Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 20 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektřina hodila pro osvětlování, kde zatím vé­ vodil plyn, pro nové způsoby komunikace. století. Ten roku 1895 postavil jeden prvních rádiových přijímačů, využívajících princip kohereru anténou měděného drátu. Otevřel tak počátku 80. Objevené souvislosti mezi elektřinou magnetismem vedly badatele reali­ zaci myšlenky přenést kódované proudové impulsy jednoho místa druhé. Rozvoj telegrafu probíhal sou­ časně rozšiřováním železniční sítě Evropě Severní Americe. Guglielmo Marconi zkonstruoval první antény zařízení pro vysílání příjem vln složená z dlouhých drátů kovových desek. Využití reproduktorů totiž vyžadovalo, aby rozhlasové přijímače byly vybaveny výkonnými zesilovači. Elektřina tak změni­ la zvuk, neboť Popov sestavil rozhlasový přijímač. Re­ lé spínačem převedlo přijímaný signál obvodu větším proudem. století začala být elektřina dostupná spotřebitelům, proto se pro vymýšlela nová použití. Bezdrátový telegraf, založený šíření elektromagnetických vln, byl zkonstruo­ ván základě poznatků Maxwella, Faradaye, Hertze Guglielma Marconiho (1874-1937). První elektrický telegraf byl předveden roku 1837 v Anglii Williamem Cookem (1806-1879) Ch. Dynamo tak mohlo být využito železniční dopra­ vě. Werner von Siemens berlínské průmyslové výstavě roku 1879 předvedl ma­ lou elektrickou lokomotivu výkonu 2,2 kW. Jak cívka po- 21 . sto­ letí cestu stavbám pouličních meziměstských elektrických drah. Společné drátovým telegrafem měl použití Morseovy abecedy. jeho poslechu ještě pou­ žívala sluchátka. Avšak místo připojení dálkovému telegrafnímu vedení měl rádiový při­ jímač, který zachycení elektromagnetických vln používal kohereru. let 19. Později vznikly i elektromagnetické telegrafy. let 19. Wheatstonem. Položil tak základ novému oboru radio­ technice.Spolu zdokonalením další Části elektrických točivých strojů, mezi které patřil vynález bubnové kotvy zdokonalení komutátoru, byla koncem 70. let koncepce dynamoclektrických strojů dotvořena. let 19. Cívka měděného drátu byla umístěna mezi póly magnetu silného magnetického pole držel kužel lepenky. Telegrafie byla jedním prvních vel­ mi úspěšných využití elektřiny 40. bylo možné stavět chvíle, kdy Lee De Forest (1873-1961) zkonstruoval zesilovací elektronku triodu. Zku­ šenosti pro tuto činnost přinesly starší pokusy optickými akustickými sdělovacími systémy. Spojení me­ zi rádiovým signálem obvodem zdroje zvuku tvořilo relé elektromagnety. Reproduktor měl silný stálý magnet tvaru válce. Proměnlivé elek­ trické proudy procházely cívkou pohybovaly dopředu dozadu.4 Zhruba 60. Kromě Marconiho rozvíjel radiotechniku Nikola Tesla (1856-1943), který ro­ ku 1893 experimentoval bezdrátovým přenášením zpráv, anténami možnost­ mi bezdrátového rozvodu elektrické energie dálku, Alexander Stěpanovič Po- pov (1859-1906). Dynamo mohlo být nejen zdrojem elektric­ kého proudu, když dodávala mechanická práce, ale elektrickým motorem, byl-li něj přiváděn proud. nejznámějším patřil optický telegraf Clauda Chappa (1763-1805) roku 1792 celosvětově užívaná telegrafní abeceda Samuela Mor- seho (1791-1872) roku 1832. Výhodné bylo vést telegrafní dráty podél železničních tratí, kde daly dobře kontrolovat opra­ vovat. Používal jak dopravě, tak komerčním účelům či k přenosu osobních zpráv