Tyto organizace neměly dosud možnost širší mezinárodní spolupráce
a koordinace. Technici podporovali vznik sa
mostatného státu hospodářsky, administrativně politicky podíleli jeho vzni
ku, jako například List, který účastnil mírových jednání Versailles Paříži
v roce 1919, pro něž československou stranu zpracoval technické hospodářské
podklady. Ustavující sjezd
federace diplomatických jednáních, která navazovala vystoupení inženýr
ských institucí, byl svolán 30.24 Tokiu sešel První světový inženýrský kongres. Tam také pracoval přípravný
výbor pro utvoření federace, který zpracoval základní desetibodovou osnovu me
zinárodní spolupráce. Jednání světové inže
nýrské federaci pokračovala letech 1922-23 vystoupeními zástupců jednotlivých
amerických evropských inženýrských organizací, spolků škol.,26 mezinárodních technických projektech, možnostech výměny
techniků, odborných stážích studijních pobytech apod. století přispěli významně mnozí technici.
Techničtí atašé přinášeli důležité informace domácím technickým spolkům in
stitucím. Mimo zasadil prosazení elektrizačního zákona Československu,
působil mnoha mezinárodních elektrotechnických organizacích, podstatně mo
dernizoval elektrotechnické školství, podílel státních projektech konstrukč
ní elektrotechnice městské dopravě (při prvních přípravách stavby pražského
136
. elektro
techniků byl například Křižík, který politickými diplomatickými prostředky
docílil realizování Jubilejní výstavy roce 1891 zároveň byl ctěn jako nestor čes
kých elektrotechnických vynálezců podnikatelů. Bylo dohodnuto, doby, než vznikne
mezinárodní inženýrská organizace, bodou při velvyslanectvích jednotlivých zemí
fungoval techničtí atašé. Najednání listopadu 1921 poprvé zaznělo, technická činnost má
i své aspekty morální etické, které není možno obcházet, nezbytná mezi
národní koordinace technických aktivit. Díky nim například Československa dostávaly poznatky vědeckém ří
zení práce,25 psycholechnických metodách pro stanovení uchazečů zaměst
nání, pro výběr pracovníků, pro pomoc při volbě technického povolání, pro rozbory
práce apod. jako byl Spolek československých inženýrů (původně SIA), Masarykova
akademie práce Československá národní rada badatelská.
Avšak ani lam vzhledem hospodářské krizi vyhrocujícím mezinárodním po
litickým problémům založení federace nedošlo.
K plnému národnímu uvědomění zvýšení úrovně české politické reprezen
tace druhé polovině 19. Jednání
kongresu však nevedla vyhlášení federace, tak její ustavení bylo naplánováno na
rok 1933, kdy měl shromáždit Druhý světový kongres inženýrský Chicagu. října 1929 Tokia.Myšlenka založit Světovou inženýrskou federaci22 vznikla létě 1921 při ná
vštěvě delegace amerických inženýrů Velké Británii Francii. Nebyl lak sice završen projekt
mezinárodně koordinované technické práce, ale během jednání vzniklo množství
velmi cenných pracovních osobních kontaktů, které technickou spolupráci rozví
jely. století. Pro Československou republiku bylo důležité toto zastou
pení USA, kde funkci technického atašé vykonával Stanislav Špaček, spolupracu
jící Americkou inženýrskou radou, Národní výzkumnou radou Knihovnou inže
nýrských společností USA,23 také zastoupení Německu Francii. Návštěva uká
zala, pro rozvoj odborné práce nutné zajistit větší součinnost techniků, kteří
své národní, poměrně početné stavovské odborné spolky budovali již průběhu
19
