Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 26 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
, zejména 30. letech 20. Foločlánek přeměňoval světlo prochá­ zející otvory elektrické signály posílal přijímači. 1. let 20.2. Od počátku 20. Toto řádkování opravil Ša­ fránek, který konce 20. něm snímání obrazu používal princip přímo měnící světelný ob­ raz elektrické signály. Jako zobrazovací zařízení byl použit nový druh vakuové elektronky obrazovka. letech 20. rozvoj televize zasloužilo mnoho vědců. Dosud uží­ vaná elektronka měla velké energetické nároky, jak její rozměry, tak mechanické vlastnosti bránily širšímu uplatnění. Bairdův systém byl později nahrazen zařízením čistě elektrickým. jejím rámci se řešil další složitý úkol, neboť zvládnutí rozhlasového vysílání bylo třeba zaji­ stil výzkum vývoj mechanické nízkořádkové poté elektronické televize. Jeho obraz skládal 405 vodorovných řádek. mají jádro starořeckého abakusu století př., japonského sorobanu, ruského sčotu, Čínského suan-pa- nu astrolábu antikythera, počítače roku př. století vznikla Bairdova televizní vysílací soustava kovových a elektrických součástek, které původně sloužily jiným účelům. průběhu 30. století umožnily elektronky tranzistory rozvoj výpočetní in­ formační techniky. Televizní vysílání ve světě stalo doplňkem rozhlasového již koncem 20. Základem Bair­ dova zařízení byl Nipkowův kotouč, rychle otáčející disk otvory uspořádanými do spirály. Zworykin zdokonalil konstrukci obrazovky pro kvalitní obraz. V letech 1946-48 byly Johnem Bardeenem (1908-1991), Wallrem Houserem Bral- tainem (1902-1987) Williamem Brandfordem Shockleym (1910-1989) vyvinuty tranzistory. Během světové války začalo stavbou prvních elektron­ kových číslicových počítačů, jejichž konstrukci zhodnotily poznatky prvních badatelů oblasti mechanických počítacích strojů. předchůdce počítačů lze považovat příslro- 25 . Jak kolo otáčelo, opisoval každý otvor křivku snímal světlo čás­ ti scény, kterou měl právě „zorném poli“. byly menší, účinnější, odolnější, energetické méně náročné rovněž lacinější než elektronky.3. Ve 20. Vy­ zkoušelo nejprve několik způsobů převedení světelných signálů signály elek­ trické pomocí speciálních kamer rádiových vlnách podařilo vysílače k divákovi přenést pohyblivé obrázky. let podílel zkvalitnění přenosu obrazu. století lze označit jako dobu nástupu elektroniky. Okolo roku 1948 vytvořil normu 625 řádky, která platná dodnes. Zwo- rykin zkonstruoval stejné době, kdy Baird stavěl své televizní vysílací zařízení, ikonoskop. Roku 1926 Baird postavil soustavu, která vysílala obraz složený řádků, ten desetkrát sekundu ob­ novoval. Z těch, kteří přinesli hlavní poznatky, třeba jmenovat Johna Logie Bairda (1888-1946), Vladimíra Zworykina (1899-1982) Jaroslava Šafránka (1890-1957). 1. Ve 40. letech sirem Francisem Nevillem Mottem (1906-1996, Nobelova cena fyziku roku 1977). století. století zaznamenala rychlý pokrok sdělovací technika základě pochopení vlastností chování elektronu sestrojení nových součástek. Proto badatelé navázali poznatky polovo­ dičovém jevu polovodičích, zkoumaných již 20., určeného astronomickým výpočtům zeměpisných souřadnic. Nástup elektroniky a mikroelektroniky První polovinu 20