konci 20. století konstrukce prakticky použitelných stro
jů, které měnily mechanickou energii energii elektrickou. let 19. Zlepšení jejich kon-
Strukce 80. tomto základě vybudoval
v polovině 60.' století. století Henry poznal, cívka při stejné ve
likosti elektrického proudu vytváří tím silnější magnetické pole, čím více závitů. Ohmových závěrů vy
cházel Kirchhoff. Protéká-li proud obou drátech stejném
směru, dráty přitahují. letech využitím elektromagnelú vedlo vzniku generátorů (dynam)
pro výrobu elektrického proudu. Vztah mezi napětím, proudem odporem kovových vodičů, zazna
menaný roku 1826, dostal název Ohmúv zákon stal základem pro konstrukci
elektrických obvodů. počest Am-
pérovým výzkumům byla Prvním mezinárodním elektrotechnickém kongresu ro
ku 1881 Paříži pojmenována jednotka elektrického proudu ampér [A]. století elektromagnetickou teorii světla, která známá jeho
knihy Treatise Electrícity and Magnetism (Pojednání elektřině magnetismu),
publikované Oxfordu roku 1873, níž vyšel Heinrich Hertz (1857-1894). Objevil, dva rovnoběžné vodiče, jimiž pro
téká proud, sebe navzájem působí.
James Clerk Maxwell (1831-1879) zpracoval Faradayovy zákony elektřině
a magnetismu matematickou teorii. Magnetické pole zjišťoval Ampére stejně jako Ocrsted
podle výchylky magnetky kompasu.2
G. let 19. Je-li směr proudů opačný, odpuzují se. Ampére dokázal, intenzita magnetického
pole kolem vodiče proudem zvyšuje vzrůstající velikostí proudu slábne ros
toucí vzdáleností vodiče. letech 19. Hertz
roku 1886 prokázal existenci elektromagnetických vln předvedl, jejich pritom-
19
.
Na základě Slurgeonových Henryho objevů začaly elektromagnety pracovat, nebol
se staly součástmi elektrických strojů. Faraday studoval roku 1831 vliv silného magnetického pole světlo poté
vypracoval teorii elektromagnetického pole.
M. Elektromagnety postupem doby využívaly
v telegrafních přístrojích, zvoncích, generátorech elektromotorech, transfor
mátorech, konstrukci startérů poté řízení pohybu Částic urychlovačích. Výzkumy Faradaye Henryho
a dalších umožnily 30. bylo možno využít nejen pohonu strojů, ale
například osvětlování průmyslu domácnostech. Oerstedův objev, teore
ticky zhodnocený Ampérem, později stal východiskem pro konstrukci elektro
motoru, clcktromagnetu telegrafu. když roku 1845 odvodil dvojí zákony něm pojmenova
né, které vyjadřují vztah mezi proudy, elektromotorickými napětími (drive označo
vanými jako elektromotorické síly) napětími větvích elektrických obvodů. Vedle magneicxilektrických
strojů bylo 30. letech postaveno také množství jednoduchých elektrických moto
rů, které ale našly praktické uplatnění 70. základě poznání základních vlastností elektrického odpo
ru bylo možno zdokonalit konstrukci elektrických kabelů pro přenos elektrického
proudu, kde začalo již počítal velkými vzdálenostmi.
Roku 1825 základě dřívějších poznatků podařilo Williamu Sturgeonovi
(1783-1850) navinout izolovaný drát cívku, jíž nechal procházet proud, sestavil
lak elektromagnet. Ohm kolem roku 1825 zjistil, každá látka klade procházejícímu proudu
určitý odpor. základě jedné svých čtyř rovnic před
pověděl, kmitající částice elektrickým nábojem bude vysílal elektromagnetické
vlny, které budou šířil stejnou rychlostí jako světlo.magnetickým polem Země. Magnetismu byl tomto případě vyvolán elektrickým
proudem, proto byl jev označen jako elektromagnetismus. letech 19
