Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 127 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Po vzniku samostatného Československa roce 1918 tyto kontakty ještě zesílily. Podpis mnichovské dohody přinesl zmrazení těchto nebývalé rozvinutých kontaktů. století měla těchto záležitostech iniciativu například Česká akademie pro vědy umění, později Masarykova akademie práce. 20. vznikem Francouz­ ského konzulátu Praze dubnu 1897 trvalo, podporované francouzským velvy­ slanectvím Praze října 1918, podpisu Mnichovské dohody Francií zá­ ří 1938.18 Tato charakteristika mělajen jednu potíž, to, česká po­ litická reprezentace, pokud obracela Francii, vždy viděla lakovou, jakou vi­ dět chtěla, lakovou, jaká dané chvíli skutečně byla.17 Z politického hlediska přitahovala Francie obyvatele Českých zemí svým mode­ lem politického systému byla pro vzorem silného nezávislého národa fun­ gující demokracií. sto­ letí průběhu 20.16 bylo posíleno založením po­ bočky společnosti pro šíření francouzské řeči, umění vědy Alliance fran^aise v květnu 1886 tiskovým orgánem Revuefran^aise Prague. průběhu 19. století, ale 126 . Události světové války, zahraniční odboj během příchod francouzské vojen­ ské mise Prahy oživily době první Československé republiky představy Fran- couzc-vojáka, nim přidaly vize Francouze-spojence reziduovaly myšlenky o Francouzi-bonvivánovi. Především koncem 18. Činnost konzulátu umožňovala častější cesty zemské české šlechty, podnikatelů, ob­ chodníků, univerzitních středoškolských profesorů, techniků, učitelů, politiků li­ terátů jiných umělců Francie.Snaha nastupující generace elektrotechniků získat studijní badatelské pobyty či přímo průmyslovou praxi zahraničí nebyla ničím novým. Náklonnost Čechů Francii Francouzům byla českých zemích vždy velmi výrazná. Učitelé pro své nadané studenty využívali osobních kontaktů stáže jim zprostředkovávali. Výjimečně své cesty hradili sami badate­ lé jako například Jaroslav Šafránek. Další možností, jak získat stáž, byla pomoc prostřednictvím zahraničních nadací studij­ ních fondů, jež studentům platily základní výlohy, ministerstev, především školství a průmyslu, některých firem, jako například Škodových závodů, soukromníků, kteří ujali organizace takových cest. století zrodil českém území zvláštní jev označovaný jako české frankofilství. přelomu 19. Zájem Čechů Francii měl i nepolitické důvody, nimž náležel model francouzského jazyka, literatury, diva­ dla, výtvarného umění, oděvní módy životního stylu, tedy vše, Francouzi ozna­ čují slovem civilisalion. Československá národní rada badatelská učitelé prostřednictvím vysokých škol. roce 1918 Francie stala pro Československou republiku skutečným spojencem. meziválečném období nejezdilo Francie jen zá­ bavou, uměleckou inspirací, turistikou obchodními kontakty jako 19. Důvodem tradičně dobrých česko-francouzských vztahů byly jak politic­ ké, tak nepolitické souvislosti. Souvislosti nepolitické byly pro zrod českého frankofilství rozhodující, nebol jisté míry emancipovaly Čechy německé politiky vli­ vu německé kultury. století měnila reciproční vztah,19 který rozvíjel obchodními peněžními česko-francouzskými styky,20 podporovanými Francouzským konzulátem Praze. Původní jednostranná náklonost Čechů Francouzům zhruba poloviny 19. Přesto nebo právě proto se vzájemné politické vztahy utvářely vždy jako dobré