Páterem Františkem pak nebyl nikdo jiný než již zmíněný Franz,9 čímž vý
znam Divišova žertíku hlediska zkoumání elektřiny ještě vzrůstá dokazuje, že
Divišova zkoumání neměla provincionální charakter. Věrně zachytil František Josef Pelcl
(1734-1801) letech německy psaných Podobiznách českých moravských
učenců umělců* Pelcl uvádí, jezuita páter František chtěl předváděl poku
sy jiskřením. Pokusy elektřinou, která dávala dlouhé jiskry,
byly navíc kolem poloviny 18.
Pro konstrukci Divišova blcskosvodu byla důležitá příhoda léta roku 1750, ode
hrávající jedné takové sešlosti. Popsaná, dnes dostatečně známá příhoda
lak dokládá, Diviš byl zkoumáním statické elektřiny velmi dobře obezná
men. Diviš tak zabýval nejen tím, určovala řádová literatura, ale tím, by
lo dané době velmi moderní. místnosti byl přítomen Diviš, který před produkcí nechal do
paruky vetkat asi železných špičatých tyčinek Františkovu konstrukci zá
jmem nachýlenou hlavou přístroji prohlížel. Úsudek vyšel patrně
ze zkušenosti zakladatele řádu Norberta Xanlenského, jenž bleskem podiv
ných okolností setkal vyjížďce.
Zpráva také zmiňuje Franklinovi, pouze uvedením jehojména, což svěd
čí tom, amerického tvůrce dopisů elektrických jevech Collinsovi, vydaných
roku 1751 pod názvem Experiments and observations electricity, mode Phi-
ladelphia America (Pokusy pozorování elektřině Filadelfie Americe nebo
též pod názvem Dopisy elektřině)™ jeho pokusy veřejnost velmi dobře znala
a nich již referovalo. Pokusy stroji atmosférickou elektřinu tragic
ké příhodě Sankt Peterburgu ustaly, neboť badatelé obávali svůj život. září téhož roku Praž
ských poštovských novin věděl, při experimentech zdviženým drátem hrotem
proti bouřkové obloze snaze změřit intenzitu elektrického pole byl bleskem za
sažen usmrcen spolupracovník Lomonosova, autora Pojednání vzdušných
jevech způsobovaných elektrickou silou (1753), ruský badatel Richmann.
Na podzim roku 1753 Diviš připravoval plány konstrukci prvního povětr
nostního stroje Přímělicích, když dvou zpráv 15.
32
. století velmi oblíbené aristokratické společnosti. Tím však nabitý přístroj, který měl
dávat jiskry, vybil demonstraci zkazil. Diviš
uvedl, Richmann chybil chvíli, kdy postavil blesku svém přístroji na
konci svodu cesty skleněnou nádobku kovovými pilinami, níž nestačil ná
boj odčerpal, stálo život. Své náhledy zkoumání elektřiny Diviš však
souhrnně publikoval latinsky, mimo habsburskou monarchii pro odpor Vídně cír
kevních kruhů Tiibingenu, roku 1765 pod názvem Magia naturalis (Přírodní
kouzelniclví). Při svých experimentech vycházel premon
strátské iiteratury, která hlásala, „blesk božím poslem“. Experimentoval třecí elektřinou leidenskou láh
ví.(užitečné) iucunditatis (zábavné). Úspěch společnosti měl pře
devším plechovou postavičkou Vulkána, jež bušila kovadliny sršela jiskry, se
sloupem zářícím drobnými hvězdičkami jiskřičkami vodotryskem, který stří
kal, když voda láhvi byla spojena třecí elektřinou7 apod. také na
Richmannovu smrt reagoval dopisech Eulerovi října 1753,11 kde snažil vy
světlit její příčiny základě své teorie elektrickém elementárním ohni. Byl schopen předvést přitahování odpuzování.
P. ex
perimentech meteorologickými stroji prokračoval jen Prokop Diviš
