Remington Rand), 1958 nepřímé adresování (IBM 709, IBM)
a 1959 virtuální paměť (ATLAS, Univerzita Manchesteru). 80. století vzrostla hus
tota integrace, výroba hromadné použití jednočipových mikropočítačů, mikrokon-
trolerú dalších nejmodernějších prvků. letech emigroval USA. letech 20. letech díky novým technologic
kým možnostem rostoucím požadavkům programátorů. 90. Ten době světové války spolupra
coval francouzskými americkými odborníky 50. Vytvořila tato zdoko
nalení: roku 1949 indexregistry (EDSAC, Univerzita Cambridge), roku 1954 repre
zentace dat pohyblivé čárce (počítače NORC IBM 704, IBM), 1956 přerušení
programu (UNIVAC 1103, Remington Rand), univerzální registry (PEGASUS, Fer-
ranti), asynchronní operace V/V (první použití kanálu zapsaným programem
u UNIVAC LARC. Svou prací přispěl rozvoji
různých interdisciplinárních oborů jako například teorie automatů, umělé inteli
gence apod.buněk stejné velikosti, jejich pořadová čísla používala jako adresy) program
(tvořený posloupností instrukcí při změně dat neměnný; instrukce prováděly
v pořadí zapsaném paměti), změna pořadí provádění instrukcí (vyvolávala pří
kazem podmíněného nebo nepodmíněného skoku) reprezentace instrukcí čísel
(používaly dvojkové signály dvojková číselná soustava). jejím zaklada
telům patří především Norbert Wiener (1894-1964), profesor Massachusettského
technologického institutu (MIT).
Koncentrovaná práce počítačových řídicích systémech 40. letech stál zrodu česko
slovenských počítačů typu SAPO, ale 60. let dala nepří
mo vzniknout novému oboru filozofie techniky kybernetice.
27
. Tak postupně vznikla technologie umožňující vysokou integraci
(integrované obvody, obsahující řádově tisíce tranzistorů).
Ve druhé polovině 20. využitím této techno
logie byl vytvořen základ poválečné moderní elektroniky. Wiener roku 1948 publikoval stejnojmennou prá
ci Kybernetika neboli řízení odlišování živých organismech strojích, kde for
muloval obecné principy řízení přenosu informací. století, zhruba 60. roce 1971 byl USA vyroben mikropro
cesor první generace, roce 1973 druhé roce 1976 třetí generace elektronika
pronikala všech oborů lidské činnosti. let, začaly používal nové výrobní
postupy pro přípravu křemíkových čipů, vyleptáváním, napařováním nebo vy
užitím litografie. počátku 60.
Doplňky Neumannovy koncepce vznikaly 50. let tuto
technologii rozvíjely například laboratoře firem Fcirchild, Texas Instruments, Wes-
tinghouse Electric Corporation další.
Podle Neumannovy koncepce programem zapsaným paměti vznikl roku 1949
z dílny Maurice Vincenta Wilkese 1913) Univerzitě Cambridgi Electronic
Delay Slorage Automatic Calculator (EDSAC) současně byl vyvíjen Electronic
Discrete Variable Computer (EDVAC) Univerzitě Pennsylvánii, který začal
pracovat roku 1951. vývoji počítačových systémů strojů konce 30. let po
dílel Čech Antonín Svoboda (1907-1980)
