Později byly zkonstruovány přístroje řízení tepové
frekvence, různé typy kardiostimulátorů, měřících, vyšetřovacích sledovacích pří
strojů. piezoelektrického jevu vzniká elektrické napě
tí mezi protilehlými stěnami některých krystalů, například křemene, jestliže jsou
23
. Tento jev, vznikající při vlivu tepla elektrické vodiče, zkoumal již
Thomas Seebeck (1770-1831). století byla již dispozici zařízení, která měla ulehčit práci domácnosti. Roku 1887 byl tento
vícefázový systém, indukční motor Tesly, patentován USA. letech 1888-89
při pokusech točivým magnetickým polem podařilo sestrojit asynchronní mo
tor, který předčil svou výkonností ostatní elektrické motory. Elektřina sloužila lékařské vědě. Stří
davý proud nabyl době převahy. století bylo jasné, elektřina může vznikat tepla, tlaku světla ta
ké přímo. Jelikož toto spotřební napětí bylo většinou nízké, rozvod větší
vzdálenosti byl neekonomický, protože buď byl spojen velkými ztrátami proudu,
anebo vyžadoval rozvodné vedení velkých průřezů. Zahřívají-li dva spojené vodiče různých kovů tak, spoje mají růz
né teploty, objeví mezi kovovými kontakty elektrické napětí, vznikne termoelek
trický jev. pomocí elektřiny léčil rev
matismus bolesti hlavy. podobné technic
ké práce Depreze navázal Michail Osipovič Dolivo-Dobrovolski (1862-1919). Vznikl elektro-
kardiógraf Willema Einthovena (1860-1927), českých zemích zavedený
kardiologem Václavem Libeňským (1877-1938). Praktické využití střídavého proudu usnadnil objev to
čivého magnetického pole roku 1885, vytvořeného působením dvou nebo několika
střídavých magnetických polí prostorově časově posunutých.
Poté nastal dokonce dlouholetý spor to, který systémů využívat: stejnosměr
ný nebo střídavý? USA něj přeli Edison Georgem Westinghousem
(1846-1914) českých zemích Křižík Emilem Kolbenem (1862-1943). přelomu
19. 20. Vedou spory tom,
zda původcem tohoto motoru byl Tesla, nebo Galileo Ferraris (1841-1897), ne
boť oba odborníci pracovali stavbě svých motorů současně. let objevením vlastností střídavého proudu, které do
volovalo transformaci napětí.
Koncem 19.val spotřebitel. Tím byly vyřešeny hlavní technické problémy
a následoval rychlý rozvoj praktického užití elektrické energie. Tento problém podařilo od
stranit druhé polovině 80.
Ovšem ažTeslův vícefázový systém umožnil přenášet elektrickou energii malými
ztrátami větší vzdálenosti, využít tak pro široké potřeby průmyslu. Elektřina podílela rozvoji ostatních průmyslových odvětví, neboť
díky bylo možno například stavět elektrické obloukové pece, svařovat uhlíkovou
elektrodou provádět odporové svařování apod. Jak bylo výše uvedeno, elektřina umožnila revoluci komunikaci pro
střednictvím telegrafu, telefonu, bezdrátového spojení, rozhlasových přijímačů na
stupující televizní techniky též elektromobilů, elektrických železnic tramvajové
dopravy. Samotný název pozdější jev byl využil přede
vším elektrických teploměrech. tech
nickým záležitostech, spojeným elektřinou jejím rozvodem, začaly přidružo
vat otázky legislativní, normalizační kontrolní, které každé zemi měly speci
fické projevy nařízení.
Většina domácích přístrojů zařízení, vedle osvětlovacích těles, používala elektřinu
jako zdroj tepla: žehličky, kulmy vlasy, ohřívače vzduchu teplomety, elektric
ké sporáky, první kuchyňské roboty šlehače, elektrické konvice kávovary, suši
če vlasů, vysavače prachu apod
