Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 138 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zapojil badatelských, výrobních spolkových, pře­ devším elektrotechnických aktivit. Navíc českém prostředí hrála technika vždy významnou úlohu a vzhledem úspěšné industrializaci jejímu vlivu českou společnost získala ná­ rodní ráz. let dokonce uvažovalo pře­ měně senátu orgán, který sledoval hospodářskou technickou problematiku. Často též přemýšleli možnostech limitech svých technických oborů svých schopnostech pomoci státu později reorganizaci demokratic­ ké Československé republiky prospěch dalšího technického rozvoje. Byl znalý diplomatických jednání. 137 .29 Inženýři svou činností dokazovali, jsou nositeli technického pokroku zastupují nový myšlenový svět. ekono­ mické oblasti nevěřil reformním zásahům ekonomiky. let zahrnovala 000-30 000 odborníků jež výrazně uplatňovala státní správě, kde poměr netechnikú technikům byl 75. době první Československé republiky iniciovala Inženýrská komora roce 1926 založení Státní technické rady koncem 30. Už tehdy technici uvažovali zkvalitnění svého vzdělání rozšířením složky práv­ ní národohospodářské, což elektrotechnické výuce propagoval především Vla­ dimír List. Technici také prosazovali. Oponentem korektorem těchto snah byl jisté míry Vladimír List,32 který díky své praxi mezinárodním kontaktům byl dobře obeznámen možnostmi i perspektivami techniky. Zájmy techniků však bylo třeba také chránit.metra roce 1926) apod.30 Někteří technici dokonce pře­ mýšleli změně mechanismů ekonomického řízení Československé republice. století stávali funkční elitou27 republi­ ky, proto podle svého osobního založení vedle své odbornosti působili spo­ lečnost sociálně mravně28 jako politikové, diplomaté jako významní světově uznávaní vědci. Technici Československu stali početnou skupinou, která polovině 30. Stát vyslyšel tuto potřebu přistoupil nejen určitým reformám vy­ sokoškolské výuce, ale založení institucí, především Masarykovy akademie práce Československé národní rady badatelské, které umožňovaly českosloven­ ským technikům navazovat mezinárodní kontakty. rakousko-uherské monarchii pro­ to byla roku 1894 založeno parlamentní sdružení ochraně zájmu techniků říšské radě. Často úkor svých osobních či vědeckých zájmů, technické novinky. Šafránek například svedl druhé polo­ vině 30. století boj zavedení televizního vysílání Československu, který byl ukončen světové válce realizací pravidelného televizního vysílání ro­ ku 1953. let 20. Technici průběhu první poloviny 20. Domníval se, hlavní ro­ li ekonomických záležitostech sehraje dostatečná konkurence bez vnějších zásahů fungující zákon poptávky nabídky. Různorodé náhledy funkčnost a uplatnění techniky ukázaly myšlenkovou pluralitu první Československé re­ publiky, níž technici nejen výrazně působili své odborné činnosti, ale aktivně se zapojili tvorby jejího životního stylu, filozofického, politického, sociálního i kulturního vyhraňování. Bylo například seskupení kolem stavitele podnikatele Václava Havla, dále předseda Masarykovy akademie práce Emil Zimmler nebo profesor technické me­ chaniky ČVUT Viktor Felber,31 kteří domnívali, tržní hospodářství liberál­ ní kapitalismus přežily třeba hledat cesty řízenému hospodářství plá­ nování