století první dílny výrobny tele
grafní přístroje signalizační zařízení. Jednou prvních byla Praze dílna podni
katele Markuse Kaufmanna (1829-1915)10 zhruba dělníky, kterou letech
1869-1870 vedl začínající František Křižík. Tuto činnost řídilo šest ředitelství pošt telegrafů, to
ředitelství Praha pro Čechy mimojejich východní části. Začal
se podobně jako Gintl zajímat snížení počtu galvanických článků tak, aby by
ly umístěny jen konečných stanicích. Vedle
signalizačních zařízení telegrafů oba zmíněné podniky vyráběly regulátory veš
keré druhy kyvadlových hodin, hodiny řízené elektricky, domácí telegrafy jedno
duché zvonky.zdokonalování telegrafních zařízení podílel další pražský rodák Ferdinand
Teirich (1825-1899). roce 1920 byla Praha telegraficky pro
pojena krajskými městy. roku 1876 pokračovalo slučování telegrafu poštou, němž bylo rozhodnu
to již listopadu 1851. Další pražskou výrob
nou byla potom dílna Dvořáka Pštrosse telegrafní zvonkové aparáty. Podnik měl velmi mnoho práce, neboť bylo třeba telegrafní vedení doplnit
a rozšířil. března 1872 nahradila zrušené inspek
toráty zemích telegrafní ředitelství přímo podřízená ministerstvu obchodu Víd
ni.
Podle rozhodnutí vídeňské vlády dne 12.
Správní centra telegrafu byla reorganizována roku 1872. Roku 1883 bylo zrušeno pražské brněnské telegrafní
ředitelství jeho místě vzniklo*reditelství pošt telegrafů, spravované minister
stvem obchodu.
Tato organizace zůstala platnosti roku 1918, kdy ředitelství převzala do
své kompetence československá ministerstva, zejména ministerstvo pošt telegra
fů, zřízené základě zákona číslo 45/1918 Sb. Ředitelství státního te
legrafu Vídni telegrafní inspektoráty všech zemích monarchie byly zrušeny. Kaufmannova firma dodávala insta
lovala telegrafní přístroje elektrické zvonkové signály České západní dráze
(Praha-Plzeň-Brod), Jihoseveroněmecké spojovací dráze (Pardubice-Jose-
fov-Turnov-Liberec), moravské části Severní dráhy císaře Ferdinanda (Ví
deň—Břeclav—Bohumín) uherské Východní dráze Sedmihradsku Velkého
Varaždinu (nyní Oradia-Mare) KoloŠvaru. Spojení se
Slovenskem nebylo zatím realizováno. Správu podniku
vykonávalo ministerstvo pošt telegrafů prostřednictvím šestičlenného správního
sboru. byly pošly, telegrafy telefony prohlášeny podnik Česko
slovenská pošta, spravovaný podle zásad obchodního hospodaření. Listy
36
. letech zařídil vlastní závod Bukurešli poté Vídni.
Nedlouho rozšíření telegrafu objevil českých zemích také telefon. Mezi Prahou Brnem fungovalo jen jedno telegrafní vedení. Pardubice pro východní Če
chy, Brno pro Moravu vyjma severovýchodního cípu mezi Těšínském Opavskem,
Opava pro Slezsko zmíněnou část Moravy, Bratislava pro západní Slovensko, Ko
šice pro východní Slovensko Užhorod pro Podkarpatskou Rus. době armádní služby byl přidělen telegrafnímu přístroji,
který jako absolventa polytechniky velmi zaujal konstrukčního hlediska. Kaufmannova dílna prosperovala
a spojila vídeňskou firmou Teirich Lcopolder, čímž vznikl Allgemaine Tele-
graphen-Bauanstall sídlem Vídni filiálkou Praze. svou soustavu získal světové výsta
vě roku 1862 zlatou medaili jako sedm let dříve Gintl. Vládním nařízením číslo
206/1924 Sb.
V monarchii začaly vznikat polovině 19. Ferdinand Teirich si
v 70
