2. století. Upozornil tak na
možnost užití elektřiny svícení, což však bylo realizováno 70. století další
vývojové technické impulsy, zúročené průběhu první poloviny 20. Hertz aj. Oersted všiml, byl-li drát, jímž procházel elektrický proud, blízkosti
kompasu, uvedl pohybu střelku, která vychýlila původního směru určeného
18
. století rozvinulo vědecké bádání, jež zkoumalo
především části nauky elektromagnetických jevech, které vedly technickému
využití založení bohatě strukturovaného elektrotechnického průmyslu. Tato metoda byla poz
ději využívána pokovování, výrobě čisté mědi, získávání hliníku rud vý
robě některých látek, například chloru.
2. pčt let později, roku 1807, sestavil Královském londýnském institutu bate
rii tvořenou 000 články, která zabírala celou místnost. Silnoproudá elektrotechnika přinesla přelomu 19. Ohm, Kirch-
hoff, Thomson, lord Kclvin aj.). Inverzní jev, magnetismus může indukovat
elektrický proud, prokázal deset let později Faraday. 20. Teoretická elektrotechnika sestávala dvou
hlavních oblastí, lišících metodami objektem zkoumání. století přechod nejkratší vlnová pásma. let, telefonech od
50. let
19. let bezdrátové telegrafii 90. Faraday, Maxwell, Heaviside,
H. Ch. století. třetím období přišly řadu tranzistory polovodičové prvky
v 50. století radio
technice.) teorie metody řešení elektrických obvodů (G. letech 20.
H. Její první etapa začala poznatky Hertzovými, přístroji Popova po
kusy Tesly Marconiho sahala konci světové války.perimentech.
H. století zhruba polo
viny 20. Druhou etapu
charakterizovaly elektronkové zesilovače, užívané již světové války trváním
do roku 1945.
K nejvýznamnějším badatelům první poloviny 19. Teoretická elektrotechnika
a jej> výsledky
Pochopením souvislostí mezi elektřinou magnetismem vstoupila bádání elektři
ně druhé fáze zahrnující období prvních desetiletí 19. Oersted popsal roku 1820 magnetické pole doložil, elektrický proud
je vždy doprovázen magnetismem. let 19. Ch. Vědecký
obor dostal název teoretická elektrotechnika pro své potřeby využíval zejména
disciplíny matematické fyzikální. století, tak silnoproudu, zajištujícímu
především výrobu, rozvod, zpracování použití elektrické energie zhruba 80. průběhu 19. Tím byla plně překonána
představa Gilbertovy doby, elektrické magnetické jevy spolu nesouvisí. letech 19. Teoretická elektrotechnika přispívala praxi jak
elektrotechnice slaboproudu, jež stavěla telegrafech 40. Roku 1802 tam Humphry Davy (1778-1829) pomoci Voltová slou
pu rozžhavil platinový drátek, čímž objevil elektrický oblouk. Davy použil získání
elektřiny potřebné výrobu sodíku draslíku elektrolýzou. sto
letí. Byly teorie meto
dy řešení elektromagnetického pole (M. století, kteří intenzivně za
bývali elektrickými magnetickými jevy, patřili Georg Simon Ohm (1789-1854),
Hans Christian Oersted (1777-1851), Wiliam Sturgcon (1783-1850), André Maria
Ampére (1775-1836), Joseph Henry (1798-1878), Michael Faraday (1791-1867),
Gustav Robert Kirchhoff (1824-1887) mnozí další
