sto
letí cestu stavbám pouličních meziměstských elektrických drah. století. let 19. Otevřel tak počátku 80. jeho poslechu ještě pou
žívala sluchátka. Položil tak základ novému oboru radio
technice. Využití reproduktorů totiž vyžadovalo, aby rozhlasové přijímače
byly vybaveny výkonnými zesilovači. bylo možné stavět chvíle, kdy Lee De
Forest (1873-1961) zkonstruoval zesilovací elektronku triodu. Dynamo mohlo být nejen zdrojem elektric
kého proudu, když dodávala mechanická práce, ale elektrickým motorem,
byl-li něj přiváděn proud. Re
lé spínačem převedlo přijímaný signál obvodu větším proudem. Reproduktor měl
silný stálý magnet tvaru válce. nejznámějším patřil optický telegraf Clauda Chappa
(1763-1805) roku 1792 celosvětově užívaná telegrafní abeceda Samuela Mor-
seho (1791-1872) roku 1832. Používal jak dopravě, tak komerčním účelům či
k přenosu osobních zpráv. Whcatstonem. let koncepce
dynamoclektrických strojů dotvořena. Avšak místo připojení dálkovému telegrafnímu vedení měl rádiový při
jímač, který zachycení elektromagnetických vln používal kohereru. století začala být elektřina dostupná spotřebitelům, proto
se pro vymýšlela nová použití. Společné drátovým telegrafem měl použití Morseovy
abecedy. Dynamo tak mohlo být využito železniční dopra
vě. Telegrafie byla jedním prvních vel
mi úspěšných využití elektřiny 40. let 19. Elektřina hodila pro osvětlování, kde zatím vé
vodil plyn, pro nové způsoby komunikace.
Bezdrátový telegraf, založený šíření elektromagnetických vln, byl zkonstruo
ván základě poznatků Maxwella, Faradaye, Hertze Guglielma
Marconiho (1874-1937).
Kromě Marconiho rozvíjel radiotechniku Nikola Tesla (1856-1943), který ro
ku 1893 experimentoval bezdrátovým přenášením zpráv, anténami možnost
mi bezdrátového rozvodu elektrické energie dálku, Alexander Stěpanovič Po-
pov (1859-1906). let 19. První elektrický telegraf byl předveden roku 1837
v Anglii Williamem Cookem (1806-1879) Ch.4
Zhruba 60. Později vznikly
i elektromagnetické telegrafy. Guglielmo
Marconi zkonstruoval první antény zařízení pro vysílání příjem vln složená
z dlouhých drátů kovových desek. Spojení me
zi rádiovým signálem obvodem zdroje zvuku tvořilo relé elektromagnety. Jak cívka po
21
. Rozvoj telegrafu probíhal sou
časně rozšiřováním železniční sítě Evropě Severní Americe.Spolu zdokonalením další části elektrických točivých strojů, mezi které patřil
vynález bubnové kotvy zdokonalení komutátoru, byla koncem 70. Proměnlivé elek
trické proudy procházely cívkou pohybovaly dopředu dozadu. Zku
šenosti pro tuto činnost přinesly starší pokusy optickými akustickými
sdělovacími systémy. Objevené souvislosti mezi elektřinou magnetismem vedly badatele reali
zaci myšlenky přenést kódované proudové impulsy jednoho místa druhé. Werner von Siemens berlínské průmyslové výstavě roku 1879 předvedl ma
lou elektrickou lokomotivu výkonu 2,2 kW. Výhodné bylo
vést telegrafní dráty podél železničních tratí, kde daly dobře kontrolovat opra
vovat. Ten roku 1895 postavil jeden prvních rádiových přijímačů,
využívajících princip kohereru anténou měděného drátu. Cívka měděného drátu byla umístěna mezi póly
magnetu silného magnetického pole držel kužel lepenky. Elektřina tak změni
la zvuk, neboť Popov sestavil rozhlasový přijímač
