Domníval se, hlavní ro
li ekonomických záležitostech sehraje dostatečná konkurence bez vnějších
zásahů fungující zákon poptávky nabídky. Často též přemýšleli možnostech limitech svých technických
oborů svých schopnostech pomoci státu později reorganizaci demokratic
ké Československé republiky prospěch dalšího technického rozvoje. Stát vyslyšel tuto potřebu přistoupil nejen určitým reformám vy
sokoškolské výuce, ale založení institucí, především Masarykovy akademie
práce Československé národní rady badatelské, které umožňovaly českosloven
ským technikům navazovat mezinárodní kontakty.metra roce 1926) apod. Navíc českém prostředí hrála technika vždy významnou úlohu
a vzhledem úspěšné industrializaci jejímu vlivu českou společnost získala ná
rodní ráz. době první Československé republiky iniciovala Inženýrská komora roce
1926 založení Státní technické rady koncem 30. let dokonce uvažovalo pře
měně senátu orgán, který sledoval hospodářskou technickou problematiku. rakousko-uherské monarchii pro
to byla roku 1894 založeno parlamentní sdružení ochraně zájmu techniků říšské
radě. Různorodé náhledy funkčnost
a uplatnění techniky ukázaly myšlenkovou pluralitu první Československé re
publiky, níž technici nejen výrazně působili své odborné činnosti, ale aktivně
se zapojili tvorby jejího životního stylu, filozofického, politického, sociálního
i kulturního vyhraňování.30 Někteří technici dokonce pře
mýšleli změně mechanismů ekonomického řízení Československé republice. ekono
mické oblasti nevěřil reformním zásahům ekonomiky. Zapojil badatelských, výrobních spolkových, pře
devším elektrotechnických aktivit.
Zájmy techniků však bylo třeba také chránit.
Technici Československu stali početnou skupinou, která polovině 30.29 Inženýři
svou činností dokazovali, jsou nositeli technického pokroku zastupují nový
myšlenový svět.
Bylo například seskupení kolem stavitele podnikatele Václava Havla, dále
předseda Masarykovy akademie práce Emil Zimmler nebo profesor technické me
chaniky ČVUT Viktor Felber,31 kteří domnívali, tržní hospodářství liberál
ní kapitalismus přežily třeba hledat cesty řízenému hospodářství plá
nování. Šafránek například svedl druhé polo
vině 30.
Technici průběhu první poloviny 20. století boj zavedení televizního vysílání Československu, který
byl ukončen světové válce realizací pravidelného televizního vysílání ro
ku 1953. století stávali funkční elitou27 republi
ky, proto podle svého osobního založení vedle své odbornosti působili spo
lečnost sociálně mravně28 jako politikové, diplomaté jako významní světově
uznávaní vědci. let 20. let
zahrnovala 000-30 000 odborníků jež výrazně uplatňovala státní správě,
kde poměr netechnikú technikům byl 75. Byl znalý diplomatických jednání. Technici také prosazovali.
137
. Často úkor svých osobních
či vědeckých zájmů, technické novinky.
Už tehdy technici uvažovali zkvalitnění svého vzdělání rozšířením složky práv
ní národohospodářské, což elektrotechnické výuce propagoval především Vla
dimír List. Oponentem korektorem těchto snah byl jisté míry Vladimír List,32
který díky své praxi mezinárodním kontaktům byl dobře obeznámen možnostmi
i perspektivami techniky
