Účelem této zkoušky bylo zjistit, zda na
jakém stupni žadatel způsobilý vědecké činnosti. 30. 20. dubna 1901
musel uchazeč předložit doklad úspěšné druhé státní zkoušce, vysoké ško
ly technické technického oboru univerzitního, napsat vědccko-odbornc pojed
nání složit přísnou zkoušku před komisí. Byli však zapojeni aktivit kulturních (na základě svých
zájmů, spolkové nadační činnosti) politických (svým členstvím politických
stranách, volbami poslance, zaměstnáním zemských správních úřadech stá
tu, získáním veřejných poct apod. Byli absolventi technických vy
sokých škol nebo univerzit postgraduálním technickým zaměřením. Vystupovali společensko-politicky, neboť
často veřejně prezentovali svou odbornost veřejnými přednáškami, prosazovali své
projekty praxe apod.). Publikovali své poznatky měli dispozici
knihovny množstvím odborných tuzemských zahraničních periodik monogra
fií.
Technici jako zformovaná vrstva obyvatelstva dále strukturovali, například na
vyšší nižší technické kádry.
Úspěšná realizace industrializačního procesu českých zemí, zejména období
od přelomu 19.
Technici byli vzdělanou vrstvou obyvatelstva. Ten uplatnil 20. většině pří
padů specializovali určitý technický obor. Účastnili hospodářského života tím, sami pod
nikali nebo byli zastoupeni správních radách továren bank podíleli na
formování hospodářské politiky státu. Prakticky například projevilo roku 1901 propůjčením promočního
práva, případně získáním titulu doktor technických věd inženýr později vzni
kem kategorie civilních poté úředně autorizovaných inženýrů (techniků) růz
ných oborů. Technické vymoženosti stále více ovlivňovaly každodenní život člověka.) ri
gorózní zkoušce podle rozhodnutí ministerstva vyučování dne 13., které vyžado
valy růst středoškolsky vysokoškolsky vzdělaných technických kádrů. letech 20. Zavedení ri
gorózních zkoušek vedlo reorganizaci studijních řádů vysokých školách tech
133
. století počátku světové války, přinesla nový trend vý
voji obyvatelstva. Vedli profesní komunikaci doma
i zahraničí, prostřednictvím studijních pobytů, stáží, účasti konferencích
a získáváním pracovních zkušeností. Stávali členy stavovských odborných spolků, šířili dále své poznatky buď
formou výuky, nebo řízením výroby svých podnicích apod. letech 19. Tento trend svědčil nových formách
řízení průmyslu, složitější distribuci, racionalizaci výroby apod.skutečnost může být považována jednu důležitých příčin běžně dosud histo
riografii vztahovanou spíše problematice školské (činnost německého Deutscher
Schulverein české Ústřední matice školské smíšených pohraničních oblastech
českých zemí, spojená jazykovými nároky obou skupin),7 kulturní politické, kte
rá rozbouřila napjaté česko-německé národnostní vztahy monarchii vyhrotila je
až nacionálním střetům 80.8
Pro udělení promočního práva doktorského technického titulu (Dr. století. Tím vším technici budovali nové společen
ské postavení nebo rozvíjeli své původní sociální zakotvení dané rodinou její tra
dicí. 90. Taxa posouzení pojednání
byla korun, zkoušku korun následnou promoci korun. moderní
industriální společností byl spojen rozvoj technických věd šíření technických in
formací. těch. Stávali tak nositeli pokroku společnost reagovala uznáním jejich
činnosti. století znamenal zvýše
ní počtu technických pracovníků úředníků
