století. Dynamo mohlo být nejen zdrojem elektric
kého proudu, když dodávala mechanická práce, ale elektrickým motorem,
byl-li něj přiváděn proud. bylo možné stavět chvíle, kdy Lee De
Forest (1873-1961) zkonstruoval zesilovací elektronku triodu. Položil tak základ novému oboru radio
technice.4
Zhruba 60. Ten roku 1895 postavil jeden prvních rádiových přijímačů,
využívajících princip kohereru anténou měděného drátu. Používal jak dopravě, tak komerčním účelům či
k přenosu osobních zpráv. Rozvoj telegrafu probíhal sou
časně rozšiřováním železniční sítě Evropě Severní Americe. sto
letí cestu stavbám pouličních meziměstských elektrických drah. Cívka měděného drátu byla umístěna mezi póly
magnetu silného magnetického pole držel kužel lepenky. Reproduktor měl
silný stálý magnet tvaru válce. Re
lé spínačem převedlo přijímaný signál obvodu větším proudem. Jak cívka po
21
. Výhodné bylo
vést telegrafní dráty podél železničních tratí, kde daly dobře kontrolovat opra
vovat. nejznámějším patřil optický telegraf Clauda Chappa
(1763-1805) roku 1792 celosvětově užívaná telegrafní abeceda Samuela Mor-
seho (1791-1872) roku 1832. Využití reproduktorů totiž vyžadovalo, aby rozhlasové přijímače
byly vybaveny výkonnými zesilovači. let 19. Guglielmo
Marconi zkonstruoval první antény zařízení pro vysílání příjem vln složená
z dlouhých drátů kovových desek. Whcatstonem. První elektrický telegraf byl předveden roku 1837
v Anglii Williamem Cookem (1806-1879) Ch. let 19. Werner von Siemens berlínské průmyslové výstavě roku 1879 předvedl ma
lou elektrickou lokomotivu výkonu 2,2 kW. Objevené souvislosti mezi elektřinou magnetismem vedly badatele reali
zaci myšlenky přenést kódované proudové impulsy jednoho místa druhé.
Kromě Marconiho rozvíjel radiotechniku Nikola Tesla (1856-1943), který ro
ku 1893 experimentoval bezdrátovým přenášením zpráv, anténami možnost
mi bezdrátového rozvodu elektrické energie dálku, Alexander Stěpanovič Po-
pov (1859-1906). Dynamo tak mohlo být využito železniční dopra
vě. Telegrafie byla jedním prvních vel
mi úspěšných využití elektřiny 40. Avšak místo připojení dálkovému telegrafnímu vedení měl rádiový při
jímač, který zachycení elektromagnetických vln používal kohereru.Spolu zdokonalením další části elektrických točivých strojů, mezi které patřil
vynález bubnové kotvy zdokonalení komutátoru, byla koncem 70. století začala být elektřina dostupná spotřebitelům, proto
se pro vymýšlela nová použití. let koncepce
dynamoclektrických strojů dotvořena. Společné drátovým telegrafem měl použití Morseovy
abecedy.
Bezdrátový telegraf, založený šíření elektromagnetických vln, byl zkonstruo
ván základě poznatků Maxwella, Faradaye, Hertze Guglielma
Marconiho (1874-1937). Elektřina hodila pro osvětlování, kde zatím vé
vodil plyn, pro nové způsoby komunikace. jeho poslechu ještě pou
žívala sluchátka. Spojení me
zi rádiovým signálem obvodem zdroje zvuku tvořilo relé elektromagnety. Zku
šenosti pro tuto činnost přinesly starší pokusy optickými akustickými
sdělovacími systémy. Později vznikly
i elektromagnetické telegrafy. Otevřel tak počátku 80. let 19. Proměnlivé elek
trické proudy procházely cívkou pohybovaly dopředu dozadu. Elektřina tak změni
la zvuk, neboť Popov sestavil rozhlasový přijímač
