2 První dílo Agrico-
la koncipoval jako tehdy oblíbený platónský dialog, němž hutník Bermannus vedl
rozhovor dvěma lékaři procesu získávání kovů prospekce zhutnění. Znal Pohlovu disertaci elektrických jevech,5 která byla vydána roku 1747. Působil jako farář Příměticích letech 1736-41 1742-65, kde
roku 1754 1760 postavil své dva povětrnostní stroje bleskosvody, nebo pracoval
v různých klášterních hodnostech jako učitel filozofických předmětů letech
1729-35, jako podpřevor, převor také zástupce opata Louce letech 1733-36
a 1741-42. Některé části
lidského tělajsou elektrické, jiné elektrovatelné společně obstarávajípřirozené
elektrováníživota“* Diviš svůj zájem elektřinu znalosti jejích vlastností využil
také při sestavování hudebních nástrojů.
Diviš byl vysvěcen kněze roku 1726 poté strávil podstatě celý svůj život
na jižní Moravě.3 Proslavil nejen stavbou
bleskosvodu, ale dalších meteorologických strojů. století Diviš setkal jezuitou Jo
sefem Steplingem (1716-1778), který roku 1754 chodbách jezuitské akademie
v Klementinu Praze předváděl vedení elektřiny pomocí 800 dlouhých řetězů,
a Janem Křtitelem Boháčem (1724-1768), profesorem pražské lékařské fakulty,
a dokonce členem Královské londýnské společnosti, jenž prováděl pokusy elektro
léčbou.
Diviš měl lak nejen množství vědeckých spolupracovníků, ale jejich prostřednic
tvím dozvídal nejnovějších poznatcích elektřině, dosažených cizině,
a pokusech svých kolegů Francii (Jean-Fran^ois ďAlibard Delor), Ně
mecku (Johann Heirich Winkler), Rusku (G.
Druhá, ucelenější práce zachycuje popis krušnohorských dolů, organizaci mecha
nismy těžby způsoby zpracování rudy drcením, pražením tříděním hut
nění rudy rafiinaci kovů. Moravy vyjížděl pouze krátkodobé pobyty Salcburku, Vídně ne
bo Holiče.
Nejznámějším experimentárorů elektřinou pokusném období českých ze
mích byl patrně kanovník premonstrátského kláštera Louka Znojma Václav Pro
kop Diviš. Dopisoval významnými
učenci, jako byl jezuitský vychovatel Josefa II. Agricola zaznamenal přitažlivé schopnosti některých rud,
ale jevy, které popsal, nedovedl vysvětlit. polovině 18. Franklin), kteří též zabýva
li konstrukcemi přístrojů atmosférickou elektřinu. své práci Magici naturalis uvádí: „Život člo
věka záletí přírodním ohni, kterýžje podstatou šťávy nervové balsamu elektric
kého, jejž ústrojů těla zavádí, tím přirozené elektrování způsobuje. Původně jmenoval Václav Divíšek (1698-1765), ale složení řehol
ního slibu roce 1720 přijal řádové jméno Prokop.dvě díla, Bermannus sivé metallica (Basilej 1530) metallica libri
XII (napsáno roku 1550, posmrtně vydáno Basileji 1556). Vznikl tak například skříňový strunný pří
stroj Denis ďor, neboli Zlatý Diviš, simulující zvuky různých hudebních nástrojů. (1741-1790), profesor matematiky,
astronomie fyziky vídeňské univerzitě Josef Franz (1704-1776), profesor lé
kařské fakulty pražské univerzity Jan Antonín Scrinci (1697-1773), wurttembcrský
evangelický teolog Friedrich Christopher Oetinger (1702-1782) nebo matematik
Leonhard Euler (1707-1783).
Diviš začal, jak dokládají jeho zápisky,6 pokusy statickou elektřinou okolo ro
ku 1748 rozdělil tří skupin: classis curiositatis (zvláštní, zajímavé), utilitaris
31
. Vedle toho Prokop Diviš za
býval léčením pomocí elektřiny. Jeho korespondence však byla velmi četná. Richmann, Lomonosov),
v Itálii (Giovanni Ballista Baccaria) Americe (B
