Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 23 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
pak přenést potřebné vzdálenosti drátech místě opět přeměnit zvuk, takže přijímací stra­ ně ozvala původní řeč. Podle rad Henryho sestrojil Alexander Graham Bell (1847-1922), původně fyziolog, který univerzitě Bostonu před­ nášel řečovém ústrojí, svým asistentem jeden prvních telefonů, patentovaný na počátku roku 1876 společně obdobným přístrojem Elishy Graye (1835-1901). Průkopníkem léto myšlenky byl roce 1882 T. století. Ten vytvořil zvukové vlny, odpovídají­ cí měnícím elektrickým proudům cívce. osvětlováním vzrostla spotřeba elektric­ kého proudu. Hned několika badatelům po­ dařilo takové přístroje zkonstruovat. Začaly budoval veřejné, tzv. Lidem však sloužil již delší Čas další příjemný přístroj, jehož zkonstruování po­ mohlo při vývoji rozhlasu telefon. let 19. Londýně (1880), Paříži (1881), Berlíně (1881) Vídni (1882) byla první telefonní centrála zřízena též Praze roku 1888. Na základě poznatků elektrickém oblouku počátku 19. Pro provoz telefonu bylo nutné postavit telefonní vedení, ústředny přípojky uživatelům. Stejnosměrný proud však bylo třeba rozvádět takovém napětí, jakém polřebo- 22 . století bylo možné v 80. století mohly začít kupovat elektrickou energii pro pohon svých strojů. letech zavést elektrické osvětlení. blokové elektrárny, které zásobovaly proudem pouze skupinu domů ulic. Zvuková vlna mluvícího hlasu byla vedena do uzavřeného prostoru, kde rozkmitala tenkou plochou ocelovou membránu, která vy­ volala změny cívce, umístěné magnetickém poli stálého magnetu. chvíli, kdy začala fungovat telegrafní sou­ stava, zabývali někteří vynálezci myšlenkou použít zvukové vlny vytvářené hla­ sem vzniku odpovídajících elektrických signálů. Podle nich byly postaveny obdobné elektrocentrály stejném roce Londýně, Miláně a pak Berlíně. Telefon Evro­ pě zejména velkých městech rychle šířil. Pokud obou stranách byl jak přijímač, tak vy­ sílač, bylo možné dorozumívat oboustranně. Využití elektráren podnítilo uplatnění elektřiny mimo oblast osvětlování, které se stalo všeobecně dostupné roce 1920. Průmyslové podniky však koncem 80. Magnetické pole indukovalo proměnné elek­ trické signály obvodu, který byl uzavřen tím, byl uzemněn. Edison, který nechal postavit elektrárny Visconsinu New Yorku. Dalším pionýrem zvukového spojení vynálezcem telefonního mikrofonu stal Johann Philipp Reis (1834-1874).hybovala, rozkmitala připevněný kužel. Například Edison, který zlepšil mluvítko uhlíkovým mikrofonem, nebo Sidney George Brown (1873-1948) zkonstruováním elektromechanických zesilovačů počátku 20. Zpočátku jeho návrhu bránily byrokratické předpisy, ale záhy elektrárny (parní vodní) rozvodnými sítěmi začaly sloužil osvětlení ulic, podniků ob­ chodů, ale domácností. však navrhl sta­ věl elektrárny mimo město, místě, kde byly levné pozemky vhodné podmínky, a pak přenášel elektrickou energii při vysokém napětí měníren blízkosti spo­ třebitelů. Cívkou pro­ téká! proud dodávaný vnější baterií. úpravách telefonu podílela řada odborníků. Jeden inženýrů, Sebastian Ferranli (1864-1934). Nejprve šlo veřejné osvětlení amerických a poté velkých evropských městech. Původně měl každý telefonní přístroj svou baterii (respektive dynamo, v němž proud indukoval zatočením kličkou), později bylo vyřešeno centrální na­ pájení účastnických stanic ústředny