reléový Mark navázal únoru 1946 elektronkový
Electronic Numerical Integrátor and Computer (ENIAC).
Počítačovou problematikou USA zabýval profesor užité matematiky Har
vardské univerzitě Howard Hathaway Aiken (1900-1973).návrhy doložené lorda Johna Napiera (1550-1617), Edmunda Guntera
(1581-1626), Blaise Pascala (1623-1662), von Leibnize, Carla Friedricha
Gausse (1777-1855), Wilhelma Schickarda (1592-1635), Antonína Brauna, Matyá
še Hahna Charlese Babbage (1792-1871). století základní principy architektury většiny počíta
čů. Tvořily funkční jednotky (paměť, řadič, aritmetická jednotka, vstupní vý
stupní jednotka), struktura počítače (nezávislá typu řešené úlohy, počítač pro
gramoval obsahem paměti), instrukce operandy (téže paměti), paměť (rozdělená
26
. Babbage založil Analytickou společnost, zabývající metodami numerické
matematiky. Stalo tak
nezávisle sobě Německu USA. Měl dvacetimíslných sčítacích kalkulátorů, sa
mostatnou násobičku, děličku reléovou paměť. Vstup dat uskutečňoval klávesnicí, výstup dat realizoval světlem žáro
vek. Dvojková (binární) soustava byla známa Leibnize, ale Zuse
byl první, kdo realizaci výpočetního stroje použil. Program byl pevný, vyděrovaný osmi stopách kinofilmu. Každý příkaz
měl adresní operační část. Roku 1833 předložil
koncepci nového stroje Analytical Engine, který obsahoval všechny části dneš
ního počítače: aritmetickou jednotku, paměť dat, řídící jednotku pro program za
řízení pro vstup výstup. počítal paralelně, decimálně.
Skupina vědců pod vedením matematika Johna von Neumanna (1903-1957)
zformulovala 40. Sestavili letech
1943-46 John Presper Eckert 1919) John William Mauchly (1907-1980) na
Pennsylvánské univerzitě. letech 20. Roku 1822 Ch. Kapacita paměti činila dvaceti dvoumístných binárních
čísel.
Ch. Babbageovy postupy však byly zapomenuly teprve sto
let později myšlenka stavbu výpočetního automatu stala reálnou. Obsahoval 700 000 dílů vodičů. Byl postaven celkem asi 600 elektromechanických
spínacích prvků relé. Počítač byl určen pro balistické výpočty americké armády. Babba
ge. Znal jak abakus, lak děrný štítek, který poprvé použil Joscph Marie
Jacquard (1752-1834) roku 1801 pro výrobu látek. Zuse vzhledem nedostatku
finančních prostředků vyráběl stroje doma označoval Zl, ald. Prvním pro
vozuschopným programem řízeným strojem byl Z3, který vznikl roce 1941,
patrně vojenským účelům. Babbage zkon
struoval Difference Engine, stroj určený výpočtu kontrole matematických tabu
lek, pracující dvěma diferencemi osm platných míst. Roku 1939 pomoci
firmy IBM začal stavbou výpočetního automatu, složeného standardních sou
částek děrnoštítkových strojů, pojmenoval Automatic Sequence Controlled
Computer (ASCC) nebo též Rarvard Mark Stroj byl zkonstruován roce 1943,
ale pracovat začal srpna 1944. Mark
1. Program byl zakódován dvace-
ličtyřslopé děrné pásce.
Roku 1934 navrhl německý stavební inženýr Conrad Zuse 1910) výpočetní
stroj řízený programem, který základních rysech odpovídal koncepci Ch. Kromě měl některé nové znaky jako znázornění dal pomocí jedniček, nul in
strukcí výlučné použití dvoustavových spínacích prvků, semilogarilmické znázor
nění Čísel provádění výpočtů pomocí základních logických funkcí součin, součet
a negace
