Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 37 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vládním nařízením číslo 206/1924 Sb. V monarchii začaly vznikat polovině 19. Roku 1883 bylo zrušeno pražské brněnské telegrafní ředitelství jeho místě vzniklo*reditelství pošt telegrafů, spravované minister­ stvem obchodu. století první dílny výrobny tele­ grafní přístroje signalizační zařízení. svou soustavu získal světové výsta­ vě roku 1862 zlatou medaili jako sedm let dříve Gintl. byly pošly, telegrafy telefony prohlášeny podnik Česko­ slovenská pošta, spravovaný podle zásad obchodního hospodaření. Správu podniku vykonávalo ministerstvo pošt telegrafů prostřednictvím šestičlenného správního sboru. Správní centra telegrafu byla reorganizována roku 1872. Vedle signalizačních zařízení telegrafů oba zmíněné podniky vyráběly regulátory veš­ keré druhy kyvadlových hodin, hodiny řízené elektricky, domácí telegrafy jedno­ duché zvonky. Spojení se Slovenskem nebylo zatím realizováno. Ferdinand Teirich si v 70. Mezi Prahou Brnem fungovalo jen jedno telegrafní vedení. Kaufmannova dílna prosperovala a spojila vídeňskou firmou Teirich Lcopolder, čímž vznikl Allgemaine Tele- graphen-Bauanstall sídlem Vídni filiálkou Praze. Jednou prvních byla Praze dílna podni­ katele Markuse Kaufmanna (1829-1915)10 zhruba dělníky, kterou letech 1869-1870 vedl začínající František Křižík. Začal se podobně jako Gintl zajímat snížení počtu galvanických článků tak, aby by­ ly umístěny jen konečných stanicích. letech zařídil vlastní závod Bukurešli poté Vídni. Podle rozhodnutí vídeňské vlády dne 12. Pardubice pro východní Če­ chy, Brno pro Moravu vyjma severovýchodního cípu mezi Těšínském Opavskem, Opava pro Slezsko zmíněnou část Moravy, Bratislava pro západní Slovensko, Ko­ šice pro východní Slovensko Užhorod pro Podkarpatskou Rus. roku 1876 pokračovalo slučování telegrafu poštou, němž bylo rozhodnu­ to již listopadu 1851. Listy 36 . Nedlouho rozšíření telegrafu objevil českých zemích také telefon. Podnik měl velmi mnoho práce, neboť bylo třeba telegrafní vedení doplnit a rozšířil. března 1872 nahradila zrušené inspek­ toráty zemích telegrafní ředitelství přímo podřízená ministerstvu obchodu Víd­ ni. Tato organizace zůstala platnosti roku 1918, kdy ředitelství převzala do své kompetence československá ministerstva, zejména ministerstvo pošt telegra­ fů, zřízené základě zákona číslo 45/1918 Sb. Kaufmannova firma dodávala insta­ lovala telegrafní přístroje elektrické zvonkové signály České západní dráze (Praha-Plzeň-Brod), Jihoseveroněmecké spojovací dráze (Pardubice-Jose- fov-Turnov-Liberec), moravské části Severní dráhy císaře Ferdinanda (Ví­ deň—Břeclav—Bohumín) uherské Východní dráze Sedmihradsku Velkého Varaždinu (nyní Oradia-Mare) KoloŠvaru. roce 1920 byla Praha telegraficky pro­ pojena krajskými městy. Ředitelství státního te­ legrafu Vídni telegrafní inspektoráty všech zemích monarchie byly zrušeny. Další pražskou výrob­ nou byla potom dílna Dvořáka Pštrosse telegrafní zvonkové aparáty.zdokonalování telegrafních zařízení podílel další pražský rodák Ferdinand Teirich (1825-1899). Tuto činnost řídilo šest ředitelství pošt telegrafů, to ředitelství Praha pro Čechy mimojejich východní části. době armádní služby byl přidělen telegrafnímu přístroji, který jako absolventa polytechniky velmi zaujal konstrukčního hlediska