Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 21 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
století došlo nejen prohloubení teoretických znalostí o podstatě elektřiny jejích účinků, ale pokroku vývoji zdrojů elektrické ener­ gie, potřebných zejména železnici pro telegraf. Wheatstone patent magnetoelektrický stroj cizím buzením. Roku 1866 Werner von Siemens (1816-1892) objevil dynamoclektrický princip. let 19. Vláknovou žárovku sestavil Thomas Alva Edison (1847-1931) Joseph Swan (1828-1914). Odborníci experimentovali novými typy elek­ trických článků baterií2 obvody tvořenými různými součástkami. vytvoření magnetického pole kolem otáčející Části, T-kotvy, využil elektromagnetů, nikoli trvalé magnety. tomu, aby mohla elektřina zasáhnout výroby, bylo třeba vytvořit také přístroje její mě­ ření, zaznamenávání hodnot jejich ověřování. Jouleho zkoumání dalo základ vzniku nového pojmu energie. Možnosti měřit elektrické veličiny přinesly další teoretické poznatky.3 Jako samostatná vědecká disciplína byla vlastně prvním oborem, který vytvořil svůj průmysl ne­ závislý tradici. letech Marcel Deprez (1843-1918). roku 1879 upravil diferenciálním regulátorem František Křižík (1847-1941) pařížské světové výstavě získal zlatou medaili. Vývoj nastal hlavně kvůli mnohostranně vy­ užitelným, jednoduchým spolehlivým elektrickým točivým (dynamoelektrickým) strojům, které staly konkurenty univerzálního hnacího parního stroje které by­ ly zpočátku vyvíjeny především jako zdroje pro osvětlování. této době začalo intenzivní zkoumání způsobu přenosu elektrické energie velké vzdálenosti. tyto teoretické poznatky navázal samouk, telegrafní technik tvůrce duplexního telegrafu, Oliver Heavisi- de (1850-1925), synovec Charlese Weatstona (1802-1875) pozdější spolupracov­ ník Wiiliama Thomsona, lorda Kclvina (1824-1907). První citlivých elektrických pří­ strojů, galvanometr, sestavil Leopold Nobili (1784-1835). Širší praktická upotřebení elek­ třiny však ještě nerealizovala. James Prescott Joule (1818-1889) toho vyvodil svůj zákon: množství uvolněného teplaje úměrné od­ poru vodiče, době, kterou procházel elektrický proud, druhé mocnině velikos­ ti tohoto proudu. Přístroj zdokonalil v 80. Současná jednotka, joule, pojmenována právě něm. Při průcho­ du elektrického proudu drátem vysokém odporu drát zahříval tak, mohl ohřát určité množství vody. Elektrotechnický průmysl začal ovlivňovat ostatní výrobní obory a zpětně svůj výzkum. Přírůstek teploty vody určitou dobu proud procházející po tuto dobu vodičem ukázaly být vzájemném vztahu. V první polovině 19. století. Elektrotechnika průběhu 70. století stala již důležitou sou­ částí industrializačních procesů druhé fáze průmyslové revoluce. Oba nechali patentovat roku 1880. Galvanometr měřil množství elektrického náboje prošlého určitým místem jednotku času. Sestrojil dy­ namo vlastním buzením.nost možné zjistit značné vzdálenosti zdroje. roce 1845 získal Ch. První použitelnou obloukovku zkonstruoval roku 1876 Pavel Nikolajevič Jabločkov (1847-1894) označením Jab- ločkovova svíčka. 80. Později němu přibyl ampér- metr, přístroj otočnou cívkou měření proudu ampérech. Kolem roku 1870 sestrojil Zénobe Theophile Gramme (1836-1901) dynamo, které dávalo dostatečně silný stejnosměrný proud, využitelný například osvětlení různých dílen, textilek, cuk­ rovarů strojíren obloukovkou později žárovkou. 20 . letech 19. Vynálezci elektrických točivých strojů navázali poznatky 30