Členy Americké inženýrské rady, přijetí českosloven
ských techniků americké praxe.6. let. Nebylo dáno jen ekonomický
mi výsledky, dosaženými základě praktického uplatnění první druhé fáze prů
myslové revoluce, ale vyplývalo existence dobré organizace vysokého
131
. Spojených státech
to byly naopak negativní pohledy naše techniky souvislosti krizí, protože „za
bírali“ pracovní místa kvalifikovaným Američanům, tak často museli přijmout za
městnání neodpovídající smlouvě místech nemajících souvislost jejich kvalifi
kací. Někdy byli dokonce odmítnuti sjednaném místě příjezdu USA apod.43 Tehdy bylo možno umístit stavbařů, strojařů elektro
techniků. Elektrotechnikům nabídla praxi Edison
Electric Appliance Co, lne. technické inteligence)2 české společnosti druhé poloviny
19.42 Stáže USA probíhaly roku 1923, přestávkou
v době hospodářské krize, roku 1938. Největších úspěchů bylo dosaženo po
lovině 20.
Přesto pro uznání Československa světě jeho zařazení mezinárodní politiky
i ekonomiky byly tyto cesty velmi důležité. Podmínkou pro udělení doporučení
akademie41 byl proto požadavek dobrých charakterových vlastností, výtečných od
borných znalostí angličtiny, minimálně dvouleté praxe oboru, němž chtěl tech
nik USA působit. století, nejprve Čechách pak Mo
ravě, kdy začal zvyšovat počet osob zaměstnávaných průmyslem. na
šich profesorů nabídku okamžitě reagovali učitelé brněnské české techniky
Vladimír List, František Píšek (1886-1970) Vladimír Novák. století nabývalo významu upevňovalo se. 500 dolarů cestu tam zpět sdělení, jak dlouho chce do
tyčný vycestovat. strany praktiků-
-techniků přišlo přihlášek. Emancipace elektrotechniků
ve společnosti
Proces přeměny tradičního poměru zemědělských průmyslových povolání čes
kých zemích probíhal poloviny 19. Doporučení Masarykovy akademie práce bylo důležité jak pro
československou stranu, která jeho základě vystavila pas.
Stáže však měly své stinné stránky. Cestoval USA, přednášel československých
průmyslových výsledcích získával průmyslníky pro výměnné pobyty. byly spojeny například následným
uplatněním bývalých stážistů československých firmách, kde často panovaly ná
zory „rozvrácení“ společnosti moderními poznatky USA. Například General Motors roce 1927 přijala strojních inženýrů.1 Tím postave
ní techniků (resp. Jednak zajištění praxe technikům, jednak možnosti vý
měny československých amerických profesorů vysokých technických škol. Jednání vy
ústila dvě dohody.
Stanislav Špaček jako technický atašé našeho velvyslanectví USA člen čtvr
té (elektrotechnické) třídy Masarykovy akademie práce Washingtonu ujal jed
nání tamními podnikateli. tak pro americkou stra
nu, která udělila vstupní víza považovala jakousi záruku, odborník, od
jíždějící stáž, jejím ukončení vrátí zpět Československa. in
ženýry elektrotechniky chemiky. Chicago, Bell laboratories, National Brodcasting Co, la
boratoře Whippany apod.govala jako jakýsi garant jejich bezúhonnosti.
4
