Ten době světové války spolupra
coval francouzskými americkými odborníky 50.
Podle Neumannovy koncepce programem zapsaným paměti vznikl roku 1949
z dílny Maurice Vincenta Wilkese 1913) Univerzitě Cambridgi Electronic
Delay Slorage Automatic Calculator (EDSAC) současně byl vyvíjen Electronic
Discrete Variable Computer (EDVAC) Univerzitě Pennsylvánii, který začal
pracovat roku 1951.
Ve druhé polovině 20.
Koncentrovaná práce počítačových řídicích systémech 40. letech 20. let po
dílel Čech Antonín Svoboda (1907-1980).
27
. jejím zaklada
telům patří především Norbert Wiener (1894-1964), profesor Massachusettského
technologického institutu (MIT). století, zhruba 60. letech díky novým technologic
kým možnostem rostoucím požadavkům programátorů. Wiener roku 1948 publikoval stejnojmennou prá
ci Kybernetika neboli řízení odlišování živých organismech strojích, kde for
muloval obecné principy řízení přenosu informací. století vzrostla hus
tota integrace, výroba hromadné použití jednočipových mikropočítačů, mikrokon-
trolerú dalších nejmodernějších prvků. vývoji počítačových systémů strojů konce 30. let, začaly používal nové výrobní
postupy pro přípravu křemíkových čipů, vyleptáváním, napařováním nebo vy
užitím litografie. let tuto
technologii rozvíjely například laboratoře firem Fcirchild, Texas Instruments, Wes-
tinghouse Electric Corporation další. 90. letech stál zrodu česko
slovenských počítačů typu SAPO, ale 60. Svou prací přispěl rozvoji
různých interdisciplinárních oborů jako například teorie automatů, umělé inteli
gence apod. Vytvořila tato zdoko
nalení: roku 1949 indexregistry (EDSAC, Univerzita Cambridge), roku 1954 repre
zentace dat pohyblivé čárce (počítače NORC IBM 704, IBM), 1956 přerušení
programu (UNIVAC 1103, Remington Rand), univerzální registry (PEGASUS, Fer-
ranti), asynchronní operace V/V (první použití kanálu zapsaným programem
u UNIVAC LARC. 80.
Doplňky Neumannovy koncepce vznikaly 50. letech emigroval USA. roce 1971 byl USA vyroben mikropro
cesor první generace, roce 1973 druhé roce 1976 třetí generace elektronika
pronikala všech oborů lidské činnosti. Remington Rand), 1958 nepřímé adresování (IBM 709, IBM)
a 1959 virtuální paměť (ATLAS, Univerzita Manchesteru). let dala nepří
mo vzniknout novému oboru filozofie techniky kybernetice.buněk stejné velikosti, jejich pořadová čísla používala jako adresy) program
(tvořený posloupností instrukcí při změně dat neměnný; instrukce prováděly
v pořadí zapsaném paměti), změna pořadí provádění instrukcí (vyvolávala pří
kazem podmíněného nebo nepodmíněného skoku) reprezentace instrukcí čísel
(používaly dvojkové signály dvojková číselná soustava). Tak postupně vznikla technologie umožňující vysokou integraci
(integrované obvody, obsahující řádově tisíce tranzistorů). využitím této techno
logie byl vytvořen základ poválečné moderní elektroniky. počátku 60
