pražské Učené české společnosti
(1774) něm mohli vědět Scrinciho nebo Pelcla, ale právě vzniklá
Vlastenecká hospodářská společnost, založená roku 1767, Divišově stroji nic ne
věděla, tak doporučovala stavět bleskosvody Franklinova typu. stejné době tak dva vý
znamní badatelé, Cechách Diviš Americe Franklin, postavili stejné stro
je, ale jejich praktické užilí každý připisoval jiné funkci.12 starší Divišových zápisků druhý
s kresbou Pelcla roku 1777.
Na Steplingovu výchovu mělo vliv matčino silně nábožensky podbarvené češství
a vzdělání, které získal jezuitů, jejichž řádu byl roku 1733 členem. matematických vědách zajímal infinitezimální počet fy
zice poznatky Isaaca Newtona (1642-1727) také experimenty elektrickými jevy.16 Steplingův posudek stavbu bleskosvodu svědčí tom, ví
deňská vláda druhé polovině 18. První Franklinův
bleskosvod byl postaven zámku Měšicích Prahy roku 1775 další rok po
zději vyšehradské zbrojnici Praze. Východiskem tomu bylo opuštění
aristotelovské filozofie uplatnění pokusů při výzkumech.
Ačkoliv Prokop Diviš patřil významným českým osvícenským učencům, je
ho smrti něm mnoho zpráv nenacházíme. Základ dosti složitého stroje13 tvořila železná
vertikální konstrukce tvaru kříže, jejímž vrcholu byly horizontálně upevněny
překřížené kovové tyče (12 kusů) krabicemi (12 kusů), vyplněnými železnými pi
linami, dřevěnými víčky třemi řadami otvorů.14 Vlastenecko-hospodářské společnosti
tehdy působil přírodovědec Josef Stepling,15 který také zabýval elektrickými je
vy. Diviš potřebě vysával
z mraků elektřinu, regulovat tak počasí, Franklin ochraně před bleskovými
výboji. Šlo spíše než ochranu lidí
a majetku před bleskem meteorologický přístroj, kterým mohl ovlivňoval
počasí. Dokládá činnost zmíněné Vlastenecko-hospodářské společ
nosti také rozvoj přírodních exaktních věd. Konstrukce byla třech místech zakotvena zemi železnými řetězy. Jeden nich nachází dopise Ignáci Musilovi
ze června 1778. Stepling Praze podílel astronomických bádáních. Třináctá krabice tvořila spolu
s otáčivými křidélky vrchol konstrukce. Existují dva popisy tohoto bleskosvodu. Scrinciho, také již zmíněný Pelcl roku 1777.
33
. dospě
losti Steplinga zajímaly přírodní exaktní vědy, především astronomie, matema
tika fyzika.znamení příprav meteorologického stroje byla zima roku 1753.
Při konstrukci stroje Diviš vyšel poznatků sacích účincích kovových hrotů na
atmosférickou elektřinu, ale jeho další úvahy neodpovídaly dnešní představě bles
kosvodu. krabic navíc trčelo 400 kovových os
trých hrotů. Byl autorem nejen Poznámek elektrických svodech, které nechala vytisknout
roku 1777 Učená společnost, ale prvních „elektrotechnických“ posudků blcs-
kosvody Franklinovy koncepce. století uvolňovala cestu hospodářské aktivitě
i českých zemích. Jeho stavba se
uskutečnila létě 1754 přímčlických polích, čemž psal Diviš opčt Eulero-
vi. Kolem roku
1748 nechal dokonce přestavět původně vyhlídkovou klementinskou věž roku
1721 observatoř roku 1775 zde zavedl meteorologická pozorování, která se
provádějí dodnes. přístroji psalo mnoho listů, Pražské poštovské noviny, patrně zásluhou
J. Josef Stepling byl jejich
průkopníkem. Domníval se, jeho konstrukce odstraňuje elektřinu atmosféry tím
likviduje možnost jak vzniku blesku, tak bouře
