30 Někteří technici dokonce pře
mýšleli změně mechanismů ekonomického řízení Československé republice. Zapojil badatelských, výrobních spolkových, pře
devším elektrotechnických aktivit. Navíc českém prostředí hrála technika vždy významnou úlohu
a vzhledem úspěšné industrializaci jejímu vlivu českou společnost získala ná
rodní ráz.
Zájmy techniků však bylo třeba také chránit.
Už tehdy technici uvažovali zkvalitnění svého vzdělání rozšířením složky práv
ní národohospodářské, což elektrotechnické výuce propagoval především Vla
dimír List.
137
. Domníval se, hlavní ro
li ekonomických záležitostech sehraje dostatečná konkurence bez vnějších
zásahů fungující zákon poptávky nabídky. ekono
mické oblasti nevěřil reformním zásahům ekonomiky. rakousko-uherské monarchii pro
to byla roku 1894 založeno parlamentní sdružení ochraně zájmu techniků říšské
radě. Šafránek například svedl druhé polo
vině 30. Oponentem korektorem těchto snah byl jisté míry Vladimír List,32
který díky své praxi mezinárodním kontaktům byl dobře obeznámen možnostmi
i perspektivami techniky.
Technici Československu stali početnou skupinou, která polovině 30. století stávali funkční elitou27 republi
ky, proto podle svého osobního založení vedle své odbornosti působili spo
lečnost sociálně mravně28 jako politikové, diplomaté jako významní světově
uznávaní vědci.29 Inženýři
svou činností dokazovali, jsou nositeli technického pokroku zastupují nový
myšlenový svět. Stát vyslyšel tuto potřebu přistoupil nejen určitým reformám vy
sokoškolské výuce, ale založení institucí, především Masarykovy akademie
práce Československé národní rady badatelské, které umožňovaly českosloven
ským technikům navazovat mezinárodní kontakty. Často úkor svých osobních
či vědeckých zájmů, technické novinky.metra roce 1926) apod. době první Československé republiky iniciovala Inženýrská komora roce
1926 založení Státní technické rady koncem 30. Technici také prosazovali. Často též přemýšleli možnostech limitech svých technických
oborů svých schopnostech pomoci státu později reorganizaci demokratic
ké Československé republiky prospěch dalšího technického rozvoje. let
zahrnovala 000-30 000 odborníků jež výrazně uplatňovala státní správě,
kde poměr netechnikú technikům byl 75. let 20. Různorodé náhledy funkčnost
a uplatnění techniky ukázaly myšlenkovou pluralitu první Československé re
publiky, níž technici nejen výrazně působili své odborné činnosti, ale aktivně
se zapojili tvorby jejího životního stylu, filozofického, politického, sociálního
i kulturního vyhraňování.
Bylo například seskupení kolem stavitele podnikatele Václava Havla, dále
předseda Masarykovy akademie práce Emil Zimmler nebo profesor technické me
chaniky ČVUT Viktor Felber,31 kteří domnívali, tržní hospodářství liberál
ní kapitalismus přežily třeba hledat cesty řízenému hospodářství plá
nování.
Technici průběhu první poloviny 20. Byl znalý diplomatických jednání. let dokonce uvažovalo pře
měně senátu orgán, který sledoval hospodářskou technickou problematiku. století boj zavedení televizního vysílání Československu, který
byl ukončen světové válce realizací pravidelného televizního vysílání ro
ku 1953
