Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 133 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Koncem 19.4 Zaměstnání získávali jak státní službě, především ministerstva pošt telegra­ fů, ministerstva zemědělství, ministerstva veřejných prací, ministerstva železnic apod.středního technického školství jeho rychlého rozvoje, široké profesní spolko­ vé činnosti, zastoupení techniku státních úřadech postupně vzrůstajícího vlivu technických živností podnikatelských aktivit.6 Němečtí podnikatelé jejich organizace spolky českých zemích měli obavy ry­ chlého rozvoje průmyslu zatím převážně zemědělských vnitrozemských českých krajích narůstajícího podílu českých pracovních sil vývoj německého prů­ myslu, zejména zaměstnávání českých dělníků značného počtu českých techni­ ků úředníků. podnikatelských svobodnými povoláními (tj. Čeští technici podnikatelé pozvolna vytvořili samostatnou skupinu národní a politickou, která postupně získávala českých zemích ekonomickou převahu. Patřili nim hlavně architekti (technici mezi umělci umělci mezi techni­ ky), stavební inženýři (odborníci konstrukční mechaniku) stavitelé (praktičtí realizátoři staveb)? Byli spojeni rozvojem urbanizace českých zemí, především Prahy, kde například podíleli stavbě Národního divadla, opravách staveb­ ních památek, bourání hradeb přestavbě Prahy, regulaci Vltavy výstavbě ka­ nalizačního systému, vzniku industriálních městských zón apod. nich odborníci zpočátku přednostně orientovali tech­ nické problémy vlastních komunit. Čeští technici uplatňovali všech oborech výrobních, administrativních, obchodních, dopravních, veřejných ji­ ných formách povolání, což byl jasný důsledek úspěšné industrializace praktické­ ho využívání nových technických poznatků, které přinesla především druhá fáze průmyslové revoluce. století, kdy jim podobně jako například duchovenstvu, lé­ kařům Vysloužilým důstojníkům dostalo při obecních volbách aktivního volebního práva, základě odbornosti bez ohledu výši majetku obcí ve druhé volební skupině, byli tak uznáni honoratiores? Formování profesní skupiny techniků českých zemích tak souviselo rozděle­ ním hospodářského vědeckého života habsburské monarchii jednotlivých ná­ rodních společností. Technici pocházeli širokých lidových vrs­ tev, rodin rolnických, dělnických, živnostenských obchodnických rodin úřed­ nických. lékařů, advokátů aj. století vzrůstala společenská prestiž některých technických po­ volání. Dosažená společenská prestiž techniků projevila zákono­ dárství 90. Čímž byla jisté míry omezena vědecká komunikace utlumeny kolegiální vztahy. Sociální založení technic­ kých profesních skupin bylo různorodé. Expanzi českého podnikání něm vytvářené nové pozice českých techniků nezabránili, když český kapitál nemohl být tak silný jako německý. Spoluvytvářeli též životní styl společnosti. Mezi tehdy preferované technické profese patřili geometři, zaměstnanci železnic, důlní a lesničtí odborníci, zemědělští, chemičtí inženýři jiní. letech 19. Vrcholu společenské prestiže dosáhli prvních deseti­ letích 20. Tato 132 ., dále odborných spolcích, školství apod., tak podnikatelské obchod­ ní sféře politice. století.). Od poloviny 19. století nim přidávali další technici, především však strojaři a elektrotechnici, kteří činnosti architektů stavitelů pokračovali zaváděním ply­ nofikace, elektrifikace měst, stavbami tramvajových městských tratí apod