Tato
132
.4
Zaměstnání získávali jak státní službě, především ministerstva pošt telegra
fů, ministerstva zemědělství, ministerstva veřejných prací, ministerstva železnic
apod. Vrcholu společenské prestiže dosáhli prvních deseti
letích 20. lékařů, advokátů aj.).
Od poloviny 19.
Koncem 19. století. nich odborníci zpočátku přednostně orientovali tech
nické problémy vlastních komunit. Sociální založení technic
kých profesních skupin bylo různorodé.6
Němečtí podnikatelé jejich organizace spolky českých zemích měli obavy ry
chlého rozvoje průmyslu zatím převážně zemědělských vnitrozemských českých
krajích narůstajícího podílu českých pracovních sil vývoj německého prů
myslu, zejména zaměstnávání českých dělníků značného počtu českých techni
ků úředníků. století, kdy jim podobně jako například duchovenstvu, lé
kařům Vysloužilým důstojníkům dostalo při obecních volbách aktivního
volebního práva, základě odbornosti bez ohledu výši majetku obcí ve
druhé volební skupině, byli tak uznáni honoratiores?
Formování profesní skupiny techniků českých zemích tak souviselo rozděle
ním hospodářského vědeckého života habsburské monarchii jednotlivých ná
rodních společností. Spoluvytvářeli
též životní styl společnosti. podnikatelských svobodnými povoláními (tj. století vzrůstala společenská prestiž některých technických po
volání. století nim přidávali další technici, především však strojaři
a elektrotechnici, kteří činnosti architektů stavitelů pokračovali zaváděním ply
nofikace, elektrifikace měst, stavbami tramvajových městských tratí apod. Dosažená společenská prestiž techniků projevila zákono
dárství 90. Mezi
tehdy preferované technické profese patřili geometři, zaměstnanci železnic, důlní
a lesničtí odborníci, zemědělští, chemičtí inženýři jiní.středního technického školství jeho rychlého rozvoje, široké profesní spolko
vé činnosti, zastoupení techniku státních úřadech postupně vzrůstajícího
vlivu technických živností podnikatelských aktivit. Čeští technici uplatňovali všech
oborech výrobních, administrativních, obchodních, dopravních, veřejných ji
ných formách povolání, což byl jasný důsledek úspěšné industrializace praktické
ho využívání nových technických poznatků, které přinesla především druhá fáze
průmyslové revoluce. Expanzi českého podnikání něm vytvářené nové pozice českých
techniků nezabránili, když český kapitál nemohl být tak silný jako německý.
Čeští technici podnikatelé pozvolna vytvořili samostatnou skupinu národní
a politickou, která postupně získávala českých zemích ekonomickou převahu. Technici pocházeli širokých lidových vrs
tev, rodin rolnických, dělnických, živnostenských obchodnických rodin úřed
nických., tak podnikatelské obchod
ní sféře politice. Čímž byla jisté míry omezena vědecká
komunikace utlumeny kolegiální vztahy., dále odborných spolcích, školství apod. letech 19. Patřili nim hlavně architekti (technici mezi umělci umělci mezi techni
ky), stavební inženýři (odborníci konstrukční mechaniku) stavitelé (praktičtí
realizátoři staveb)? Byli spojeni rozvojem urbanizace českých zemí, především
Prahy, kde například podíleli stavbě Národního divadla, opravách staveb
ních památek, bourání hradeb přestavbě Prahy, regulaci Vltavy výstavbě ka
nalizačního systému, vzniku industriálních městských zón apod
