Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 23 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Londýně (1880), Paříži (1881), Berlíně (1881) Vídni (1882) byla první telefonní centrála zřízena též Praze roku 1888. Zvuková vlna mluvícího hlasu byla vedena do uzavřeného prostoru, kde rozkmitala tenkou plochou ocelovou membránu, která vy­ volala změny cívce, umístěné magnetickém poli stálého magnetu. úpravách telefonu podílela řada odborníků. Podle nich byly postaveny obdobné elektrocentrály stejném roce Londýně, Miláně a pak Berlíně. Podle rad Henryho sestrojil Alexander Graham Bell (1847-1922), původně fyziolog, který univerzitě Bostonu před­ nášel řečovém ústrojí, svým asistentem jeden prvních telefonů, patentovaný na počátku roku 1876 společně obdobným přístrojem Elishy Graye (1835-1901). Cívkou pro­ téká! proud dodávaný vnější baterií. let 19. chvíli, kdy začala fungovat telegrafní sou­ stava, zabývali někteří vynálezci myšlenkou použít zvukové vlny vytvářené hla­ sem vzniku odpovídajících elektrických signálů. Pro provoz telefonu bylo nutné postavit telefonní vedení, ústředny přípojky uživatelům. Například Edison, který zlepšil mluvítko uhlíkovým mikrofonem, nebo Sidney George Brown (1873-1948) zkonstruováním elektromechanických zesilovačů počátku 20. však navrhl sta­ věl elektrárny mimo město, místě, kde byly levné pozemky vhodné podmínky, a pak přenášel elektrickou energii při vysokém napětí měníren blízkosti spo­ třebitelů. Začaly budoval veřejné, tzv. Původně měl každý telefonní přístroj svou baterii (respektive dynamo, v němž proud indukoval zatočením kličkou), později bylo vyřešeno centrální na­ pájení účastnických stanic ústředny. Hned několika badatelům po­ dařilo takové přístroje zkonstruovat. Magnetické pole indukovalo proměnné elek­ trické signály obvodu, který byl uzavřen tím, byl uzemněn. Stejnosměrný proud však bylo třeba rozvádět takovém napětí, jakém polřebo- 22 . století mohly začít kupovat elektrickou energii pro pohon svých strojů.hybovala, rozkmitala připevněný kužel. pak přenést potřebné vzdálenosti drátech místě opět přeměnit zvuk, takže přijímací stra­ ně ozvala původní řeč. Průmyslové podniky však koncem 80. Nejprve šlo veřejné osvětlení amerických a poté velkých evropských městech. Edison, který nechal postavit elektrárny Visconsinu New Yorku. Ten vytvořil zvukové vlny, odpovídají­ cí měnícím elektrickým proudům cívce. osvětlováním vzrostla spotřeba elektric­ kého proudu. letech zavést elektrické osvětlení. Dalším pionýrem zvukového spojení vynálezcem telefonního mikrofonu stal Johann Philipp Reis (1834-1874). Využití elektráren podnítilo uplatnění elektřiny mimo oblast osvětlování, které se stalo všeobecně dostupné roce 1920. Pokud obou stranách byl jak přijímač, tak vy­ sílač, bylo možné dorozumívat oboustranně. Jeden inženýrů, Sebastian Ferranli (1864-1934). století bylo možné v 80. Na základě poznatků elektrickém oblouku počátku 19. Zpočátku jeho návrhu bránily byrokratické předpisy, ale záhy elektrárny (parní vodní) rozvodnými sítěmi začaly sloužil osvětlení ulic, podniků ob­ chodů, ale domácností. Lidem však sloužil již delší Čas další příjemný přístroj, jehož zkonstruování po­ mohlo při vývoji rozhlasu telefon. Průkopníkem léto myšlenky byl roce 1882 T. Telefon Evro­ pě zejména velkých městech rychle šířil. blokové elektrárny, které zásobovaly proudem pouze skupinu domů ulic. století