roku 1849 řídil oddělení státních telegrafů vídeňském minis
terstvu pro obchod, živnosti veřejné stavby. Později
byl jmenován profesorem matematiky fyziky vídeňské univerzitě Štýr
ském Hradci. Ten
to telegraf byl vyzkoušen linkách Praha-Vídeň Vídeň-Linec. Další Gintlův badatelský zájem vedl snížení počtu galvanických článků na
telegrafních stanicích.Ředitelem prozatímního ředitelství státního telegrafu stal Baumgarlen. ten
to vynález získal Gintl roku 1855 zlatou medaili pařížské průmyslové vý
stavě. Toto mi
nisterstvo řídilo telegraf roku 1859, kdy převzalo ministerstvo financí, ro
ku 1861 opět přešly řídicí kompetence ministerstvo pro obchod národní hos
podářství.
Ředitelstvím telegrafu byl exekutivní orgán vídeňského Císařského královského
(C. Gintl použil papírové
pásky napuštěné škrobem sloučeninou jódu. Obě linky dále větvily. Roku 1853 předvedl již zmíněný elek
trochemický telegraf viditelnými barevnými značkami. Tak čele stavby telegrafního vedení Brna Prahy stanul
pražský rodák Julius Vilém Gintl (1804-1883),8 který zabýval technickou strán
kou výstavby prvních typů telegrafů, založených chemické reakci vyvolané prů
chodem elektrického proudu, jehož práce byly oceněny zahraničí. Běžně tehdy používaly dvanáctičlánkové baterie, které vy
držely silném provozu tři měsíce, ale bylo třeba dvoutýdenním cyklu nich
doplňovat elektrolyt.
35
. Elektrický proud sloučeniny jódu
rozkládal působením vyloučeného jódu škrob vznikaly modré značky, zřetel
nější, než byly stopy kovového hrotu papírové pásce Morscova telegrafu. Přístroj byl nazván duplexní telegraf. Edison, protože Gintl ani Petřina své poznatky nepublikovali ani
je nepřihlásili patentování.9 Spolu Ginllem sestrojili roku 1854 přístroj, který umožňoval
telegrafovat současně obou konců vedení, aniž telegrafní zprávy navzájem
rušily. Existovalo lak generální ředitelství telegrafu Vídni telegrafní
inspektoráty všech zemích monarchie. Gintlovým
vynálezem byl například tzv.) ministerstva obchodu, živnosti veřejné stavby, němž komunikační provoz
spadal třetího oddělení ministerstva. k. července 1850 vznikl
Německo-rakouský telegrafní spolek, který navrhl propojit národní sítě přímým ve
dením zavést jako závaznou Morseovu abecedu.
Vývojem elektrického telegrafu zabýval také František Adam Petřina
(1799-1855).
Ministerstvo pro obchod, živnosti veřejné stavby spravovalo českých zemích
dvě telegrafní hlavní linky při Severní dráze císaře Ferdinanda, západní Víd
ně přes Brno, Prahu, Děčín-Podmokly saskou hranici, východní Vídně přes
Brno, Bohumín (pruská hranice) Krakova.
J. Patent něj však získal roku 1874
T. Tento spolek kvůli politickým zá
ležitostem (sjednocení Německa roku 1870) zanikl. Gintl zúročil svá soukromá přírodovědecká bádání tím, stal docentem
matematiky, když původně vystudoval Praze práva pražské univerzitě. Mezinárodní telegrafní spojení Rakouska
s ostatními zeměmi začalo fungoval již roku 1849 dne 15. Ředitelství rozhodovalo prodlužování li
nek jejich řízení. přenosný ambulantní telegraf, který bylo možno vozil
ve vlaku telegrafovat každého místa trati. Podstatou duplexního telegrafu byla úprava elektro-
magnetů užití dvou cívek, jejichž magnetismus jistých okolností rušil. Dodejme, první celoevrop
ská konference telegrafu uskutečnila květnu 1865
