Ředitelství rozhodovalo prodlužování li
nek jejich řízení. Tento spolek kvůli politickým zá
ležitostem (sjednocení Německa roku 1870) zanikl.
Ředitelstvím telegrafu byl exekutivní orgán vídeňského Císařského královského
(C. Později
byl jmenován profesorem matematiky fyziky vídeňské univerzitě Štýr
ském Hradci.
35
. Roku 1853 předvedl již zmíněný elek
trochemický telegraf viditelnými barevnými značkami. Patent něj však získal roku 1874
T.
Vývojem elektrického telegrafu zabýval také František Adam Petřina
(1799-1855). Přístroj byl nazván duplexní telegraf. Elektrický proud sloučeniny jódu
rozkládal působením vyloučeného jódu škrob vznikaly modré značky, zřetel
nější, než byly stopy kovového hrotu papírové pásce Morscova telegrafu. k.) ministerstva obchodu, živnosti veřejné stavby, němž komunikační provoz
spadal třetího oddělení ministerstva. Podstatou duplexního telegrafu byla úprava elektro-
magnetů užití dvou cívek, jejichž magnetismus jistých okolností rušil. přenosný ambulantní telegraf, který bylo možno vozil
ve vlaku telegrafovat každého místa trati. Gintlovým
vynálezem byl například tzv. Edison, protože Gintl ani Petřina své poznatky nepublikovali ani
je nepřihlásili patentování.
J. Existovalo lak generální ředitelství telegrafu Vídni telegrafní
inspektoráty všech zemích monarchie.Ředitelem prozatímního ředitelství státního telegrafu stal Baumgarlen. července 1850 vznikl
Německo-rakouský telegrafní spolek, který navrhl propojit národní sítě přímým ve
dením zavést jako závaznou Morseovu abecedu. Gintl zúročil svá soukromá přírodovědecká bádání tím, stal docentem
matematiky, když původně vystudoval Praze práva pražské univerzitě. Toto mi
nisterstvo řídilo telegraf roku 1859, kdy převzalo ministerstvo financí, ro
ku 1861 opět přešly řídicí kompetence ministerstvo pro obchod národní hos
podářství. Ten
to telegraf byl vyzkoušen linkách Praha-Vídeň Vídeň-Linec. Běžně tehdy používaly dvanáctičlánkové baterie, které vy
držely silném provozu tři měsíce, ale bylo třeba dvoutýdenním cyklu nich
doplňovat elektrolyt. Tak čele stavby telegrafního vedení Brna Prahy stanul
pražský rodák Julius Vilém Gintl (1804-1883),8 který zabýval technickou strán
kou výstavby prvních typů telegrafů, založených chemické reakci vyvolané prů
chodem elektrického proudu, jehož práce byly oceněny zahraničí. Obě linky dále větvily. Gintl použil papírové
pásky napuštěné škrobem sloučeninou jódu.9 Spolu Ginllem sestrojili roku 1854 přístroj, který umožňoval
telegrafovat současně obou konců vedení, aniž telegrafní zprávy navzájem
rušily. roku 1849 řídil oddělení státních telegrafů vídeňském minis
terstvu pro obchod, živnosti veřejné stavby. Dodejme, první celoevrop
ská konference telegrafu uskutečnila květnu 1865. ten
to vynález získal Gintl roku 1855 zlatou medaili pařížské průmyslové vý
stavě. Další Gintlův badatelský zájem vedl snížení počtu galvanických článků na
telegrafních stanicích. Mezinárodní telegrafní spojení Rakouska
s ostatními zeměmi začalo fungoval již roku 1849 dne 15.
Ministerstvo pro obchod, živnosti veřejné stavby spravovalo českých zemích
dvě telegrafní hlavní linky při Severní dráze císaře Ferdinanda, západní Víd
ně přes Brno, Prahu, Děčín-Podmokly saskou hranici, východní Vídně přes
Brno, Bohumín (pruská hranice) Krakova
