Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 15 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Stephen Gray (1670-1736) shrnul pokusy statickou elektřinou poznatku, že každý předmět, který dotýká zelektrizovaného, tj. Sirnou kouli von Guericke poskytl filo­ zofovi matematikovi Gottfriedu Wilhelmu Leibnizovi (1646-1716), který její pomocí roku 1672 objevil elektrické jiskření. nabitého tělesa, sám zelek­ trizuje. Myslel si, elektrický náboj prostupuje předmětem může přeskočit jiný předmět. století především demonstraci statické elektřiny. Franklin základě svých zkušeností experimentoval bleskosvodem, obdobně jako stejné době dal­ ší vědci, například Rusku Georg Wilhelm Richman (1711-1753) Michail Vasil- jevič Lomonosov (1711-1765) nebo českých zemích úspěchem Prokop Diviš (1698-1765) Joseph Stepling (1716-1778). dalším pokusům si sestrojil elektrický přístroj versorium. století, díky Jamesi Wimshur- stovi (1832-1903) používal 60. Patrně kolem roku 1671 prováděl přírodovědec Otto von Guericke (1602-1686) pokusy sirnou koulí. let 20. Elektrický náboj „sbíhal“ motouzu, jehož konci byl uvázán klíč, mezi klí­ čem ostatními předměty zemi přeskakovaly jiskry. Předměty jako papír nebo sláma, které zís­ kaly třením elektrostatický náboj, pohybovaly ručičkou versoria Gilbert je označil elektrické. Obdobný přístroj zkonstruoval George Adams (1750-1795). Tuto myšlenku zformuloval, když experimentoval bouřce drakem. století základě více než 600 svých experimentů magneto­ váním železných předmětů pomocí permanentních magnetů popsal elektrické a magnetické jevy. Ty, které ručičky nepřitáhly, pojmenoval neelektrické. Avšak roku 1829 byl poznán roku 1831 popsán rozdíl mezi vodiči ne­ vodiči elektřiny. L). Také Benjamin Franklin (1706-1790) byl přesvědčen, existují dva druhy elek­ třiny. Završitelem těchto pokusů byl Wil- liam Gilbert (1544-1603), lékař anglické královny Alžběty přírodovědec. Nedokázali postihnout zjevů týkají­ cích elektřiny to, nebylo viditelné, neboťještě nezkonstruovali přístroje mě- 16 .První, kdo experimenty popsal, byl Rek, přírodní filozof, matematik poli­ tik, Thalés Mílétu (asi 624-asi 543 př. Gilbert uvedl, dva předměty, které obsahují tentýž druh elektřiny, odpuzují, zatímco předměty, které mají různé druhy elektřiny, naopak přitahují. 17. Zpozoroval, jejím třením vzniká teplo elektrické jiskry a některé látky mají schopnost vést elektřinu. Četní badatelé elektřinou experimentovali, ale zatím nedokázali prakticky vy­ užít, neboť neznali její vlastnosti zákonitosti. Vzniklo zařízení, první typ kondenzátoru, na ukládání elektrického náboje, které bylo pojmenováno leidenská láhev. Zjistil, existují dva druhy elektřiny, kladná (například po tření skla hedvábím) záporná (například tření jantaru kožešinou). Ten na přelomu 16. rozdělení látek vodiče izo­ lanty došlo však padesáti letech. úspěchem podobný přístroj pokusili nezávisle sobě mezi lety 1745^16 Pieter van Musschcnbroek (1692-1761) Leidcnu Ewald von Kleist (asi 1700-1748) Pomořanech. Snahou vědců bylo vytvořit uchovat elektrický náboj. Francis Hauksbee (1666-1713), Newtonův asistent, postavil roku 1710 elektrostatický generátor, v němž shromažďoval elektrický náboj. Přístroj na vytváření elektrického náboje vznikl později, 19. Své poznatky vydal roku 1600 Londýně soustavné studii De magnete magnetu)