Existují dva popisy tohoto bleskosvodu. pražské Učené české společnosti
(1774) něm mohli vědět Scrinciho nebo Pelcla, ale právě vzniklá
Vlastenecká hospodářská společnost, založená roku 1767, Divišově stroji nic ne
věděla, tak doporučovala stavět bleskosvody Franklinova typu. stejné době tak dva vý
znamní badatelé, Cechách Diviš Americe Franklin, postavili stejné stro
je, ale jejich praktické užilí každý připisoval jiné funkci. přístroji psalo mnoho listů, Pražské poštovské noviny, patrně zásluhou
J. krabic navíc trčelo 400 kovových os
trých hrotů. dospě
losti Steplinga zajímaly přírodní exaktní vědy, především astronomie, matema
tika fyzika. Základ dosti složitého stroje13 tvořila železná
vertikální konstrukce tvaru kříže, jejímž vrcholu byly horizontálně upevněny
překřížené kovové tyče (12 kusů) krabicemi (12 kusů), vyplněnými železnými pi
linami, dřevěnými víčky třemi řadami otvorů.
Ačkoliv Prokop Diviš patřil významným českým osvícenským učencům, je
ho smrti něm mnoho zpráv nenacházíme.
Na Steplingovu výchovu mělo vliv matčino silně nábožensky podbarvené češství
a vzdělání, které získal jezuitů, jejichž řádu byl roku 1733 členem. Stepling Praze podílel astronomických bádáních. Východiskem tomu bylo opuštění
aristotelovské filozofie uplatnění pokusů při výzkumech. Scrinciho, také již zmíněný Pelcl roku 1777. První Franklinův
bleskosvod byl postaven zámku Měšicích Prahy roku 1775 další rok po
zději vyšehradské zbrojnici Praze. století uvolňovala cestu hospodářské aktivitě
i českých zemích. Domníval se, jeho konstrukce odstraňuje elektřinu atmosféry tím
likviduje možnost jak vzniku blesku, tak bouře.14 Vlastenecko-hospodářské společnosti
tehdy působil přírodovědec Josef Stepling,15 který také zabýval elektrickými je
vy. Jeden nich nachází dopise Ignáci Musilovi
ze června 1778. Jeho stavba se
uskutečnila létě 1754 přímčlických polích, čemž psal Diviš opčt Eulero-
vi.
Při konstrukci stroje Diviš vyšel poznatků sacích účincích kovových hrotů na
atmosférickou elektřinu, ale jeho další úvahy neodpovídaly dnešní představě bles
kosvodu. Byl autorem nejen Poznámek elektrických svodech, které nechala vytisknout
roku 1777 Učená společnost, ale prvních „elektrotechnických“ posudků blcs-
kosvody Franklinovy koncepce. Šlo spíše než ochranu lidí
a majetku před bleskem meteorologický přístroj, kterým mohl ovlivňoval
počasí.
33
. matematických vědách zajímal infinitezimální počet fy
zice poznatky Isaaca Newtona (1642-1727) také experimenty elektrickými jevy. Kolem roku
1748 nechal dokonce přestavět původně vyhlídkovou klementinskou věž roku
1721 observatoř roku 1775 zde zavedl meteorologická pozorování, která se
provádějí dodnes. Třináctá krabice tvořila spolu
s otáčivými křidélky vrchol konstrukce.znamení příprav meteorologického stroje byla zima roku 1753. Dokládá činnost zmíněné Vlastenecko-hospodářské společ
nosti také rozvoj přírodních exaktních věd.12 starší Divišových zápisků druhý
s kresbou Pelcla roku 1777. Konstrukce byla třech místech zakotvena zemi železnými řetězy. Diviš potřebě vysával
z mraků elektřinu, regulovat tak počasí, Franklin ochraně před bleskovými
výboji.16 Steplingův posudek stavbu bleskosvodu svědčí tom, ví
deňská vláda druhé polovině 18. Josef Stepling byl jejich
průkopníkem
