Kapacita paměti činila dvaceti dvoumístných binárních
čísel.
Ch. Dvojková (binární) soustava byla známa Leibnize, ale Zuse
byl první, kdo realizaci výpočetního stroje použil. Roku 1939 pomoci
firmy IBM začal stavbou výpočetního automatu, složeného standardních sou
částek děrnoštítkových strojů, pojmenoval Automatic Sequence Controlled
Computer (ASCC) nebo též Rarvard Mark Stroj byl zkonstruován roce 1943,
ale pracovat začal srpna 1944. Program byl pevný, vyděrovaný osmi stopách kinofilmu.
Skupina vědců pod vedením matematika Johna von Neumanna (1903-1957)
zformulovala 40. počítal paralelně, decimálně. Počítač byl určen pro balistické výpočty americké armády. Vstup dat uskutečňoval klávesnicí, výstup dat realizoval světlem žáro
vek. Sestavili letech
1943-46 John Presper Eckert 1919) John William Mauchly (1907-1980) na
Pennsylvánské univerzitě. Kromě měl některé nové znaky jako znázornění dal pomocí jedniček, nul in
strukcí výlučné použití dvoustavových spínacích prvků, semilogarilmické znázor
nění Čísel provádění výpočtů pomocí základních logických funkcí součin, součet
a negace. reléový Mark navázal únoru 1946 elektronkový
Electronic Numerical Integrátor and Computer (ENIAC). Prvním pro
vozuschopným programem řízeným strojem byl Z3, který vznikl roce 1941,
patrně vojenským účelům. Program byl zakódován dvace-
ličtyřslopé děrné pásce. Znal jak abakus, lak děrný štítek, který poprvé použil Joscph Marie
Jacquard (1752-1834) roku 1801 pro výrobu látek. Babbageovy postupy však byly zapomenuly teprve sto
let později myšlenka stavbu výpočetního automatu stala reálnou. Roku 1822 Ch. Babbage založil Analytickou společnost, zabývající metodami numerické
matematiky. Tvořily funkční jednotky (paměť, řadič, aritmetická jednotka, vstupní vý
stupní jednotka), struktura počítače (nezávislá typu řešené úlohy, počítač pro
gramoval obsahem paměti), instrukce operandy (téže paměti), paměť (rozdělená
26
. Byl postaven celkem asi 600 elektromechanických
spínacích prvků relé.
Roku 1934 navrhl německý stavební inženýr Conrad Zuse 1910) výpočetní
stroj řízený programem, který základních rysech odpovídal koncepci Ch. letech 20. Babba
ge. století základní principy architektury většiny počíta
čů. Roku 1833 předložil
koncepci nového stroje Analytical Engine, který obsahoval všechny části dneš
ního počítače: aritmetickou jednotku, paměť dat, řídící jednotku pro program za
řízení pro vstup výstup. Mark
1.návrhy doložené lorda Johna Napiera (1550-1617), Edmunda Guntera
(1581-1626), Blaise Pascala (1623-1662), von Leibnize, Carla Friedricha
Gausse (1777-1855), Wilhelma Schickarda (1592-1635), Antonína Brauna, Matyá
še Hahna Charlese Babbage (1792-1871). Stalo tak
nezávisle sobě Německu USA. Obsahoval 700 000 dílů vodičů. Měl dvacetimíslných sčítacích kalkulátorů, sa
mostatnou násobičku, děličku reléovou paměť. Každý příkaz
měl adresní operační část. Babbage zkon
struoval Difference Engine, stroj určený výpočtu kontrole matematických tabu
lek, pracující dvěma diferencemi osm platných míst. Zuse vzhledem nedostatku
finančních prostředků vyráběl stroje doma označoval Zl, ald.
Počítačovou problematikou USA zabýval profesor užité matematiky Har
vardské univerzitě Howard Hathaway Aiken (1900-1973)
