Telegram musel být napsán
v úřední řeči, tj.2. Znal třecí elektřinu, ale jezuitů Klementinu elektřině vládlo
stejné množství předsudků jako premonstrátů Louce, neboť byla považována za
nadpřirozený jev. Slepling navrhl vytvořit Praze akademii věd vzo
ru stejné instituce Paříži seskupil okolo sebc mladší jezuity, kteří zajímali
o demonstrace jeho filozofické konsensy, které poté šířili celých Cechách.
Další badatelské práce spojené elektrickými jevy započaly našem území sou
vislosti šířením informací přenosu zpráv pomoci statického náboje, publi
kovaných časopise Scoťs Magazíne okolo roku 1753. Dne 29. ledna 1847 státní výhradu,2 což znamenalo, nesměl být
poškozen stál měl právo zavádět udržoval. Její výstavba skončila 19. Dne 22.6 října 1850 byl pak zpřístupněn veřejnosti tele
grafní provoz všech linkách celém Rakousku.2.7
34
. Dekretem prezidia dvorské komory 15. června 1849 rozhodl císař vybudování tele
grafní sítě celé monarchii.
V čele komise stanul rodák Cech Andreas Baumgarten (Ondřej Baumgarlner,
1793-1865). února 1846 vznikla od
borná komise, jejímž úkolem bylo vybudoval první telegrafní linku1 území
monarchie napojil oblastní linky tak, aby všechny provincie mohly mít okam
žitý kontakt Vídní.pokusy elektřinou začal dříve než premonstrát Diviš, již roku 1744,17 když ex
perimentoval zapalováním hořlavých látek elektrickou jiskrou elektrováním
lidského tčla. prosince 1846, ale vysílal začalo břez
nu 1847, protože musela být vyškolena obsluha telegrafů. Již roce 1847 měl rakouský te
legraf osm stanic,3 nichž pracovalo osob obsluhy, tzv. Počátky elektrotechniky telegraf telefon
V první polovině 19. století Rakouska českých zemí rozšířily poznatky
o úspěšných pokusech využití elektrického telegrafu, především železnici
v Británii Německu. Tyto názory musel Slepling vyvracel veřejným předváděním
pokusů, při nichž vycházel poznatků lékaře fyzika Scrinciho,18 syna praž
ského stavitele italského původu, který pražské univerzitě roku 1745 předná
šel experimentální fyzice. závěru roku 1849 za
čalo připravovat uvolnění státního telegrafu pro veřejnost. Zajímaly samozřejmě habsburský dvůr Vídni, který ře
šil problém, jak nejlépe řídit přenášel zprávy rozlehlé mnohonárodnostní ra
kouské monarchii. Plán měl jasně význam úřední, strategický vojenský. Bylo rozhodnuto vybudovat
první telegrafní linku podél železniční trati Severní dráhy císaře Ferdinanda Víd
ně Brna.4
Roku 1849 již monarchie vlastnila telegrafních stanic5 telegraf sloužil pře
devším státním záležitostem. února 1848 například informoval propuk
nutí revoluce Paříži tamějším vyhlášení republiky. Zároveň byl telegraf cí
sařem vyhlášen 25. němčině, jeho text nesměl přesáhnout sto slov.19
3. konce roku
1852 byla telegrafní sítí propojena celá monarchie. Jedním
z prvních telegrafistů lince Vídeň-Brno byl zlepšovalel jehlového telegrafu An
tonín Ševčík (1825-1895). manipulátorů. českých zemích byly
vybrány pro zkušební provoz linky Praha-Olomouc-Brno Brno-Bohumín zpra
covány pokyny pro provoz. Nejprve musely být zvoleny trasy telegrafních linek Rakousku typ
telegrafního přístroje, jímž budou stanice vybaveny
