lékařů, advokátů aj. století vzrůstala společenská prestiž některých technických po
volání. Čímž byla jisté míry omezena vědecká
komunikace utlumeny kolegiální vztahy. Patřili nim hlavně architekti (technici mezi umělci umělci mezi techni
ky), stavební inženýři (odborníci konstrukční mechaniku) stavitelé (praktičtí
realizátoři staveb)? Byli spojeni rozvojem urbanizace českých zemí, především
Prahy, kde například podíleli stavbě Národního divadla, opravách staveb
ních památek, bourání hradeb přestavbě Prahy, regulaci Vltavy výstavbě ka
nalizačního systému, vzniku industriálních městských zón apod.6
Němečtí podnikatelé jejich organizace spolky českých zemích měli obavy ry
chlého rozvoje průmyslu zatím převážně zemědělských vnitrozemských českých
krajích narůstajícího podílu českých pracovních sil vývoj německého prů
myslu, zejména zaměstnávání českých dělníků značného počtu českých techni
ků úředníků.
Od poloviny 19. Technici pocházeli širokých lidových vrs
tev, rodin rolnických, dělnických, živnostenských obchodnických rodin úřed
nických.
Koncem 19.).4
Zaměstnání získávali jak státní službě, především ministerstva pošt telegra
fů, ministerstva zemědělství, ministerstva veřejných prací, ministerstva železnic
apod., dále odborných spolcích, školství apod. Mezi
tehdy preferované technické profese patřili geometři, zaměstnanci železnic, důlní
a lesničtí odborníci, zemědělští, chemičtí inženýři jiní. století nim přidávali další technici, především však strojaři
a elektrotechnici, kteří činnosti architektů stavitelů pokračovali zaváděním ply
nofikace, elektrifikace měst, stavbami tramvajových městských tratí apod. Expanzi českého podnikání něm vytvářené nové pozice českých
techniků nezabránili, když český kapitál nemohl být tak silný jako německý. století. Čeští technici uplatňovali všech
oborech výrobních, administrativních, obchodních, dopravních, veřejných ji
ných formách povolání, což byl jasný důsledek úspěšné industrializace praktické
ho využívání nových technických poznatků, které přinesla především druhá fáze
průmyslové revoluce. Tato
132
. Spoluvytvářeli
též životní styl společnosti. století, kdy jim podobně jako například duchovenstvu, lé
kařům Vysloužilým důstojníkům dostalo při obecních volbách aktivního
volebního práva, základě odbornosti bez ohledu výši majetku obcí ve
druhé volební skupině, byli tak uznáni honoratiores?
Formování profesní skupiny techniků českých zemích tak souviselo rozděle
ním hospodářského vědeckého života habsburské monarchii jednotlivých ná
rodních společností.středního technického školství jeho rychlého rozvoje, široké profesní spolko
vé činnosti, zastoupení techniku státních úřadech postupně vzrůstajícího
vlivu technických živností podnikatelských aktivit. podnikatelských svobodnými povoláními (tj. Dosažená společenská prestiž techniků projevila zákono
dárství 90., tak podnikatelské obchod
ní sféře politice. Vrcholu společenské prestiže dosáhli prvních deseti
letích 20.
Čeští technici podnikatelé pozvolna vytvořili samostatnou skupinu národní
a politickou, která postupně získávala českých zemích ekonomickou převahu. letech 19. Sociální založení technic
kých profesních skupin bylo různorodé. nich odborníci zpočátku přednostně orientovali tech
nické problémy vlastních komunit
