let objevením vlastností střídavého proudu, které do
volovalo transformaci napětí. Zahřívají-li dva spojené vodiče různých kovů tak, spoje mají růz
né teploty, objeví mezi kovovými kontakty elektrické napětí, vznikne termoelek
trický jev.
Ovšem ažTeslův vícefázový systém umožnil přenášet elektrickou energii malými
ztrátami větší vzdálenosti, využít tak pro široké potřeby průmyslu. století bylo jasné, elektřina může vznikat tepla, tlaku světla ta
ké přímo. Roku 1887 byl tento
vícefázový systém, indukční motor Tesly, patentován USA. století byla již dispozici zařízení, která měla ulehčit práci domácnosti. Tím byly vyřešeny hlavní technické problémy
a následoval rychlý rozvoj praktického užití elektrické energie. Tento problém podařilo od
stranit druhé polovině 80. Vznikl elektro-
kardiógraf Willema Einthovena (1860-1927), českých zemích zavedený
kardiologem Václavem Libeňským (1877-1938). podobné technic
ké práce Depreze navázal Michail Osipovič Dolivo-Dobrovolski (1862-1919). Praktické využití střídavého proudu usnadnil objev to
čivého magnetického pole roku 1885, vytvořeného působením dvou nebo několika
střídavých magnetických polí prostorově časově posunutých. Tento jev, vznikající při vlivu tepla elektrické vodiče, zkoumal již
Thomas Seebeck (1770-1831). přelomu
19.
Koncem 19. pomocí elektřiny léčil rev
matismus bolesti hlavy. Stří
davý proud nabyl době převahy.
Většina domácích přístrojů zařízení, vedle osvětlovacích těles, používala elektřinu
jako zdroj tepla: žehličky, kulmy vlasy, ohřívače vzduchu teplomety, elektric
ké sporáky, první kuchyňské roboty šlehače, elektrické konvice kávovary, suši
če vlasů, vysavače prachu apod. Samotný název pozdější jev byl využil přede
vším elektrických teploměrech.
Poté nastal dokonce dlouholetý spor to, který systémů využívat: stejnosměr
ný nebo střídavý? USA něj přeli Edison Georgem Westinghousem
(1846-1914) českých zemích Křižík Emilem Kolbenem (1862-1943). Jelikož toto spotřební napětí bylo většinou nízké, rozvod větší
vzdálenosti byl neekonomický, protože buď byl spojen velkými ztrátami proudu,
anebo vyžadoval rozvodné vedení velkých průřezů. letech 1888-89
při pokusech točivým magnetickým polem podařilo sestrojit asynchronní mo
tor, který předčil svou výkonností ostatní elektrické motory. Elektřina sloužila lékařské vědě. Elektřina podílela rozvoji ostatních průmyslových odvětví, neboť
díky bylo možno například stavět elektrické obloukové pece, svařovat uhlíkovou
elektrodou provádět odporové svařování apod. tech
nickým záležitostech, spojeným elektřinou jejím rozvodem, začaly přidružo
vat otázky legislativní, normalizační kontrolní, které každé zemi měly speci
fické projevy nařízení. Vedou spory tom,
zda původcem tohoto motoru byl Tesla, nebo Galileo Ferraris (1841-1897), ne
boť oba odborníci pracovali stavbě svých motorů současně. piezoelektrického jevu vzniká elektrické napě
tí mezi protilehlými stěnami některých krystalů, například křemene, jestliže jsou
23
. Jak bylo výše uvedeno, elektřina umožnila revoluci komunikaci pro
střednictvím telegrafu, telefonu, bezdrátového spojení, rozhlasových přijímačů na
stupující televizní techniky též elektromobilů, elektrických železnic tramvajové
dopravy.val spotřebitel. 20. Později byly zkonstruovány přístroje řízení tepové
frekvence, různé typy kardiostimulátorů, měřících, vyšetřovacích sledovacích pří
strojů
