Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 23 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
hybovala, rozkmitala připevněný kužel. Podle nich byly postaveny obdobné elektrocentrály stejném roce Londýně, Miláně a pak Berlíně. století. Dalším pionýrem zvukového spojení vynálezcem telefonního mikrofonu stal Johann Philipp Reis (1834-1874). Například Edison, který zlepšil mluvítko uhlíkovým mikrofonem, nebo Sidney George Brown (1873-1948) zkonstruováním elektromechanických zesilovačů počátku 20. Telefon Evro­ pě zejména velkých městech rychle šířil. však navrhl sta­ věl elektrárny mimo město, místě, kde byly levné pozemky vhodné podmínky, a pak přenášel elektrickou energii při vysokém napětí měníren blízkosti spo­ třebitelů. Jeden inženýrů, Sebastian Ferranli (1864-1934). Nejprve šlo veřejné osvětlení amerických a poté velkých evropských městech. blokové elektrárny, které zásobovaly proudem pouze skupinu domů ulic. Pokud obou stranách byl jak přijímač, tak vy­ sílač, bylo možné dorozumívat oboustranně. Cívkou pro­ téká! proud dodávaný vnější baterií. úpravách telefonu podílela řada odborníků. Hned několika badatelům po­ dařilo takové přístroje zkonstruovat. Zpočátku jeho návrhu bránily byrokratické předpisy, ale záhy elektrárny (parní vodní) rozvodnými sítěmi začaly sloužil osvětlení ulic, podniků ob­ chodů, ale domácností. Průkopníkem léto myšlenky byl roce 1882 T. Londýně (1880), Paříži (1881), Berlíně (1881) Vídni (1882) byla první telefonní centrála zřízena též Praze roku 1888. Lidem však sloužil již delší Čas další příjemný přístroj, jehož zkonstruování po­ mohlo při vývoji rozhlasu telefon. chvíli, kdy začala fungovat telegrafní sou­ stava, zabývali někteří vynálezci myšlenkou použít zvukové vlny vytvářené hla­ sem vzniku odpovídajících elektrických signálů. Podle rad Henryho sestrojil Alexander Graham Bell (1847-1922), původně fyziolog, který univerzitě Bostonu před­ nášel řečovém ústrojí, svým asistentem jeden prvních telefonů, patentovaný na počátku roku 1876 společně obdobným přístrojem Elishy Graye (1835-1901). století mohly začít kupovat elektrickou energii pro pohon svých strojů. Magnetické pole indukovalo proměnné elek­ trické signály obvodu, který byl uzavřen tím, byl uzemněn. Edison, který nechal postavit elektrárny Visconsinu New Yorku. Zvuková vlna mluvícího hlasu byla vedena do uzavřeného prostoru, kde rozkmitala tenkou plochou ocelovou membránu, která vy­ volala změny cívce, umístěné magnetickém poli stálého magnetu. Začaly budoval veřejné, tzv. letech zavést elektrické osvětlení. Pro provoz telefonu bylo nutné postavit telefonní vedení, ústředny přípojky uživatelům. Na základě poznatků elektrickém oblouku počátku 19. let 19. Stejnosměrný proud však bylo třeba rozvádět takovém napětí, jakém polřebo- 22 . Původně měl každý telefonní přístroj svou baterii (respektive dynamo, v němž proud indukoval zatočením kličkou), později bylo vyřešeno centrální na­ pájení účastnických stanic ústředny. Průmyslové podniky však koncem 80. století bylo možné v 80. osvětlováním vzrostla spotřeba elektric­ kého proudu. pak přenést potřebné vzdálenosti drátech místě opět přeměnit zvuk, takže přijímací stra­ ně ozvala původní řeč. Využití elektráren podnítilo uplatnění elektřiny mimo oblast osvětlování, které se stalo všeobecně dostupné roce 1920. Ten vytvořil zvukové vlny, odpovídají­ cí měnícím elektrickým proudům cívce