Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 32 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2 První dílo Agrico- la koncipoval jako tehdy oblíbený platónský dialog, němž hutník Bermannus vedl rozhovor dvěma lékaři procesu získávání kovů prospekce zhutnění. Znal Pohlovu disertaci elektrických jevech,5 která byla vydána roku 1747. Působil jako farář Příměticích letech 1736-41 1742-65, kde roku 1754 1760 postavil své dva povětrnostní stroje bleskosvody, nebo pracoval v různých klášterních hodnostech jako učitel filozofických předmětů letech 1729-35, jako podpřevor, převor také zástupce opata Louce letech 1733-36 a 1741-42. Některé části lidského tělajsou elektrické, jiné elektrovatelné společně obstarávajípřirozené elektrováníživota“* Diviš svůj zájem elektřinu znalosti jejích vlastností využil také při sestavování hudebních nástrojů. Diviš byl vysvěcen kněze roku 1726 poté strávil podstatě celý svůj život na jižní Moravě.3 Proslavil nejen stavbou bleskosvodu, ale dalších meteorologických strojů. století Diviš setkal jezuitou Jo­ sefem Steplingem (1716-1778), který roku 1754 chodbách jezuitské akademie v Klementinu Praze předváděl vedení elektřiny pomocí 800 dlouhých řetězů, a Janem Křtitelem Boháčem (1724-1768), profesorem pražské lékařské fakulty, a dokonce členem Královské londýnské společnosti, jenž prováděl pokusy elektro­ léčbou. Diviš měl lak nejen množství vědeckých spolupracovníků, ale jejich prostřednic­ tvím dozvídal nejnovějších poznatcích elektřině, dosažených cizině, a pokusech svých kolegů Francii (Jean-Fran^ois ďAlibard Delor), Ně­ mecku (Johann Heirich Winkler), Rusku (G. Druhá, ucelenější práce zachycuje popis krušnohorských dolů, organizaci mecha­ nismy těžby způsoby zpracování rudy drcením, pražením tříděním hut­ nění rudy rafiinaci kovů. Moravy vyjížděl pouze krátkodobé pobyty Salcburku, Vídně ne­ bo Holiče. Nejznámějším experimentárorů elektřinou pokusném období českých ze­ mích byl patrně kanovník premonstrátského kláštera Louka Znojma Václav Pro­ kop Diviš. Dopisoval významnými učenci, jako byl jezuitský vychovatel Josefa II. Agricola zaznamenal přitažlivé schopnosti některých rud, ale jevy, které popsal, nedovedl vysvětlit. polovině 18. Franklin), kteří též zabýva­ li konstrukcemi přístrojů atmosférickou elektřinu. své práci Magici naturalis uvádí: „Život člo­ věka záletí přírodním ohni, kterýžje podstatou šťávy nervové balsamu elektric­ kého, jejž ústrojů těla zavádí, tím přirozené elektrování způsobuje. Původně jmenoval Václav Divíšek (1698-1765), ale složení řehol­ ního slibu roce 1720 přijal řádové jméno Prokop.dvě díla, Bermannus sivé metallica (Basilej 1530) metallica libri XII (napsáno roku 1550, posmrtně vydáno Basileji 1556). Vznikl tak například skříňový strunný pří­ stroj Denis ďor, neboli Zlatý Diviš, simulující zvuky různých hudebních nástrojů. (1741-1790), profesor matematiky, astronomie fyziky vídeňské univerzitě Josef Franz (1704-1776), profesor lé­ kařské fakulty pražské univerzity Jan Antonín Scrinci (1697-1773), wurttembcrský evangelický teolog Friedrich Christopher Oetinger (1702-1782) nebo matematik Leonhard Euler (1707-1783). Diviš začal, jak dokládají jeho zápisky,6 pokusy statickou elektřinou okolo ro­ ku 1748 rozdělil tří skupin: classis curiositatis (zvláštní, zajímavé), utilitaris 31 . Vedle toho Prokop Diviš za­ býval léčením pomocí elektřiny. Jeho korespondence však byla velmi četná. Richmann, Lomonosov), v Itálii (Giovanni Ballista Baccaria) Americe (B