Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 18 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ampére dokázal, intenzita magnetického pole kolem vodiče proudem zvyšuje vzrůstající velikostí proudu slábne ros­ toucí vzdáleností vodiče. Na základě Slurgeonových Henryho objevů začaly elektromagnety pracovat, nebol se staly součástmi elektrických strojů. M. let 19. století Henry poznal, cívka při stejné ve­ likosti elektrického proudu vytváří tím silnější magnetické pole, čím více závitů. James Clerk Maxwell (1831-1879) zpracoval Faradayovy zákony elektřině a magnetismu matematickou teorii. Výzkumy Faradaye Henryho a dalších umožnily 30. Ohm kolem roku 1825 zjistil, každá látka klade procházejícímu proudu určitý odpor. letech postaveno také množství jednoduchých elektrických moto­ rů, které ale našly praktické uplatnění 70. Vztah mezi napětím, proudem odporem kovových vodičů, zazna­ menaný roku 1826, dostal název Ohmúv zákon stal základem pro konstrukci elektrických obvodů. konci 20. století elektromagnetickou teorii světla, která známá jeho knihy Treatise Electrícity and Magnetism (Pojednání elektřině magnetismu), publikované Oxfordu roku 1873, níž vyšel Heinrich Hertz (1857-1894). Elektromagnety postupem doby využívaly v telegrafních přístrojích, zvoncích, generátorech elektromotorech, transfor­ mátorech, konstrukci startérů poté řízení pohybu Částic urychlovačích. Faraday studoval roku 1831 vliv silného magnetického pole světlo poté vypracoval teorii elektromagnetického pole. Je-li směr proudů opačný, odpuzují se. když roku 1845 odvodil dvojí zákony něm pojmenova­ né, které vyjadřují vztah mezi proudy, elektromotorickými napětími (drive označo­ vanými jako elektromotorické síly) napětími větvích elektrických obvodů. Ohmových závěrů vy­ cházel Kirchhoff. letech 19.2 G. základě jedné svých čtyř rovnic před­ pověděl, kmitající částice elektrickým nábojem bude vysílal elektromagnetické vlny, které budou šířil stejnou rychlostí jako světlo. bylo možno využít nejen pohonu strojů, ale například osvětlování průmyslu domácnostech. let 19. letech využitím elektromagnelú vedlo vzniku generátorů (dynam) pro výrobu elektrického proudu. Magnetismu byl tomto případě vyvolán elektrickým proudem, proto byl jev označen jako elektromagnetismus. Protéká-li proud obou drátech stejném směru, dráty přitahují. letech 19. základě poznání základních vlastností elektrického odpo­ ru bylo možno zdokonalit konstrukci elektrických kabelů pro přenos elektrického proudu, kde začalo již počítal velkými vzdálenostmi. Objevil, dva rovnoběžné vodiče, jimiž pro­ téká proud, sebe navzájem působí. století konstrukce prakticky použitelných stro­ jů, které měnily mechanickou energii energii elektrickou.' století. Vedle magneicxilektrických strojů bylo 30. počest Am- pérovým výzkumům byla Prvním mezinárodním elektrotechnickém kongresu ro­ ku 1881 Paříži pojmenována jednotka elektrického proudu ampér [A]. Zlepšení jejich kon- Strukce 80. Roku 1825 základě dřívějších poznatků podařilo Williamu Sturgeonovi (1783-1850) navinout izolovaný drát cívku, jíž nechal procházet proud, sestavil lak elektromagnet.magnetickým polem Země. Magnetické pole zjišťoval Ampére stejně jako Ocrsted podle výchylky magnetky kompasu. tomto základě vybudoval v polovině 60. Oerstedův objev, teore­ ticky zhodnocený Ampérem, později stal východiskem pro konstrukci elektro­ motoru, clcktromagnetu telegrafu. Hertz roku 1886 prokázal existenci elektromagnetických vln předvedl, jejich pritom- 19