Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 24 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Koncem 19. Později byly zkonstruovány přístroje řízení tepové frekvence, různé typy kardiostimulátorů, měřících, vyšetřovacích sledovacích pří­ strojů. přelomu 19. Jak bylo výše uvedeno, elektřina umožnila revoluci komunikaci pro­ střednictvím telegrafu, telefonu, bezdrátového spojení, rozhlasových přijímačů na­ stupující televizní techniky též elektromobilů, elektrických železnic tramvajové dopravy. Většina domácích přístrojů zařízení, vedle osvětlovacích těles, používala elektřinu jako zdroj tepla: žehličky, kulmy vlasy, ohřívače vzduchu teplomety, elektric­ ké sporáky, první kuchyňské roboty šlehače, elektrické konvice kávovary, suši­ če vlasů, vysavače prachu apod. letech 1888-89 při pokusech točivým magnetickým polem podařilo sestrojit asynchronní mo­ tor, který předčil svou výkonností ostatní elektrické motory. let objevením vlastností střídavého proudu, které do­ volovalo transformaci napětí. Stří­ davý proud nabyl době převahy. Zahřívají-li dva spojené vodiče různých kovů tak, spoje mají růz­ né teploty, objeví mezi kovovými kontakty elektrické napětí, vznikne termoelek­ trický jev. tech­ nickým záležitostech, spojeným elektřinou jejím rozvodem, začaly přidružo­ vat otázky legislativní, normalizační kontrolní, které každé zemi měly speci­ fické projevy nařízení.val spotřebitel. Jelikož toto spotřební napětí bylo většinou nízké, rozvod větší vzdálenosti byl neekonomický, protože buď byl spojen velkými ztrátami proudu, anebo vyžadoval rozvodné vedení velkých průřezů. Tento problém podařilo od­ stranit druhé polovině 80. Roku 1887 byl tento vícefázový systém, indukční motor Tesly, patentován USA. Samotný název pozdější jev byl využil přede­ vším elektrických teploměrech. Elektřina podílela rozvoji ostatních průmyslových odvětví, neboť díky bylo možno například stavět elektrické obloukové pece, svařovat uhlíkovou elektrodou provádět odporové svařování apod. podobné technic­ ké práce Depreze navázal Michail Osipovič Dolivo-Dobrovolski (1862-1919). Tento jev, vznikající při vlivu tepla elektrické vodiče, zkoumal již Thomas Seebeck (1770-1831). Poté nastal dokonce dlouholetý spor to, který systémů využívat: stejnosměr­ ný nebo střídavý? USA něj přeli Edison Georgem Westinghousem (1846-1914) českých zemích Křižík Emilem Kolbenem (1862-1943). piezoelektrického jevu vzniká elektrické napě­ tí mezi protilehlými stěnami některých krystalů, například křemene, jestliže jsou 23 . Ovšem ažTeslův vícefázový systém umožnil přenášet elektrickou energii malými ztrátami větší vzdálenosti, využít tak pro široké potřeby průmyslu. století byla již dispozici zařízení, která měla ulehčit práci domácnosti. 20. Vedou spory tom, zda původcem tohoto motoru byl Tesla, nebo Galileo Ferraris (1841-1897), ne­ boť oba odborníci pracovali stavbě svých motorů současně. Tím byly vyřešeny hlavní technické problémy a následoval rychlý rozvoj praktického užití elektrické energie. Elektřina sloužila lékařské vědě. Praktické využití střídavého proudu usnadnil objev to­ čivého magnetického pole roku 1885, vytvořeného působením dvou nebo několika střídavých magnetických polí prostorově časově posunutých. století bylo jasné, elektřina může vznikat tepla, tlaku světla ta­ ké přímo. pomocí elektřiny léčil rev­ matismus bolesti hlavy. Vznikl elektro- kardiógraf Willema Einthovena (1860-1927), českých zemích zavedený kardiologem Václavem Libeňským (1877-1938)