Elektrotechnici většinou volili pokračování studia na
Ecole polytechnique Paříži nebo Ecole Supérieure ďElectricité26 Malakoff
u Paříže.
Tylo možnosti koordinoval Elektrotechnický svaz československý Čtvrtým od
borem pro strojní elektrotechnické inženýrství Masarykovy akademie práce27 též
s desátým technickým odborem Československé národní rady badatelské. Již říjnu 1920 přijelo Dijonu studoval prvních českých slo
venských mladíků nich rychle následovali další. tomto
ústavu byla roku 1930 otevřena stálá vědecká technická sekce29 vedení Jeana
Prunela obory chemie, elektrotechnika, stavebnictví medicína. Další studium bylo možné absolvoval Česko
slovensku nebo žádat nové stipendium studovat Francii univerzitách, umě
leckých, technických jiných vysokých školách.23 Další dvě, dívčí studijní sek
ce byly zřízeny lyceích Nímes (1923) Saint-Germain-en-Laye (I924).
Díky působení francouzských vojenských misí Československu roku
1925, především vedení generálů Pellého (1919-1921) Mittelhausera
(1921-1926), díky snahám francouzských bohcmislů. Sekce stala střediskem in
formací týkajících francouzské činnosti oblasti fyzikálních věd, zajišťovala
127
.
Českoslovenští vysokoškolští studenti mohli Francii mezi dvěma světovými
válkami získat jak graduální, lak postgraduální nadstavbové vzdělání díky účasti
na práci laboratořích, týmové práce fyzikálních nebo elektrotechnických ústa
vech také díky pracovním, výrobním obchodním zkušenostem získaným fran
couzských firmách apod. Byly cesty dostupné jak zámožnějším,
tak středním vrstvám české společnosti.také stále častěji vzděláním prací.28 Všech
ny tři instituce také úzce spolupracovaly pražským Denisovým ústavem.25 Čeští studenti této možnosti
hojně využívali roku 1948, kdy byly československé sekce francouzských
lyceích uzavřeny. Vzniklo tak moderní Francouzské gymnázium
v Praze-Dcjvicích významný Denisův ústav (později Francouzský institut) Ště
pánské ulici centru Prahy. Generál
Pellé měl Dijonské univerzitě blízkého přítele, slavistu-rusislu Julese Legrase.24
Výsledky maturitních zkoušek českých studentů, které neskládaly lyceu, ale
na nejbližší francouzské univerzitě, byly většinou vyznamenáním, Praze no-
strifikovalo ministerstvo školství.
a len pro příležitost siudia československých středoškoláků doporučil Carnolovo ly
ceum Dijonu. československých sekcích některých francouzských
lyceích (gymnáziích).
Vědecko-lechnická sekce umožňovala další vzdělání českých inženýrů, kteří je
posléze uplatňovali svých povoláních, napomáhali tak přenosu francouzských
technických znalostí dovedností Československa.21
Českoslovenští středoškolští studenti měli základě jednání generála Pellého
s Ferdinandem Smíškem československého ministerstva školství osvěty,22 něž
na jaře 1920 organizační pomocí reagoval Francouzský ústav pro slovanská stu
dia, možnost studoval tzv. především Louise Lcgera,
Ernsta Denise Louise Eisenmanna, byl podpořen vznik školských francouzských
zařízení Praze českých Paříži. Jejich Činnost krátce obnovila letech 1966-71 pak po
čátku školního roku 1990. Československé sekce byly vytvořeny podle vzoru již existu
jících sekcí švédských, norských polských Havru, Rouenu Nancy
