Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 34 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Základ dosti složitého stroje13 tvořila železná vertikální konstrukce tvaru kříže, jejímž vrcholu byly horizontálně upevněny překřížené kovové tyče (12 kusů) krabicemi (12 kusů), vyplněnými železnými pi­ linami, dřevěnými víčky třemi řadami otvorů. Třináctá krabice tvořila spolu s otáčivými křidélky vrchol konstrukce. přístroji psalo mnoho listů, Pražské poštovské noviny, patrně zásluhou J. Diviš potřebě vysával z mraků elektřinu, regulovat tak počasí, Franklin ochraně před bleskovými výboji.12 starší Divišových zápisků druhý s kresbou Pelcla roku 1777. matematických vědách zajímal infinitezimální počet fy­ zice poznatky Isaaca Newtona (1642-1727) také experimenty elektrickými jevy.16 Steplingův posudek stavbu bleskosvodu svědčí tom, ví­ deňská vláda druhé polovině 18. stejné době tak dva vý­ znamní badatelé, Cechách Diviš Americe Franklin, postavili stejné stro­ je, ale jejich praktické užilí každý připisoval jiné funkci. dospě­ losti Steplinga zajímaly přírodní exaktní vědy, především astronomie, matema­ tika fyzika. Východiskem tomu bylo opuštění aristotelovské filozofie uplatnění pokusů při výzkumech. Domníval se, jeho konstrukce odstraňuje elektřinu atmosféry tím likviduje možnost jak vzniku blesku, tak bouře. Josef Stepling byl jejich průkopníkem. Při konstrukci stroje Diviš vyšel poznatků sacích účincích kovových hrotů na atmosférickou elektřinu, ale jeho další úvahy neodpovídaly dnešní představě bles­ kosvodu. Ačkoliv Prokop Diviš patřil významným českým osvícenským učencům, je­ ho smrti něm mnoho zpráv nenacházíme. Stepling Praze podílel astronomických bádáních. století uvolňovala cestu hospodářské aktivitě i českých zemích. Dokládá činnost zmíněné Vlastenecko-hospodářské společ­ nosti také rozvoj přírodních exaktních věd. Jeho stavba se uskutečnila létě 1754 přímčlických polích, čemž psal Diviš opčt Eulero- vi. Konstrukce byla třech místech zakotvena zemi železnými řetězy.znamení příprav meteorologického stroje byla zima roku 1753. Existují dva popisy tohoto bleskosvodu. Kolem roku 1748 nechal dokonce přestavět původně vyhlídkovou klementinskou věž roku 1721 observatoř roku 1775 zde zavedl meteorologická pozorování, která se provádějí dodnes. krabic navíc trčelo 400 kovových os­ trých hrotů.14 Vlastenecko-hospodářské společnosti tehdy působil přírodovědec Josef Stepling,15 který také zabýval elektrickými je­ vy. Jeden nich nachází dopise Ignáci Musilovi ze června 1778. První Franklinův bleskosvod byl postaven zámku Měšicích Prahy roku 1775 další rok po­ zději vyšehradské zbrojnici Praze. Scrinciho, také již zmíněný Pelcl roku 1777. Na Steplingovu výchovu mělo vliv matčino silně nábožensky podbarvené češství a vzdělání, které získal jezuitů, jejichž řádu byl roku 1733 členem. 33 . Šlo spíše než ochranu lidí a majetku před bleskem meteorologický přístroj, kterým mohl ovlivňoval počasí. pražské Učené české společnosti (1774) něm mohli vědět Scrinciho nebo Pelcla, ale právě vzniklá Vlastenecká hospodářská společnost, založená roku 1767, Divišově stroji nic ne­ věděla, tak doporučovala stavět bleskosvody Franklinova typu. Byl autorem nejen Poznámek elektrických svodech, které nechala vytisknout roku 1777 Učená společnost, ale prvních „elektrotechnických“ posudků blcs- kosvody Franklinovy koncepce