Samotný název pozdější jev byl využil přede
vším elektrických teploměrech. piezoelektrického jevu vzniká elektrické napě
tí mezi protilehlými stěnami některých krystalů, například křemene, jestliže jsou
23
. letech 1888-89
při pokusech točivým magnetickým polem podařilo sestrojit asynchronní mo
tor, který předčil svou výkonností ostatní elektrické motory.
Většina domácích přístrojů zařízení, vedle osvětlovacích těles, používala elektřinu
jako zdroj tepla: žehličky, kulmy vlasy, ohřívače vzduchu teplomety, elektric
ké sporáky, první kuchyňské roboty šlehače, elektrické konvice kávovary, suši
če vlasů, vysavače prachu apod.val spotřebitel.
Poté nastal dokonce dlouholetý spor to, který systémů využívat: stejnosměr
ný nebo střídavý? USA něj přeli Edison Georgem Westinghousem
(1846-1914) českých zemích Křižík Emilem Kolbenem (1862-1943). přelomu
19. Tento problém podařilo od
stranit druhé polovině 80. století byla již dispozici zařízení, která měla ulehčit práci domácnosti. století bylo jasné, elektřina může vznikat tepla, tlaku světla ta
ké přímo. podobné technic
ké práce Depreze navázal Michail Osipovič Dolivo-Dobrovolski (1862-1919). Jak bylo výše uvedeno, elektřina umožnila revoluci komunikaci pro
střednictvím telegrafu, telefonu, bezdrátového spojení, rozhlasových přijímačů na
stupující televizní techniky též elektromobilů, elektrických železnic tramvajové
dopravy. Praktické využití střídavého proudu usnadnil objev to
čivého magnetického pole roku 1885, vytvořeného působením dvou nebo několika
střídavých magnetických polí prostorově časově posunutých. Elektřina sloužila lékařské vědě. pomocí elektřiny léčil rev
matismus bolesti hlavy. Později byly zkonstruovány přístroje řízení tepové
frekvence, různé typy kardiostimulátorů, měřících, vyšetřovacích sledovacích pří
strojů. 20. Elektřina podílela rozvoji ostatních průmyslových odvětví, neboť
díky bylo možno například stavět elektrické obloukové pece, svařovat uhlíkovou
elektrodou provádět odporové svařování apod.
Ovšem ažTeslův vícefázový systém umožnil přenášet elektrickou energii malými
ztrátami větší vzdálenosti, využít tak pro široké potřeby průmyslu. Roku 1887 byl tento
vícefázový systém, indukční motor Tesly, patentován USA. tech
nickým záležitostech, spojeným elektřinou jejím rozvodem, začaly přidružo
vat otázky legislativní, normalizační kontrolní, které každé zemi měly speci
fické projevy nařízení. Vznikl elektro-
kardiógraf Willema Einthovena (1860-1927), českých zemích zavedený
kardiologem Václavem Libeňským (1877-1938). let objevením vlastností střídavého proudu, které do
volovalo transformaci napětí. Stří
davý proud nabyl době převahy. Jelikož toto spotřební napětí bylo většinou nízké, rozvod větší
vzdálenosti byl neekonomický, protože buď byl spojen velkými ztrátami proudu,
anebo vyžadoval rozvodné vedení velkých průřezů. Tento jev, vznikající při vlivu tepla elektrické vodiče, zkoumal již
Thomas Seebeck (1770-1831). Zahřívají-li dva spojené vodiče různých kovů tak, spoje mají růz
né teploty, objeví mezi kovovými kontakty elektrické napětí, vznikne termoelek
trický jev. Tím byly vyřešeny hlavní technické problémy
a následoval rychlý rozvoj praktického užití elektrické energie.
Koncem 19. Vedou spory tom,
zda původcem tohoto motoru byl Tesla, nebo Galileo Ferraris (1841-1897), ne
boť oba odborníci pracovali stavbě svých motorů současně
