Ch. století. Teoretická elektrotechnika sestávala dvou
hlavních oblastí, lišících metodami objektem zkoumání. Faraday, Maxwell, Heaviside,
H. třetím období přišly řadu tranzistory polovodičové prvky
v 50. Davy použil získání
elektřiny potřebné výrobu sodíku draslíku elektrolýzou. Hertz aj. století zhruba polo
viny 20.2. sto
letí.
2. pčt let později, roku 1807, sestavil Královském londýnském institutu bate
rii tvořenou 000 články, která zabírala celou místnost. Tím byla plně překonána
představa Gilbertovy doby, elektrické magnetické jevy spolu nesouvisí.
H.
H. let
19. století přechod nejkratší vlnová pásma. století, tak silnoproudu, zajištujícímu
především výrobu, rozvod, zpracování použití elektrické energie zhruba 80. Roku 1802 tam Humphry Davy (1778-1829) pomoci Voltová slou
pu rozžhavil platinový drátek, čímž objevil elektrický oblouk. Byly teorie meto
dy řešení elektromagnetického pole (M. Ohm, Kirch-
hoff, Thomson, lord Kclvin aj. Její první etapa začala poznatky Hertzovými, přístroji Popova po
kusy Tesly Marconiho sahala konci světové války. století.perimentech. let 19. století, kteří intenzivně za
bývali elektrickými magnetickými jevy, patřili Georg Simon Ohm (1789-1854),
Hans Christian Oersted (1777-1851), Wiliam Sturgcon (1783-1850), André Maria
Ampére (1775-1836), Joseph Henry (1798-1878), Michael Faraday (1791-1867),
Gustav Robert Kirchhoff (1824-1887) mnozí další. Oersted popsal roku 1820 magnetické pole doložil, elektrický proud
je vždy doprovázen magnetismem. Teoretická elektrotechnika přispívala praxi jak
elektrotechnice slaboproudu, jež stavěla telegrafech 40. Inverzní jev, magnetismus může indukovat
elektrický proud, prokázal deset let později Faraday. Ch. let, telefonech od
50. letech 19. století radio
technice. Oersted všiml, byl-li drát, jímž procházel elektrický proud, blízkosti
kompasu, uvedl pohybu střelku, která vychýlila původního směru určeného
18
. Teoretická elektrotechnika
a jej> výsledky
Pochopením souvislostí mezi elektřinou magnetismem vstoupila bádání elektři
ně druhé fáze zahrnující období prvních desetiletí 19. 20. Upozornil tak na
možnost užití elektřiny svícení, což však bylo realizováno 70. Druhou etapu
charakterizovaly elektronkové zesilovače, užívané již světové války trváním
do roku 1945. Vědecký
obor dostal název teoretická elektrotechnika pro své potřeby využíval zejména
disciplíny matematické fyzikální.). století rozvinulo vědecké bádání, jež zkoumalo
především části nauky elektromagnetických jevech, které vedly technickému
využití založení bohatě strukturovaného elektrotechnického průmyslu. letech 20.) teorie metody řešení elektrických obvodů (G. průběhu 19. let bezdrátové telegrafii 90. století další
vývojové technické impulsy, zúročené průběhu první poloviny 20.
K nejvýznamnějším badatelům první poloviny 19. Tato metoda byla poz
ději využívána pokovování, výrobě čisté mědi, získávání hliníku rud vý
robě některých látek, například chloru. Silnoproudá elektrotechnika přinesla přelomu 19
