Telegram musel být napsán
v úřední řeči, tj. Již roce 1847 měl rakouský te
legraf osm stanic,3 nichž pracovalo osob obsluhy, tzv.
V čele komise stanul rodák Cech Andreas Baumgarten (Ondřej Baumgarlner,
1793-1865). Jedním
z prvních telegrafistů lince Vídeň-Brno byl zlepšovalel jehlového telegrafu An
tonín Ševčík (1825-1895). Znal třecí elektřinu, ale jezuitů Klementinu elektřině vládlo
stejné množství předsudků jako premonstrátů Louce, neboť byla považována za
nadpřirozený jev. českých zemích byly
vybrány pro zkušební provoz linky Praha-Olomouc-Brno Brno-Bohumín zpra
covány pokyny pro provoz. února 1846 vznikla od
borná komise, jejímž úkolem bylo vybudoval první telegrafní linku1 území
monarchie napojil oblastní linky tak, aby všechny provincie mohly mít okam
žitý kontakt Vídní. Nejprve musely být zvoleny trasy telegrafních linek Rakousku typ
telegrafního přístroje, jímž budou stanice vybaveny. Její výstavba skončila 19.2. Slepling navrhl vytvořit Praze akademii věd vzo
ru stejné instituce Paříži seskupil okolo sebc mladší jezuity, kteří zajímali
o demonstrace jeho filozofické konsensy, které poté šířili celých Cechách. němčině, jeho text nesměl přesáhnout sto slov. prosince 1846, ale vysílal začalo břez
nu 1847, protože musela být vyškolena obsluha telegrafů. Dne 29. manipulátorů.2.
Další badatelské práce spojené elektrickými jevy započaly našem území sou
vislosti šířením informací přenosu zpráv pomoci statického náboje, publi
kovaných časopise Scoťs Magazíne okolo roku 1753. Plán měl jasně význam úřední, strategický vojenský. června 1849 rozhodl císař vybudování tele
grafní sítě celé monarchii. Dekretem prezidia dvorské komory 15. ledna 1847 státní výhradu,2 což znamenalo, nesměl být
poškozen stál měl právo zavádět udržoval. Tyto názory musel Slepling vyvracel veřejným předváděním
pokusů, při nichž vycházel poznatků lékaře fyzika Scrinciho,18 syna praž
ského stavitele italského původu, který pražské univerzitě roku 1745 předná
šel experimentální fyzice. Počátky elektrotechniky telegraf telefon
V první polovině 19.4
Roku 1849 již monarchie vlastnila telegrafních stanic5 telegraf sloužil pře
devším státním záležitostem. závěru roku 1849 za
čalo připravovat uvolnění státního telegrafu pro veřejnost. února 1848 například informoval propuk
nutí revoluce Paříži tamějším vyhlášení republiky. konce roku
1852 byla telegrafní sítí propojena celá monarchie. Zajímaly samozřejmě habsburský dvůr Vídni, který ře
šil problém, jak nejlépe řídit přenášel zprávy rozlehlé mnohonárodnostní ra
kouské monarchii. století Rakouska českých zemí rozšířily poznatky
o úspěšných pokusech využití elektrického telegrafu, především železnici
v Británii Německu. Dne 22.7
34
.pokusy elektřinou začal dříve než premonstrát Diviš, již roku 1744,17 když ex
perimentoval zapalováním hořlavých látek elektrickou jiskrou elektrováním
lidského tčla.19
3.6 října 1850 byl pak zpřístupněn veřejnosti tele
grafní provoz všech linkách celém Rakousku. Bylo rozhodnuto vybudovat
první telegrafní linku podél železniční trati Severní dráhy císaře Ferdinanda Víd
ně Brna. Zároveň byl telegraf cí
sařem vyhlášen 25
