Pardubice pro východní Če
chy, Brno pro Moravu vyjma severovýchodního cípu mezi Těšínském Opavskem,
Opava pro Slezsko zmíněnou část Moravy, Bratislava pro západní Slovensko, Ko
šice pro východní Slovensko Užhorod pro Podkarpatskou Rus. Další pražskou výrob
nou byla potom dílna Dvořáka Pštrosse telegrafní zvonkové aparáty.
V monarchii začaly vznikat polovině 19. Kaufmannova firma dodávala insta
lovala telegrafní přístroje elektrické zvonkové signály České západní dráze
(Praha-Plzeň-Brod), Jihoseveroněmecké spojovací dráze (Pardubice-Jose-
fov-Turnov-Liberec), moravské části Severní dráhy císaře Ferdinanda (Ví
deň—Břeclav—Bohumín) uherské Východní dráze Sedmihradsku Velkého
Varaždinu (nyní Oradia-Mare) KoloŠvaru. byly pošly, telegrafy telefony prohlášeny podnik Česko
slovenská pošta, spravovaný podle zásad obchodního hospodaření.zdokonalování telegrafních zařízení podílel další pražský rodák Ferdinand
Teirich (1825-1899). Ferdinand Teirich si
v 70. Listy
36
. Vládním nařízením číslo
206/1924 Sb.
Nedlouho rozšíření telegrafu objevil českých zemích také telefon. Roku 1883 bylo zrušeno pražské brněnské telegrafní
ředitelství jeho místě vzniklo*reditelství pošt telegrafů, spravované minister
stvem obchodu. Ředitelství státního te
legrafu Vídni telegrafní inspektoráty všech zemích monarchie byly zrušeny. Podnik měl velmi mnoho práce, neboť bylo třeba telegrafní vedení doplnit
a rozšířil. svou soustavu získal světové výsta
vě roku 1862 zlatou medaili jako sedm let dříve Gintl. Mezi Prahou Brnem fungovalo jen jedno telegrafní vedení. Začal
se podobně jako Gintl zajímat snížení počtu galvanických článků tak, aby by
ly umístěny jen konečných stanicích. Kaufmannova dílna prosperovala
a spojila vídeňskou firmou Teirich Lcopolder, čímž vznikl Allgemaine Tele-
graphen-Bauanstall sídlem Vídni filiálkou Praze.
Podle rozhodnutí vídeňské vlády dne 12. roce 1920 byla Praha telegraficky pro
pojena krajskými městy. roku 1876 pokračovalo slučování telegrafu poštou, němž bylo rozhodnu
to již listopadu 1851. době armádní služby byl přidělen telegrafnímu přístroji,
který jako absolventa polytechniky velmi zaujal konstrukčního hlediska. Spojení se
Slovenskem nebylo zatím realizováno. Jednou prvních byla Praze dílna podni
katele Markuse Kaufmanna (1829-1915)10 zhruba dělníky, kterou letech
1869-1870 vedl začínající František Křižík. Správu podniku
vykonávalo ministerstvo pošt telegrafů prostřednictvím šestičlenného správního
sboru.
Správní centra telegrafu byla reorganizována roku 1872. letech zařídil vlastní závod Bukurešli poté Vídni. století první dílny výrobny tele
grafní přístroje signalizační zařízení. Tuto činnost řídilo šest ředitelství pošt telegrafů, to
ředitelství Praha pro Čechy mimojejich východní části.
Tato organizace zůstala platnosti roku 1918, kdy ředitelství převzala do
své kompetence československá ministerstva, zejména ministerstvo pošt telegra
fů, zřízené základě zákona číslo 45/1918 Sb. března 1872 nahradila zrušené inspek
toráty zemích telegrafní ředitelství přímo podřízená ministerstvu obchodu Víd
ni. Vedle
signalizačních zařízení telegrafů oba zmíněné podniky vyráběly regulátory veš
keré druhy kyvadlových hodin, hodiny řízené elektricky, domácí telegrafy jedno
duché zvonky
