Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 133 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
). Technici pocházeli širokých lidových vrs­ tev, rodin rolnických, dělnických, živnostenských obchodnických rodin úřed­ nických. Čeští technici uplatňovali všech oborech výrobních, administrativních, obchodních, dopravních, veřejných ji­ ných formách povolání, což byl jasný důsledek úspěšné industrializace praktické­ ho využívání nových technických poznatků, které přinesla především druhá fáze průmyslové revoluce.6 Němečtí podnikatelé jejich organizace spolky českých zemích měli obavy ry­ chlého rozvoje průmyslu zatím převážně zemědělských vnitrozemských českých krajích narůstajícího podílu českých pracovních sil vývoj německého prů­ myslu, zejména zaměstnávání českých dělníků značného počtu českých techni­ ků úředníků. století. století vzrůstala společenská prestiž některých technických po­ volání. Sociální založení technic­ kých profesních skupin bylo různorodé. Spoluvytvářeli též životní styl společnosti. Patřili nim hlavně architekti (technici mezi umělci umělci mezi techni­ ky), stavební inženýři (odborníci konstrukční mechaniku) stavitelé (praktičtí realizátoři staveb)? Byli spojeni rozvojem urbanizace českých zemí, především Prahy, kde například podíleli stavbě Národního divadla, opravách staveb­ ních památek, bourání hradeb přestavbě Prahy, regulaci Vltavy výstavbě ka­ nalizačního systému, vzniku industriálních městských zón apod. Dosažená společenská prestiž techniků projevila zákono­ dárství 90. lékařů, advokátů aj. Čímž byla jisté míry omezena vědecká komunikace utlumeny kolegiální vztahy., dále odborných spolcích, školství apod. Čeští technici podnikatelé pozvolna vytvořili samostatnou skupinu národní a politickou, která postupně získávala českých zemích ekonomickou převahu. Tato 132 . Koncem 19.4 Zaměstnání získávali jak státní službě, především ministerstva pošt telegra­ fů, ministerstva zemědělství, ministerstva veřejných prací, ministerstva železnic apod. Od poloviny 19. století, kdy jim podobně jako například duchovenstvu, lé­ kařům Vysloužilým důstojníkům dostalo při obecních volbách aktivního volebního práva, základě odbornosti bez ohledu výši majetku obcí ve druhé volební skupině, byli tak uznáni honoratiores? Formování profesní skupiny techniků českých zemích tak souviselo rozděle­ ním hospodářského vědeckého života habsburské monarchii jednotlivých ná­ rodních společností. Mezi tehdy preferované technické profese patřili geometři, zaměstnanci železnic, důlní a lesničtí odborníci, zemědělští, chemičtí inženýři jiní.středního technického školství jeho rychlého rozvoje, široké profesní spolko­ vé činnosti, zastoupení techniku státních úřadech postupně vzrůstajícího vlivu technických živností podnikatelských aktivit. Expanzi českého podnikání něm vytvářené nové pozice českých techniků nezabránili, když český kapitál nemohl být tak silný jako německý., tak podnikatelské obchod­ ní sféře politice. Vrcholu společenské prestiže dosáhli prvních deseti­ letích 20. nich odborníci zpočátku přednostně orientovali tech­ nické problémy vlastních komunit. letech 19. století nim přidávali další technici, především však strojaři a elektrotechnici, kteří činnosti architektů stavitelů pokračovali zaváděním ply­ nofikace, elektrifikace měst, stavbami tramvajových městských tratí apod. podnikatelských svobodnými povoláními (tj