Další
možností, jak získat stáž, byla pomoc prostřednictvím zahraničních nadací studij
ních fondů, jež studentům platily základní výlohy, ministerstev, především školství
a průmyslu, některých firem, jako například Škodových závodů, soukromníků,
kteří ujali organizace takových cest. století, ale
126
. století měla těchto záležitostech iniciativu například Česká
akademie pro vědy umění, později Masarykova akademie práce. Důvodem tradičně dobrých česko-francouzských vztahů byly jak politic
ké, tak nepolitické souvislosti.Snaha nastupující generace elektrotechniků získat studijní badatelské pobyty či
přímo průmyslovou praxi zahraničí nebyla ničím novým. Zájem Čechů Francii měl
i nepolitické důvody, nimž náležel model francouzského jazyka, literatury, diva
dla, výtvarného umění, oděvní módy životního stylu, tedy vše, Francouzi ozna
čují slovem civilisalion.
Náklonnost Čechů Francii Francouzům byla českých zemích vždy velmi
výrazná. Výjimečně své cesty hradili sami badate
lé jako například Jaroslav Šafránek.
Události světové války, zahraniční odboj během příchod francouzské vojen
ské mise Prahy oživily době první Československé republiky představy Fran-
couzc-vojáka, nim přidaly vize Francouze-spojence reziduovaly myšlenky
o Francouzi-bonvivánovi. Československá
národní rada badatelská učitelé prostřednictvím vysokých škol.17
Z politického hlediska přitahovala Francie obyvatele Českých zemí svým mode
lem politického systému byla pro vzorem silného nezávislého národa fun
gující demokracií.
Po vzniku samostatného Československa roce 1918 tyto kontakty ještě zesílily. Učitelé pro své
nadané studenty využívali osobních kontaktů stáže jim zprostředkovávali. vznikem Francouz
ského konzulátu Praze dubnu 1897 trvalo, podporované francouzským velvy
slanectvím Praze října 1918, podpisu Mnichovské dohody Francií zá
ří 1938. průběhu 19.
Původní jednostranná náklonost Čechů Francouzům zhruba poloviny
19.18 Tato charakteristika mělajen jednu potíž, to, česká po
litická reprezentace, pokud obracela Francii, vždy viděla lakovou, jakou vi
dět chtěla, lakovou, jaká dané chvíli skutečně byla. přelomu 19.
Činnost konzulátu umožňovala častější cesty zemské české šlechty, podnikatelů, ob
chodníků, univerzitních středoškolských profesorů, techniků, učitelů, politiků li
terátů jiných umělců Francie. století měnila reciproční vztah,19 který rozvíjel obchodními peněžními
česko-francouzskými styky,20 podporovanými Francouzským konzulátem Praze. 20. století zrodil českém území
zvláštní jev označovaný jako české frankofilství. Souvislosti nepolitické byly pro zrod českého frankofilství
rozhodující, nebol jisté míry emancipovaly Čechy německé politiky vli
vu německé kultury. roce 1918 Francie stala pro Československou republiku
skutečným spojencem. Podpis mnichovské dohody přinesl zmrazení těchto nebývalé rozvinutých
kontaktů.16 bylo posíleno založením po
bočky společnosti pro šíření francouzské řeči, umění vědy Alliance fran^aise
v květnu 1886 tiskovým orgánem Revuefran^aise Prague. Přesto nebo právě proto
se vzájemné politické vztahy utvářely vždy jako dobré. sto
letí průběhu 20. Především koncem 18. meziválečném období nejezdilo Francie jen zá
bavou, uměleckou inspirací, turistikou obchodními kontakty jako 19
