Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 135 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
193) možno porovnat počty promovaných absolventů na jednotlivých vysokých inženýrských školách ČVUT. kteří dosáhli dalším studiem badatelskou prací doktorské technické hodnosti, mohli ti­ tulu inženýr používat zároveň doktorskou hodností. K titulům doktor technických věd nebo inženýr přibylo ještě označení civilní technik, které zavedl již roku 1805 severní Itálii Napoleon. Podle zkušebního řádu9 školního roku 1905-06 první státní zkouška (za ta­ xu korun) komisně skládala absolvování čtyř semestrů předepsaných předná­ šek cvičení nauk přípravných druhá zkouška přísná teoretická praktická (za taxu korun) úspěšném vykonání první státní zkoušky pěti semestrech přednášek cvičení inženýrských oborech, odborných předmětů vztahují­ cích zvolenému technickému povolání. Jednak měl, jak bylo výše uvedeno, jinou hodnotu jednak začal být veřejně udělován12 14. Cesta doktorskému technickému ti­ tulu byla poměrně svízelná, takže získalo jen malé množství absolventů. března 1917, kdy byl schválen císařským nařízením. Studi­ um například oddělení strojním elektrotechnickém bylo nejen dlouhé, ale i velmi obtížné. Proto také zájem o studium technikách vzrůstal zhruba 400 posluchačů české technice ro­ ce 1900 počtu okolo 000 školním roce 1906-07. Neužívalo jako veřejná nebo akademická hodnost, nebylo ledy chá­ páno jako titul. Roku 1860 vydal státní ministr nařízení organizaci státní stavební služby. Zvyšující počet udělených doktorských titulů roku 1935, zejména pro obory strojnické elektrotechnické, signalizuje výraznější zapojení československých elektrotechniků strojařů me­ zinárodní badatelské průmyslové činnosti, což umožňovalo etablovat vě­ decké práci. Slovo inženýr původně označovalo povolání, bylo proto výrazně stavovským označením.) však lišil udělovaného dokto­ rátu. Realizovaly snahy sjednocení zkušebních požadav­ ků frekvenční prospěchové (každá taxu korun) státní zkoušky na přiznání jejich vysoké hodnoty při vstupu praxe. Vědecké hodnosti doktora technických věd dosáhlo asi 0,5 uchazečů. Ti. Úpravami zkušebního řádu tak byla posílena specializace oborů jejich důležitost a význam pro praxi širší uplatnění absolventů společnosti. Vysoké škole strojního elektrotechnického inženýrství ČVUT bylo letech 1919-37 ročně zapsáno průměru 000 studentů. Další vývoj pohledu civilního technika souvisel rozšiřo­ váním specializací15 vyučovaných technikách českých zemích, které měnily vletech 1863, 1867, 1875, 1878, 1890, 1891, 1892, 1898, 1904, 1906, 1912 1913.11 Pro jeho zavedení jako titulu, jenž příslušel jen úspěšným ab­ solventům vysokých technických škol, kteří vykonali úspěšně nejméně dvě státní zkoušky, svědčily dvě okolnosti.15 Živnostenský řád habsburské monarchie roku 1859 upravil sice způsoby průmyslového podnikání, ale vyloučil něj tzv. Technici oddělili podnikatelů, kteří nedo­ sáhli ukončeného technického vzdělání vysoké škole, také byli zrovnopráv­ něni absolventy univerzit.10 V tabulce (str. stala vzorem pro instituci civilních inženýrů ustavenou státním ministeriem14 dne 11. prosince 1860 pro tři třídy civilních inženýrů, stavebních oborů, architektu­ ry pro zeměměřiče.nických českých zemích. Titul inženýr (ing. svobodná povolání, nimž zařadil činnost inženýrů. 134