James Prescott Joule
(1818-1889) toho vyvodil svůj zákon: množství uvolněného teplaje úměrné od
poru vodiče, době, kterou procházel elektrický proud, druhé mocnině velikos
ti tohoto proudu. letech 19. Vynálezci elektrických
točivých strojů navázali poznatky 30. roce 1845 získal
Ch.
Současná jednotka, joule, pojmenována právě něm. letech Marcel Deprez (1843-1918). Roku 1866
Werner von Siemens (1816-1892) objevil dynamoclektrický princip. Elektrotechnický průmysl začal ovlivňovat ostatní výrobní obory
a zpětně svůj výzkum. vytvoření magnetického pole kolem otáčející Části,
T-kotvy, využil cleklromagnctů, nikoli trvale magnety.
Možnosti měřit elektrické veličiny přinesly další teoretické poznatky.3 Jako samostatná
vědecká disciplína byla vlastně prvním oborem, který vytvořil svůj průmysl ne
závislý tradici. Při průcho
du elektrického proudu drátem vysokém odporu drát zahříval tak, mohl ohřát
určité množství vody.
Vláknovou žárovku sestavil Thomas Alva Edison (1847-1931) Joseph Swan
(1828-1914). tyto teoretické poznatky
navázal samouk, telegrafní technik tvůrce duplexního telegrafu, Oliver Heavisi-
de (1850-1925), synovec Charlese Weatstona (1802-1875) pozdější spolupracov
ník Williama Thomsona, lorda Kclvina (1824—1907). První citlivých elektrických pří
strojů, galvanometr, sestavil Leopold Nobili (1784-1835). století stala již důležitou sou
částí industrializačních procesů druhé fáze průmyslové revoluce. První použitelnou obloukovku
zkonstruoval roku 1876 Pavel Nikolajevič Jabločkov (1847-1894) označením Jab-
ločkovova svíčka. Přírůstek teploty vody určitou dobu proud procházející
po tuto dobu vodičem ukázaly být vzájemném vztahu. Jouleho zkoumání dalo základ vzniku nového pojmu energie. let 19. Širší praktická upotřebení elek
třiny však ještě nerealizovala. Oba šiji nechali patentovat roku 1880. Wheatstone patent magnetoelektrický stroj cizím buzením. této době začalo intenzivní zkoumání způsobu přenosu
elektrické energie velké vzdálenosti.
Elektrotechnika průběhu 70. století došlo nejen prohloubení teoretických znalostí
o podstatě elektřiny jejích účinků, ale pokroku vývoji zdrojů elektrické ener
gie, potřebných zejména železnici pro telegraf. Sestrojil dy
namo vlastním buzením. Odborníci experimentovali novými typy elek
trických článků baterií2 obvody tvořenými různými součástkami. Později němu přibyl ampér-
metr, přístroj otočnou cívkou měření proudu ampérech. Kolem roku 1870 sestrojil
Zénobe Theophile Gramme (1836-1901) dynamo, které dávalo dostatečně silný
stejnosměrný proud, využitelný například osvětlení různých dílen, textilek, cuk
rovarů strojíren obloukovkou později žárovkou. Přístroj zdokonalil
v 80. Galvanometr měřil množství elektrického
náboje prošlého určitým místem jednotku času.
20
.nost možné zjistil značné vzdálenosti zdroje.
V první polovině 19. roku 1879 upravil diferenciálním regulátorem František
Křižík (1847-1941) pařížské světové výstavě získal zlatou medaili. století. tomu, aby
mohla elektřina zasáhnout výroby, bylo třeba vytvořit také přístroje její mě
ření, zaznamenávání hodnot jejich ověřování. 80. Vývoj nastal hlavně kvůli mnohostranně vy
užitelným, jednoduchým spolehlivým elektrickým točivým (dynamoelektrickým)
strojům, které staly konkurenty univerzálního hnacího parního stroje které by
ly zpočátku vyvíjeny především jako zdroje pro osvětlování
