ředitelství telegrafu Vídni telegrafní inspektoráty všech zemích monarchie. přenosný ambulantní telegraf, který bylo možno vozil ve vlaku telegrafovat každého místa trati. Ministerstvo pro obchod, živnosti veřejné stavby spravovalo českých zemích dvě telegrafní hlavní linky při Severní dráze císaře Ferdinanda, západní Víd­ ně přes Brno, Prahu, Děčín-Podmokly saskou hranici, východní Vídně přes Brno, Bohumín (pruská hranice) Krakova.9 Spolu Ginllem sestrojili roku 1854 přístroj, který umožňoval telegrafovat současně obou konců vedení, aniž telegrafní zprávy navzájem rušily. Obě linky dále větvily. Elektrický proud sloučeniny jódu rozkládal působením vyloučeného jódu škrob vznikaly modré značky, zřetel­ nější, než byly stopy kovového hrotu papírové pásce Morscova telegrafu.Ředitelem prozatímního ředitelství státního telegrafu stal Baumgarlen. ten­ to vynález získal Gintl roku 1855 zlatou medaili pařížské průmyslové vý­ stavě. 35 . Další Gintlův badatelský zájem vedl snížení počtu galvanických článků na telegrafních stanicích. J. Dodejme, první celoevrop­ ská konference telegrafu uskutečnila květnu 1865. července 1850 vznikl Německo-rakouský telegrafní spolek, který navrhl propojit národní sítě přímým ve­ dením zavést jako závaznou Morseovu abecedu. Roku 1853 předvedl již zmíněný elek­ trochemický telegraf viditelnými barevnými značkami. Patent něj však získal roku 1874 T. Gintl použil papírové pásky napuštěné škrobem sloučeninou jódu. Vývojem elektrického telegrafu zabýval také František Adam Petřina (1799-1855). Ředitelství rozhodovalo prodlužování li­ nek jejich řízení