Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 35 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
6 října 1850 byl pak zpřístupněn veřejnosti tele­ grafní provoz všech linkách celém Rakousku.4 Roku 1849 již monarchie vlastnila telegrafních stanic5 telegraf sloužil pře­ devším státním záležitostem.7 34 . Počátky elektrotechniky telegraf telefon V první polovině 19.2. Dne 22. století Rakouska českých zemí rozšířily poznatky o úspěšných pokusech využití elektrického telegrafu, především železnici v Británii Německu. Zajímaly samozřejmě habsburský dvůr Vídni, který ře­ šil problém, jak nejlépe řídit přenášel zprávy rozlehlé mnohonárodnostní ra­ kouské monarchii. konce roku 1852 byla telegrafní sítí propojena celá monarchie.pokusy elektřinou začal dříve než premonstrát Diviš, již roku 1744,17 když ex­ perimentoval zapalováním hořlavých látek elektrickou jiskrou elektrováním lidského tčla. manipulátorů. V čele komise stanul rodák Cech Andreas Baumgarten (Ondřej Baumgarlner, 1793-1865). Dekretem prezidia dvorské komory 15. Plán měl jasně význam úřední, strategický vojenský. českých zemích byly vybrány pro zkušební provoz linky Praha-Olomouc-Brno Brno-Bohumín zpra­ covány pokyny pro provoz. února 1846 vznikla od­ borná komise, jejímž úkolem bylo vybudoval první telegrafní linku1 území monarchie napojil oblastní linky tak, aby všechny provincie mohly mít okam­ žitý kontakt Vídní. února 1848 například informoval propuk­ nutí revoluce Paříži tamějším vyhlášení republiky. Zároveň byl telegraf cí­ sařem vyhlášen 25. Jedním z prvních telegrafistů lince Vídeň-Brno byl zlepšovalel jehlového telegrafu An­ tonín Ševčík (1825-1895). Nejprve musely být zvoleny trasy telegrafních linek Rakousku typ telegrafního přístroje, jímž budou stanice vybaveny. Slepling navrhl vytvořit Praze akademii věd vzo­ ru stejné instituce Paříži seskupil okolo sebc mladší jezuity, kteří zajímali o demonstrace jeho filozofické konsensy, které poté šířili celých Cechách. Dne 29. Již roce 1847 měl rakouský te­ legraf osm stanic,3 nichž pracovalo osob obsluhy, tzv. prosince 1846, ale vysílal začalo břez­ nu 1847, protože musela být vyškolena obsluha telegrafů. němčině, jeho text nesměl přesáhnout sto slov. závěru roku 1849 za­ čalo připravovat uvolnění státního telegrafu pro veřejnost. Tyto názory musel Slepling vyvracel veřejným předváděním pokusů, při nichž vycházel poznatků lékaře fyzika Scrinciho,18 syna praž­ ského stavitele italského původu, který pražské univerzitě roku 1745 předná­ šel experimentální fyzice. Telegram musel být napsán v úřední řeči, tj. Znal třecí elektřinu, ale jezuitů Klementinu elektřině vládlo stejné množství předsudků jako premonstrátů Louce, neboť byla považována za nadpřirozený jev. června 1849 rozhodl císař vybudování tele­ grafní sítě celé monarchii. Její výstavba skončila 19.2. Další badatelské práce spojené elektrickými jevy započaly našem území sou­ vislosti šířením informací přenosu zpráv pomoci statického náboje, publi­ kovaných časopise Scoťs Magazíne okolo roku 1753.19 3. Bylo rozhodnuto vybudovat první telegrafní linku podél železniční trati Severní dráhy císaře Ferdinanda Víd­ ně Brna. ledna 1847 státní výhradu,2 což znamenalo, nesměl být poškozen stál měl právo zavádět udržoval