19 letech 1918-38 platila dále nařízení vyjmutí in
ženýrské práce živnostenských předpisů, ale neznamenalo to, inženýr ne
mohl získat živnostenské oprávnění pro řemeslnou, koncesovanou nebo svobodnou
činnost. Byly kategorie civilní inženýři stavební, pro architekturu pozemní stavby,
pro stavbu strojů, pro elektrotechniku, pro stavbu lodí lodních strojů, pro kulturní
techniku, pro lesnictví, pro technickou chemii pro geometrii. Ty
vznikly Českém království již roku 1895, své činnosti před rokem 1920 byly
modifikovány roku 191316 jejich činnost rozvíjela celé Československé re
publice.18 Ti
museli být absolventy příslušného oboru technické vysoké škole, museli pro
kázat pětiletou odbornou praxí, podrobit autorizační zkoušce zemském úřadu
v místě vysoké školy technické, která řad svých profesorů docentů vytvářela
zkušební komisi, složit přísahu, jíž slibovali pilné svědomité vedení svěřených
prací.
135
. Veřejně praktikujícím technikem, mimo živnostníků, podnikatelů továr
níků, mohl stát vysokoškolský učitel,17 který této souvislosti vypracovával vy
žádaná dobrozdání, expertizy, laboratorní ověření pro větší podniky pro praktiky
nebo se"zabýval inovacemi určitými badatelskými úkoly.
Pro udělení označení civilního technika byly roce 1914 přidány normované au
torizační zkoušky, které uvedly život úředně autorizované civilní inženýry. všech svých specializacích. Díky této službě mohli významně uplatnil
i mezinárodním prostředí. svých technických dobrozdáních, potvrzeních, posudcích apod. Například průběhu 20.
Vedle těchto civilních institucí inženýři pracovali vojenských technických služ
bách některých speciálních oborech sledovaných státem, jako byly železnice,
pošly telegraf, doly hutě apod.20
Vedle již existujících stavovských odborných spolků vědeckých institucí za
čali čeští technici-inženýři zakládal služby veřejně činné, přímo prospěšné státu,
jako byla veřejná služba technická. zemědělští apod. mohli
používat vedle svéhojména razítko nebo pečeť malým státním znakem. roce 1934 navíc
přibyly další kategorie civilních techniků jako konstruktivní, dopravní, vodohos
podářští. Pro každou nich byly na
vysokých technických školách organizovány speciální studijní odbory nebo odděle
ní. století podíleli pří
pravě založení Světové inženýrské federace, která nakonec neustavila kvůli hos
podářské krizi, ale přípravná jednání pomohla Československým inženýrům navázal
důležité zahraniční kontakty. Československá technická služba,21 kterou tvořili au
torizovaní civilní inženýři, byla původně zaměřena služby stavební poté zfor
movala službu zemědelsko-technickou, zeměměřičskou, strojnickou, elektrotech
nickou, agronomickou, lesnickou, chemickou ochranně technickou. let 20. Tato struk
tura civilních autorizovaných techniků-inženýrů dohledem inženýrských komor
zůstala platnosti období první Československé republiky. Tylo služby
podléhaly zemským úřadům byly odpovědny vydávání rozhodnuli například
o koncesích, živnostech, technických stavbách apod. ČSR reorganizované jednotné inženýrské komory.Pro civilní techniky bylo vydáno nové císařské nařízení číslo 77/1913, které usta
novilo devét samostatných kategorií civilních techniku. instituce civilních techniků dohlížely podle zákonného opat
ření číslo 185/1920 Sb. tomto uspořádání
se poprvé objevila vzájemná závislost instituce civilních techniků vysokých škol
technického směru
