1
15
. tehdy
byly blesky jedním nejnápadnějších jevů zvláštní vlastnosti hmoty, pojmenované
elektřinou. Vždyť první přírodní projevy elektřiny objevily již době, kdy Ze
mi ještě nevyskytoval život, zhruba před více než čtyřmi miliardami let. předchozím dvěma fázím řadí třetí, jež spojena obdobím 40.1.
Na pozorování popisování přírodních živočišných projevů elektřiny bylo nut
né dlouhé období bádání, které možno rozdělit dvou fází. Datuje počátků zkoumání starověkými etniky, zhruba od
6. Tvoří například svalových blocích obou stranách srdce rejnoka elek
trického, který jimi omračuje, nebo dokonce zabíjí svou kořist, nebo kožních jam
kách žraloka, který jimi zachycuje signály pohybujících ryb, jež chce ulovit.
2. zhru
ba první poloviny 20. Jantar, řecký elektron, dal také pojmenování
elektřině.Nástin vývoje bádání
v elektrotechnických
oborech světovém
měřítku
Elektřina době, kdy nauka stávala samostatnou vědeckou disciplínou, dá
le zkoumanou vyučovanou technických vysokých školách, kdy etabloval
průmyslový technický obor elektrotechnika, měla sebou již dlouhou minulost,
kdy prostí pozorovatelé shromáždili množství často náhodně získaných po
znatků. Tyto signály
vysílají ozvěny tkáně kůže, takže mohou být zaznamenány elektrokardiografem či
elektroencefalografem. Úsvit elektrotechniky
Na úsvitu elektrotechniky, její první fázi, docházelo především rozpoznání elek
trostatických magnetických jevů přírodě, experimentům nimi objevu stej
nosměrných proudů. století, kdy života lidí vstoupila elektronika mikroelektronika. století, kdy došlo vědeckému potvrzení popsaných elektric
kých magnetických jevů, kdy elektrotechnika stala svébytnou vědeckou discip
línou kdy souvislosti druhou fází průmyslové revoluce byla plně průmyslově
využita. Poté elektřina stala důležitou složkou živého světa. století. 18. živočišné říši mnohých zvířat také objevíme slabé elektrické
impulsy. Naše vědomí, schopnost myslet hýbat tak závisí elek
trických signálech. lidském těle
například přenáší nervové signály. let
20. Lidé vyvozovali závěry přitažlivé schopnosti jantaru, vlastně
fosilní pryskyřice stromů, jež byl předtím třen, analogicky tak vysvětlovali
mnohem silnější přitažlivost magnetu. Světlo, přijímané očima změněné slabé elek
trické signály, nervech Šíří mozku poté zpět efektorúm. Druhá fáze časově spadá průběhu 19. Přibližně kaž
dou sekundu pronikají slabé elektrické signály srdcem řídí jeho tep. První fázi lze ozna
čit jako dobu pokusného (fyzikálního) poznávání elektrických magnetických jevů
a jejich souvislostí. století př
